Na Strašnicích upoutá již samotný název. Jak Strašnice ke svému jménu přišly, není dodnes vysvětlené. Nejpravděpodobnější variantou je odvození názvu od jména bájného feudála Strašena. Romantičtější možnost pojmenování se odvozuje od bludiček, které tu prý strašily pocestné. Praktická varianta jména je pak odvozená od slova strážnice, jejichž objekty tu v minulosti mohly být. Strašnice tak dávají prostor fantazii a každý si může vybrat svou variantu původu názvu této čtvrti.

Stavební rozvoj

Strašnice se staly součástí Prahy v roce 1922 a na doposud venkovském území začala hned poté poněkud chaotická výstavba reprezentativních vil a rodinných domků. Krátce po II. světové válce vzniklo unikátní sídliště Solidarita, později sídliště Průběžná, Rybníčky a Skalka s typickou socialistickou architekturou 2. poloviny 20. století. Výstavbě sídliště Rybníčky musel ustoupit i charakteristický rybník. V kronice se můžeme dočíst, že na zasedání zastupitelstva Prahy XIII v roce 1933 zaznělo: „Zavezení pověstného rybníčku uprostřed obce jest naléhavé a není myslitelné, aby rybníček byl v budoucnu zachován.“ Na zrušení rybníku si brousili zuby i hygienici. Strašickou raritou bylo první vojenské letiště, které tu improvizovaně vzniklo krátce po vzniku samostatného Československa.

Ostřelování i klid

Většina území Strašnic je typická svým klidným prostředím. „Když jsem byla malá, byla část Strašnic, kde jsem vyrůstala, velice klidná. Mohli jsme stavět sněhuláky uprostřed silnice a věděli jsme, že je žádné auto několik dní nepřejede. Na druhou stranu mi babička vyprávěla, že ve Strašnicích bylo i rušno. Například během Pražského povstání,“ říká Helena Černá, která vyrůstala na přelomu 60. a 70. let ve vilové zástavbě Nových Strašnic.

Její slova potvrzuje Michal Ezechel, kronikář Prahy 10, který popisuje dramatické chvíle Pražského povstání: „V budově strašnické školy V Olšinách se během Pražského povstání usídlilo hlavní české velitelství, které organizovalo ozbrojené akce proti německým okupantům na území Prahy 10. Dalším důležitým místem, které se snažili Němci zničit, byl rozhlasový vysílač Na Třebešíně.

Němci se ho dokonce snažili zlikvidovat ostřelováním děly a leteckými nálety, ale bomby poškodily pouze několik okolních vil. Šlo o klíčové místo. Ze strašnického vysílače se šířily zprávy o situaci v Praze, o postupu Rudé armády a spojeneckých armád i volání o pomoc bojujícímu městu.“ V srpnu 1968 se pak po Černokostelecké prohnaly sovětské tanky a zanechaly za sebou dva mrtvé Zdeňka Příhodu a Zdeňka Wintra.

Místa, kde to žilo

Legendárním zařízením byl Kulturní dům Barikádníků. „V 80. letech pro nás puberťáky byla zásadní „Barča“, kde jako na jenom z mála míst v Praze hrály undergroundové kapely. Byla jsem tam na koncertech Visacího zámku, Garáže a dalších. Program tam byl ale různorodý od punku, přes dechovku po plesy. Bylo to takové kulturní centrum Strašnic i okolí,“ vzpomíná Helena Černá.

Krátce po vzniku sídliště Solidarita bylo postaveno i dnešní Strašnické divadlo. Původně zde byla i knihovna a restaurace. Nejslavnější období budova zažila v době, kdy tu působilo Divadlo Járy Cimrmana. Tehdy býval sál pro 250 diváků permanentně vyprodaný.

Novoromantický zámeček Miramare se nechvalně proslavil svou červenou lucerničkou určenou převážně vojenské klientele. Vykřičený dům byl pečlivě schovaný za fasádou kavárny, vinárny a restaurace. V 50. letech se zámeček proměnil na jídelnu s jedním z prvních klubů pro důchodce.

Co říká o Strašnicích Vladimír Novák, starosta Prahy 10 „Při ohlédnutí do historie je potřeba zmínit, že si Strašnice zachovaly až do konce 19. století poklidný zemědělský ráz. Na volných pozemcích kolem obce začaly postupně vyrůstat vily, dělnické a činžovní domy. Rybníky byly postupně zasypány a o jejich existenci dnes svědčí jen názvy ulic K Rybníčkům a V Rybníčkách. A právě na místě bývalého rybníka se dnes nachází oblíbený areál volného času Gutovka.“

close Vladimír Novák. info Zdroj: Deník zoom_in

close Co říkají místní lidé - Strašnice info Zdroj: Deník zoom_in

Slavní obyvatelé Strašnic V Okrajní ulici bydlel oblíbený herec a dabér František Filipovský. V ulici K Červenému dvoru žil herec Jaroslav Marvan, známý nejen ze seriálu Hříšní lidé města pražského.

close Herci Jaroslav Marvan a František Filipovský ve filmové veselohře 'Škola základ života' z roku 1938. info Zdroj: ČTK zoom_in

V ulici Pod Třebešínem jste mohli potkat prozaika, dramatika a autora rozhlasových her Františka Kožíka. Nedaleko Vinice pak básníka a překladatele Vladimíra Holana, autora reflexivní a meditativní poezie, kterého Josef Hora nazval „alchymikem slova“. Svá dětská léta zde pak strávil zpěvák skupiny Těžkej Pokondr Miloš Pokorný. Dodnes můžete ve strašnických ulicích potkat zpěvačku a herečku Petru Černockou nebo herce Václava Postráneckého.

close Populární herec Václav Postránecký si ve filmu Bobule zahraje moravského vinaře. info Zdroj: Šíp zoom_in

Kam se podíváme příště? Příští pátek se seriál Pražského deníku Jak jsme žili v Československu podívá do Malešic. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let 1918-1992? Pošlete nám je i s komentářem na e-mailovou adresu: redakce.prazsky@denik.cz 

close Malešice info Zdroj: Archiv zoom_in