Málokdo ví, že se Střešovice v době vzniku Československa jmenovaly Třešovice. Teprve od roku 1920 nesou oficiálně dnešní název. Dva roky poté se připojily k Velké Praze a začala velká výstavba převážně rezidenčních domků. Nenechte se také mýlit, Ústřední vojenská nemocnice, běžně známá jako střešovická nemocnice, není ve Střešovicích, ale v katastru Břevnov. Dnešní Střešovice jsou hlavně Staré Střešovice, Střešovičky, Ořechovka a část Baterií. Další části se nazývají podle starých usedlostí: Petynka, Kajetánka, Andělka, Hubálka, Malovanka.

Ambasády téměř vše zničily

V roce 1900 byly Střešovice s pouhými 2500 obyvateli, cihelnou a rukavičkářstvím jednou ze vsí smíchovského okresu. Po připojení k Praze v roce 1922 vzniká první část moderní vilové čtvrti Ořechovka.

„Když vznikla republika v roce 1918, tak tady nic nebylo. Byly tu jen pole a aleje, jedna usedlost a víc nic. Hned v roce 1919 se to tady kvůli blízkosti Hradu a zároveň klidu a přírodě stalo předmětem zájmu úředníků a vznikla tato úřednická kolonie,“ vysvětluje vznik Ořechovky místní starousedlice Jarmila Limová.

Moderní výstavba pokračovala i v následujících letech, a to nejen v oblasti Ořechovky, ale i v dalších částech Střešovic. V průběhu první poloviny 20. století vzniklo ve Střešovicích hned několik vilových čtvrtí s unikátními vilami. I přes stavební rozmach se dodnes zachovala řada původních vesnických uliček.

Krušné časy nastaly v 80. letech, kdy se měly stát Staré Střešovice diplomatickou čtvrtí. Režim zahájil rozsáhlé vystěhování původního obyvatelstva, aby mohly být původní domy zbourány a vznikl ambasádní komplex zemí Jižní Ameriky. Sametová revoluce naštěstí veškeré plány na výstavbu diplomatické čtvrti zastavila a demolice dalších domků skončila. Ze Starých Střešovic se však již stihla stát z velké části vybydlená a chátrající čtvrť.

S úctou k republice

Ve Střešovicích fungoval čilý spolkový život, občané se spolupodíleli na výstavbě tenisových kurtů i dětských hřišť. Pocit jejich sounáležitosti je nejvíce patrný na pomníku padlým 1. světové války, odhaleném v roce 1929. „Ctění republiky bylo ve Střešovicích vždy silné. Na Ořechovce je například pomník legionářům, který nedokázal zničit žádný režim a místní se o něj vždy pečlivě starali,“ doplňuje Jarmila Limová. Také místní Sokol patřil k nejpočetnějším jednotám v župě Podbělohorské a má za sebou více než 130 let trvající historii.

Jinak byly Střešovice vždy poklidnou čtvrtí s přátelskou atmosférou, která si tento charakter zachovala dodnes. „Podle mě je to jedna z mála čtvrtí, kde se nestalo nic. Tady je to 40 let úplně stejné,“ směje se místní rodačka Dita Limová a doplňuje „nedělo se tu nic za normalizace stejně jako po revoluci. Byla tu sousedská komunita, která se scházela na Mikuláše, na Velikonoce, Silvestra a při dalších příležitostech. Bylo to jako na vesnici, všichni jsme se znali.“

Střípky historie

Během II. světové války po celé Praze a hlavně na území dnešní Prahy 6 operovala skupina Tři králové. Protinacistická odbojová organizace vytvořená v rámci Obrany národa měla tři členy - Josefa Balabána, Josefa Mašína a Václava Morávka. Právě Václav Morávek, jako poslední přeživší král, byl dopaden gestapem v okolí střešovické vozovny. Než aby padl do rukou nepřítele, raději se po dramatické honičce střešovickými ulicemi zastřelil.

Velké rozčarování ve Střešovicích, kde se „nic“ nedělo, přinesly první dny sovětské okupace.

„Měli jsme pocit, že se uvolňuje situace a najednou jsme měli tanky v podstatě pod okny,“ vypráví Jarmila Limová a vzpomíná, jak jí sovětské vojenské jednotky nechtěly vůbec pustit domů.

Ondřej Kolář, starosta Prahy 6 „Nejvíc lidí si Střešovice asi spojí s vojenskou nemocnicí. Někdo si vzpomene na Ořechovku, kde bývalo slavné kino, někdo si vybaví unikátní Müllerovu vilu od Adolfa Loose. Sportovnímu fanouškovi pak určitě naskočí jméno snad nejslavnějšího tuzemského florbalového klubu Tatranu. Ostatně byli to právě nadšenci ze Střešovic, kdo tento sport do Čech přivezli.“ 

Ondřej Kolář

Místní lidé - Střešovice.

Věděli jste, že…

  • Ve střešovickém katastru leží unikátní funkcionalistická Müllerova vila, která aspiruje na zápis na seznam světového dědictví.
  • Mezi Babou a Ořechovkou jezdil první pražský trolejbus. Trať procházela od střešovické vozovny přes Ořechovku, Bořislavku a Hanspaulku k dejvickému kostelu sv. Matěje.
  • Ve středu Ořechovky stojí jedinečný centrální dům ve stylu art deco. Dříve se v něm nacházelo kino, hospoda, pekařství, zelenina, řeznictví a knihovna. Po revoluci však téměř všechny obchody zanikly.
  • Ve Střešovicích bydlel bývalý prezident Václav Havel a dodnes zde žije herec Jiří Suchý.

Jiří Suchý.

Kam se podíváme příště? Příští pátek se seriál Pražského deníku Jak jsme žili v Československu podívá do Břevnova. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let 1918 - 1992? Pošlete nám je i s komentářem na e-mailovou adresu: redakce.prazsky@denik.cz.

Břevnovský klášter.