První písemná zmínka o vesnici „Stodolek“ se objevuje roku 1159. Od roku 1429 sloužily zdroje vybrané ve vsi k údržbě Pražského hradu, Stodůlky se totiž staly majetkem úřadu pražských purkrabí. Až do minulého století byly zemědělskou oblastí. Dlouho neměly žádné dopravní spojení s Prahou, ani vlastního lékaře či poštu.

Kvůli Sokolům se třásly stropy

Roku 1848 se Stodůlky staly samosprávnou obcí. Tehdy zde žilo necelých 600 lidí v 74 domech. Ti byli dost činorodí, proto v té době vzniklo mnoho spolků, třeba dělnický kulturní spolek Svornost, Zpěvácký spolek Stodůlky, hasičský sbor a v roce 1910 také Sokol. Ti nejdříve sídlili v sále hostince u Fafků, za krátko se ale museli přestěhovat jinam, protože podle pamětníků cvičili tak usilovně, „až se stropy třásly“.

I tak ale byly Stodůlky ryzím venkovem. Stála zde sice fara, škola, stále ale chybělo dopravní spojení. Dodnes se traduje, že si to zavinili sami místní, protože nechtěli obětovat část svých polí pro stavbu železnice. Obyvatel i přesto stále přibývalo, dojížděli totiž odsud za prací do okolí.

Trpěli vojáci, ale také místní 

Za první světové války bylo 209 mužů ze Stodůlek odvedeno na frontu a upadal i kulturní život. Například musel být zrušen místní Sokol. Za války zde byli ubytováni vojáci, především dělostřelci. „Od 15. září 1916 byly zavedeny lístky na tuky, sádlo, máslo syrové či přepuštěné, slaninu, stolní olej a umělé omastky,“ píše se v Kronice Stodůlek. „V roce 1916 bylo omezeno pití piva.“ Pivo se od té chvíle smělo vařit jen z bobů, zároveň byly na vsi zavedeny tři bezmasé dny a rovněž se zakazovalo osvětlovat hroby.

Změnu, která se týkala také životního stylu, přineslo až období první republiky. Do té doby zde totiž většina rodin bydlela v jedné místnosti, kde se vařilo, jedlo, spalo i pralo. Děti často spaly na slámě a pitná voda se vozila z místní kašny v dřevěných nádobách.

Až po válce se obec začala elektrifikovat, hloubily se studny a stavěly nové obytné kolonie. V roce 1922 vedení Stodůlek požádalo o připojení k Velké Praze, bylo ale odmítnuto s tím, že Praha by pak byla už neúnosně velká. Nakonec se tak Stodůlky staly součástí hlavního města až v poslední vlně roku 1974.

Mezitím si ale musely projít temnými časy protektorátu. Na tragédi, která se tehdy odehrála, vzpomíná pan Ladislav Čermák. V roce 1944 mu bylo 14 let a přátelil se se stejně starým nadaným hudebníkem Josefem Lansdorfem.

„U železniční zastávky tehdy potkal Pepík starší kluky. Přinesli tam nevybuchlé granáty z nedaleké německé střelnice. Jeden granát si vzal i Pepík a strčil si ho do kapsy. Po cestě domů si na něj vzpomněl. Vyndal ho a nevědomky odjistil. Ozval se obrovský výbuch a Pepíček zůstal na místě mrtvý. Jeho tělo bylo strašlivě zohaveno.“ Obec byla konečně osvobozena Rudou armádou 9. května 1945. Místní vojákům nabízeli buchty, ale ti pospíchali do nedalekého Radotína, kde se ještě ozývala střelba.

Stodůlky se dojnou krávou nestaly 

Historické zemědělské jádro Stodůlek dodnes patří k nejlépe zachovaným v Čechách. Od 60. let minulého století kolem něj ale rostla nová paneláková zástavba. Vznikl komplex sídlišť Jihozápadní Město.

Připojení k Velké Praze roku 1974 znamená úplný konec tradičního zemědělství. „Je pochopitelné, že občané hledí do budoucnosti s vážnými obavami, aby nebyli pouze dojnou krávou a aby poměry nebyly spíše horší než lepší, čemuž vyhlídky jaksi napovídají,“ obával se tehdy kronikář František Vlasák.

V tom se ale mýlil, protože poměry se zde naopak zlepšily. Do Stodůlek je zavedena dálnice z Plzně, pravidelné autobusové linky, jsou zakládány nové školy, jesle i lékárny. V průběhu pouhých sta let se tak z malé vesnice stala prosperující část hlavního města, která má v současné době více než 60 tisíc obyvatel.

Co říká starosta Prahy 13 David Vodrážka?Nyní patří Stodůlky mezi nejvíce se rozvíjející městské části s velkým podílem mladého obyvatelstva. Tento fakt je dán především tím, že v 70. letech byla započata výstavba souboru sídlišť Jihozápadní Město. Nyní i bojujeme s developerskými projekty, které by významně zahustily již zastavěné území.

Starosta Prahy 13 David Vodrážka (ODS).

Místní lidé - Stodůlky.

Věděli jste, že …

… v 50. letech Stodůlčané málem přišli o svůj kostel sv. Jakuba Staršího? Ředitel národní školy, jistý pan Řehka, ho několikrát navrhoval zrušit a zřídit místo něj sklad či sběrnu odpadních surovin. Naštěstí neúspěšně.
… místní jsou dodnes pyšní na svého hrdinu Pravomila Ladislava Raichla (1921-2002), který byl za války nejprve vězněn v sovětském gulagu, později bojoval na východní frontě a přežil i tvrdé boje o Duklu? Komunistický režim ho však po válce odsoudil k smrti. Raichl utekl z věznice Leopoldov a emigroval do Spolkové republiky Německo. Působil jako americký agent a do vlasti se vrátil až v 90. letech.

Kam se podíváme příště?Příští pátek se seriál Jak jsme žili v Československu podívá do Kyjí. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let 19181992, nebo byste chtěli vyprávět, a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prazsky@denik.cz.