Ves jménem Strašnice je poprvé doložena k roku 1185. O jméně obce se vedou spory. Zatímco většina historiků se shoduje, že název pochází od osobního jména Strašen, existuje ještě názor, že Strašnice mohou být odvozeny od slova strážnice. Od nepaměti tudy totiž procházely významné komunikace, které hlídala vyšehradská stráž. Osudy Strašnic jsou mimořádně pohnuté, protože kvůli jejich poloze je zasáhlo vlastně každé obléhání či válka vedená v blízkosti české metropole. Tak třeba během prusko-rakouské války byly zpustošeny, stejně jako předtím během husitských válek či války třicetileté.

Za pozemek tramvaje

Až do začátku 20. století se možná i proto Strašnice příliš nerozvíjely. Jednalo se o zemědělskou osadu, která byla nejvíce proslulá pěstováním zelí. Strašnicím se ale roku 1908 podařilo nalákat na svoje území první tramvaje, protože jejich zastupitelstvo roku 1906 Praze nabídlo zdarma pozemek pro výstavbu nové vozovny, která měla být původně na Vinohradech. Elektrické podniky tak prodloužily trať o 560 metrů až do Strašnic, což se jim za ušetřené peníze stále vyplatilo, a 1. srpna 1908 už přijela první tramvaj. Za první republiky se Strašnice rozvíjely rychleji. Začali se sem stěhovat lidé i průmysl, vznikl i poštovní a telegrafní úřad, četnická stanice, byl sem zaveden vodovod a v roce 1912 také veřejné osvětlení.

Za první republiky zde žila velká komunita ruských emigrantů, kteří v Československu hledali únik před bolševickým režimem. Kvůli podpoře ze strany státu se jim zde podařilo vybudovat svůj vlastní kostel, a dokonce i školy a gymnázium. Co už ale mnoho lidí nepamatuje je fakt, že ve Strašnicích bylo zcela první pražské letiště. „Krátce po vzniku Československa vzniklo ve Strašnicích vojenské letiště, které se nacházelo na polích u Černokostelecké a Saratovské ulice,“ vysvětluje kronikář Prahy 10 Michal Ezechel. „Letecké oddělení Strašnice bylo zrušeno 11. prosince 1918, kdy byl personál přesunut do Vysočan.“

Němce přechytračili

Výrazně se Strašnic dotkla druhá světová válka, především pak její konec. Během Pražského povstání vysílali povstalci ze Strašnic zprávy a hlášení o současném dění. Povedlo se jim to díky vychytralému triku. Jeden z bojujících Pražanů zavolal jednotce SS ve Strašnicích jménem SS-Grup-penführera Müllera, tehdejšího generálního ředitele pošt, a německy jim nařídil, aby předali vysílač českým technikům. Ti poté Pražanům podávali zprávy o bojích a prokládali vysílání pochodovou hudbou. Do vysílání se také zapojili technici ze strašnické firmy Mikrofona, která přešla po znárodnění v roce 1945 pod Teslu.

Na sídlišti se dobře žilo

Největší rozvoj přineslo Strašnicím období po druhé světové válce. Vznikají zde závody Tesla, Mitas, Jawa či Chirana a především sídliště Solidarita. To se začalo stavět už v roce 1947, a je tak nejstarším pražským sídlištěm. V průběhu dvou let zde na ploše od dnešní Bečvářovy, dříve Soudružské, až po Úvalskou ulici vyrostlo 1200 bytů, půlka v rodinných domcích a zbytek v čtyřpodlažních domech.

Do charakteru čtvrti zasáhla ke konci století výstavba metra. Stanice byla otevřena 11. července 1987. Původně se měla jmenovat Starostrašnická, než se název ustálil na dnes již známou Strašnickou. Do roku 1990 se jednalo o konečnou stanici, dokud nebyla otevřena Skalka a později v roce 2006 stanice Depo Hostivař.

Co říká starostka Prahy 10 Renata Chmelová?
Když se řeknou Strašnice, tak se každému určitě vybaví řada zajímavých míst. Mezi ně patří například divadlo Solidarita, dnešní Strašnické divadlo, kde do roku 1992 mělo svou domovskou scénu Divadlo Járy Cimrmana. Nachází se zde také velmi navštěvovaný volnočasový areál Gutovka, Trmalova vila z roku 1902 nebo náš desítkový KD Barikádníků, známý jako „Barča“. V neposlední řadě jsou Strašnice spjaty také se stanicí metra Strašnická a přilehlou „starou strašnickou“ školou, kterou plánujeme opět zprovoznit. Naším plánem je současně s tím zahájit také revitalizaci širšího okolí metra Strašnická. 

Věděli jste, že …

… kvůli stavbě sídliště se v roce 1947 musela zřídit vlečná dráha pro dovoz těžkých materiálů, vedoucí až na místo. Důvodem byla nedostatečná komunikace, která by nevydržela neustálý přísun betonových částí, ale i tak se musely mnohdy dodělávat či přímo i vyrábět na místě.

… národní podnik Tesla měl ve Strašnicích nejen sídlo, ale také zde vyráběl televizory a vysílací techniku. Továrna bohužel zanikla a přímý nástupce Tesla, akciová společnost, má dnes sídlo v Hloubětíně.

… stavba stanice metra Strašnická započala již v roce 1981 a stála na tu dobu úctyhodných 241 milionů korun.

Kam se podíváme příště?
Příští pátek se v seriálu Jak jsme žili v Československu podíváme do Malešic. Máte doma historické snímky z let 19181992 nebo byste chtěli vyprávět, a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prazsky@denik.cz.