Střešovice jsou starou čtvrtí, první písemná zmínka o nich pochází už z roku 993 ze zakládací listiny břevnovského kláštera, kdy byl „neobdělávaný vrch ve vsi Třešovice“ svěřen pod jeho správu. V historických pramenech jsou Střešovice zvány právě také jako Třešovice. Později připadly Strahovskému klášteru, jehož majetkem zůstaly až do 20. století.

Ořechovka znamenala pohodlí

Když byly Střešovice v roce 1922 připojeny k Velké Praze, byla to už větší vesnice s 254 domy, která se však záhy měla rozrůst. Ještě v roce 1922 se zde totiž začala stavět první část proslulé Ořechovky, tehdy vilové čtvrti pro úředníky nové republiky. Tvůrci se nechali inspirovat anglickými zahradními městy, která poskytovala nejen hezké bydlení, ale především všudypřítomnou zeleň.

A typicky anglicky hrázděnou fasádu dostaly i některé vily, proto Ořechovka může připomínat kousek Anglie uprostřed Prahy. Dopravní dostupnost byla na tu dobu nadstandardní, vedla sem tramvaj, na jejíž konečné vznikla střešovická vozovna, a v roce 1936 sem začal jezdit i trolejbus.

Ořechovka měla i své společenské a kulturní centrum v budově č. 250, kde byly obchody, cukrářství, prodejna obuvi Baťa, holič, žehlírna a v neposlední řadě známý biograf Ořechovka. Panovaly zde ovšem přísné předpisy: domky nesměly mít žádné přístavby, ploty musely být jednotné a nesměla se tu chovat hospodářská zvířata.

Ve vile žil nacista i židovský továrník

Na začátku 40. let měla Ořechovka jednoho nechvalně proslulého obyvatele. Ve vile čp. 538 na nároží ulic U laboratoře a Dělostřelecká se zabydlel nacistický pohlavár a architekt holokaustu Adolf Eichmann se svou českou ženou Veronikou a třemi syny. Druhý byt obývala Veroničina sestra Marie a její manžel, kapitán československé armády Karel Lukáš.

Jak jsme žili v Československu - Střešovice. Místní lidé.Eichmann si prý rád hrál na zahradě vily se svými dětmi, zatímco ty židovské posílal do plynu. Těsně po válce kapitán Lukáš kryl svého švagra s tím, že prý zahynul během Pražského povstání.

Ve skutečnosti se Eichmannovi podařilo utéct do Argentiny, kam za ním později přijela i jeho rodina, a kde spokojeně žili až do roku 1960, kdy se nacistu podařilo vypátrat a postavit před soud. Do vily se po válce vrátil původní majitel, továrník židovského původu Rudolf Fišer, ale po jejím znárodnění zde žil pouze jako nájemník.

Jeho sousedem ve vile byl komunistický novinář Egon Erwin Kisch a jeho manželka Gizela, která zde po Egonově smrti pořádala různé levicové dýchánky.

Malebný kout byl málem zničen

V kontrastu k honosné Ořechovce jsou Střešovičky a zbytek původních Starých Střešovic pozůstatkem chudší, ale malebné minulosti Střešovic. Své domky přiléhající přímo na pískovcovou skálu si zde stavěli zaměstnanci Strahovského kláštera a později dělníci. Tato původní zástavba Střešovic se nerozšiřovala, ale zahušťovala.

Hospodářské budovy se změnily na obytné, přibyly všelijaké průchody, uzounké uličky a temná zákoutí. Každý domek byl jiný a unikátní. V 80. letech 20. století však tento výjimečný kus Prahy vzal málem za své. Na jeho místě měla vzniknout diplomatická čtvrť států Jižní Ameriky, naštěstí celý proces zastavila sametová revoluce - ještě předtím, než byly Staré Střešovice úplně srovnány se zemí. Ale i tak bylo mnoho cenných střešovických zákoutí nenávratně ztraceno.

Střešovice žily komunitním životem

Střešovičtí usedlíci byli vždy hrdí na své dobré sousedské vztahy a spolkový život. Místní Sokol byl založen už v roce 1885 a jeho devatenáct zakládajících členů cvičilo nejdříve v hospodě Na Velké, později v „Boudě“, provizorní tělocvičně zřízené řádem premonstrátů. Až v roce 1922 vznikla první Sokolovna Na Andělce. Na začátku 50. let byl ovšem střešovický Sokol rozehnán a jeho majetek zabaven ve prospěch socialistických organizací, mj. Tatranu Střešovice.

Obnoven byl až v roce 1990. Se Střešovicemi je neodmyslitelně spojen také spolek Medáci, založený v roce 1912 a sídlící v hostinci U Štrosů. Jeho členové pořádali nejrůznější průvody s hudbou, taneční zábavy a vybírali příspěvky pro sousedy ve finanční tísni. Za první republiky zde působil i divadelní spolek Beseda na Vořechovce.

Věděli jste že…

… Ořechovka vznikla v místech, kde stávala barokní zahrada a zámeček vystavěný českým šlechticem Janem Kryštofem Bořkem. Ze zkomoleniny jeho jména vznikl název Bořekovka, později Vořechovka, až se nakonec ujala spisovná verze Ořechovka. Od poloviny 18. století byly v bývalé zahradě dělostřelecké sklady. Na tuto část střešovické minulosti odkazují názvy dnešních ulic Dělostřelecká či Zbrojnická.

… v první polovině 20. století ve Střešovicích fungovaly dvě opatrovny s názvy Norbertinum a Vincentium. První z nich sloužila osiřelým dětem ve věku do šesti let, druhá chudým a nevyléčitelně nemocným. Vincentium fungovalo ve vile Petynka, Norbertinum v budově poblíž střešovického kostela sv. Norberta, která ale byla roku 1944 obsazena příslušníky SS a posléze Rudou armádou, až zde nakonec zakotvila pěvecká škola.