Staré Město je po mnoho staletí centrem metropole i českého státu. V 10. století zde vzniklo po Vyšehradu druhé středisko moci Přemyslovců a díky trhům na místě dnešního Staroměstského náměstí se začalo slibně rozvíjet.

Kde se proháněl Mirek Dušín

Po založení Velké Prahy v roce 1922 se Staré Město na rozdíl od jiných čtvrtí vylidňovalo. Kvůli rozsáhlé asanaci na přelomu 19. a 20. století bylo zbouráno mnoho středověkých domů a nahradila je nová novorenesanční a novobarokní zástavba. Chudina, která zde dosud bydlela, se musela přesunout jinam, ze Starého Města se totiž stala výkladní síň mladé republiky.

Některá zákoutí si však uchovala svůj dřívější charakter dodnes. Řeč je především o oblasti kolem Haštalského náměstí. Úzké uličky, temné průchody a skrytá schodiště inspirovala spisovatele Jaroslava Foglara natolik, že do těchto kulis zasadil příběh Rychlých šípů, především pak své trilogie Dobrodružství v temných uličkách. I v současnosti se zde dají najít kresby ježka v kleci, načmárané křídou na zdech, i tajuplné vzkazy odkazující na Foglarovo dílo.

Burza prodejné lásky

Staré Město bylo nejen čtvrtí Rychlých šípů, ale také prostitutek. Nejvíce nevěstinců se nacházelo v ulicích Benediktská, Rybná, Jakubská, Hradební a Liliová. Není náhodou, že nedaleko vykřičených domů, na rohu Rytířské ulice, působilo za první republiky také oddělení zaměřené na léčbu pohlavních chorob. Jeho zaměstnanci dokonce i pátrali po zdrojích nákazy.

„Těmi bývaly často právě prostitutky, ačkoli podle zjištění pražského policejního ředitelství je například v roce 1926 početně předstihly služebné, písařky a vdané ženy,“ píše autor Radim Kopáč.

Rajonem pouličních prostitutek pak bývalo okolí Prašné brány. Novinář Karel L. Kukla ho označoval za „pouliční burzu prodejné lásky“ a zanechal nám i popis povětrných ženštin z dob první republiky. „Spousta děvčat se tu nabízí. Mladé, staré, krásné i nekrásné, štíhlé podle vzoru Paříže.“

Za sexuální služby se v těchto místech platilo od 30 do 50 korun, za luxusnějšími prostitutkami a tím pádem i vyššími cenami chodili zákazníci na Příkopy.

Stavbu kaple si objednali komunisté

Na opačné straně spektra morálních hodnot se nacházela jedna z nejvýznamnějších českých náboženských staveb. Betlémská kaple z 90. let 14. století, ve které kdysi kázal i Jan Hus, stála na stejnojmenném náměstí v troskách už od roku 1786.

Její obnovu si objednali až v 50. letech představitelé komunistického režimu, kteří se rádi odvolávali na husitské hnutí. Od té doby sloužil svatostánek propagandistickým účelům. Těsně před pádem režimu se stal slavnostní aulou Českého vysokého učení technického, a tomuto svému účelu slouží dodnes.

Radnice v ohrožení

Nepochybnou dominantou Starého Města byla odedávna radnice, pocházející ze 14. století. Její osudy ve 20. století byly dramatické. V roce 1945 za Pražského povstání sloužila jako jedno z center protinacistického odboje a v jejím okolí probíhaly tuhé boje, které vedly k velkému požáru. Ten narušil novogotické křídlo natolik, že muselo být strženo.

O necelého půl století později se situace málem opakovala. V červnu 1990 vybuchla u Husova pomníku bomba, nastražená neznámým pachatelem. Onou „bombou“, jak se později ukázalo, byla trubka vyplněná střepy.

Amatérský mechanismus nasměroval výbuch právě k radnici. Té se sice nic nestalo, zraněno ale bylo 18 lidí, z toho jedna turistka těžce. „Někdo prostě zkouší pevnost demokratické moci,“ okomentoval tehdy událost prezident Václav Havel.

Co o Starém Městě říká starosta Pavel Čižinský?
Barokní dvorečky a „stínadelská“ zákoutí najdeme nejvíce právě na Starém Městě. Krčí se tam mezi prostory moderních kanceláří a proudy turistů, trochu stejně jako my, co pořád ještě, tak trochu zapomenuti, večer uléháme a ráno vstáváme. A cestou do práce či do školy si znovu a znovu říkáme, jak je ta Praha přes to všechno krásná.

Starosta Prahy 1 Pavel Čižinský.

Věděli jste že…

… Na rohu ulic Havelská a Melantrichova v tehdejší restauraci u Šmelhausů byla naposledy viděna oběť asi nejznámější vraždy v Česku. Dvaadvacetiletá prostitutka Otýlie Vranská sem zavítala 1. září 1933 kolem jedné hodiny ráno. Její rozřezané tělo bylo pak nalezeno ve dvou kufrech ve vlacích z Prahy do Bratislavy a do Košic.

… Asi nejdůležitější staroměstská ulice Celetná přišla ke svému zvláštnímu jménu odvozením od slova calta, což byla pletená houska. V minulosti zde působilo množství pekařů, kterým se říkalo caltnéři.

… Staroměstským unikátem je kubistický dům U Černé matky Boží. Postaven byl v letech 1911-1912 na nároží Celetné ulice původně jako obchodní dům, dnes v něm sídlí kavárna a galerie kubismu. Název domu je odvozen od barokní sošky černé madony, jejíž umístění na stavbách prý označuje přítomnost podzemních chodeb.

Co říkají místní lidé

Kristýna Šestáková
Jako staroměstský pracant hodně vnímám všechny ty turistické kýče jako trdelník, koloběžky, obří pandy, pivní kola, tuktuky a podobně. O to víc si ale vážím ostrůvku klidu, kam noha cizince nevkročí tak často, nebo tam není alespoň tak patrná. Jde hlavně o Skautský institut, KAFE DAMU s divadlem DISK a kavárnu Mezi časy U Valšů. A těch míst je určitě ještě mnohem víc. Jen je třeba hledat a užívat si to hezké. Také si vážím snah nového primátora Hřiba neřesti z centra Prahy vystrnadit.

Kristýna Šestáková.

Kam se podíváme příště?
Příští pátek se seriál Pražského deníku Jak jsem žili v Československu podívá do Hodkoviček. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let 1918-1992 nebo byste chtěli vyprávět a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prazsky@denik.cz.