Historickým základem a jádrem celé Prahy je dnešní Staré Město, kde se snad každý den událo něco významného. Mnohonárodnostní habsburská monarchie se 28. října 1918 rozpadla a vzniklo samostatné Československo. Centrem oslav se stalo obvyklé místo Staroměstské náměstí, kde lidé slavili nově nabytou samostatnost.

Za centrum politické moci byl v prvních měsících vybrán nedaleký Obecní dům, kde zasedali „muži 28. října“ Antonín Švehla, Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár. Následovalo 20 svobodných let zakončených okupací a začátkem II. světové války. Ulice Starého Města spolu se zbytkem Prahy do roku 1945 obsadily německé jednotky a na radnici zavlály vlajky s hákovými kříži a symboly SS.

Tanky vs. lehké zbraně

Ústředím protifašistického odboje se na konci války stala Staroměstská radnice v jejímž bezprostředním okolí probíhaly boje mezi povstalci a německou armádou. „Boj to byl nerovný, Němci měli k dispozici těžkou techniku, povstalci jen lehké zbraně. Orloj byl bombardováním a tanky poničen, část radnice vyhořela, za své vzal i archiv umístěný v přízemí radnice. V pondělí 7. května se dohodla Česká národní rada s velitelem německé posádky Rudolfem Toussaintem o kapitulaci německé posádky,“ stručně popisuje dění kolem radnice v kritických dnech historik Antonín Ederer. I přes vyhlášení mnoha soutěží, nebyla radnice ve svém původním rozsahu nikdy obnovená.

Za minulého režimu

Tři roky po konci II. světové války ohlašuje Klement Gottwald památnými slovy „Právě jsem se vrátil z Hradu,“ upevnění moci Komunistické strany Československa. Dobový tisk tvrdil, že se tak stalo na Staroměstském náměstí z balkonu paláce Kinských. Gottwald ale hlásal budoucnost národa z korby nákladního vozu na Václavském náměstí.

Jedním z obávaných míst nastávající doby se stala věznice v Bartolomějské ulici. Seznámení s StB a jejími vyšetřovacími metodami zde zažily desetitisíce československých občanů. Pozitivně se ale minulý režim zapsal například na místě Betlémské kaple, která byla už od roku 1786 zbořená. Krátce po „vítězném“ únoru 1948 bylo z podnětu komunistického funkcionáře Zdeňka Nejedlého rozhodnuto o její obnově, jíž se zhostil architekt Jaroslav Fragner.

Tramvaje pod povrchem

Už na přelomu 19. a 20. století se křivolakými uličkami a po Staroměstském náměstí proplétaly koňky a později i tramvaje. V 60. letech ale byla tramvajová doprava v centru Starého Města zrušena a dále jezdila jen na nábřeží a po okraji čtvrti, jako dnes. Tramvaj brzy nahradila podzemní doprava. „Metro vznikalo bolestně už od roku 1890 a na světlo Boží se dostalo až v 60. a 70. letech 20. století. Málem jsme měli jen podpovrchovou tramvaj. Zásluhou zejména Jaroslava Fragnera a dalšího architekta Vladimíra Jirouta máme podzemní dráhu,“ popisuje eskapády kolem vzniku dnešní zelené linky metra Ederer. 

Opuštěné město

Historickou součástí Starého Města bylo vždy Židovské město Josefov. Do jeho tváře už koncem 19. století výrazně zasáhla asanace, která měla ozdravit životní prostředí centra Prahy. Výsledkem bylo velké bourání, při kterém padla většina původního Josefova. Zůstalo pouze pár synagog, radnice a židovský hřbitov.

Další ranou pro Josefov byla II. světová válka, kdy byli místní Židé deportováni do koncentračních táborů a z opuštěného Židovského města se stalo skladiště konfiskovaného majetku. Život se zpět do nejmenší pražské městské čtvrti vracel jen pozvolna.

Oldřich Lomecký, starosta Prahy 1
„Staré Město bylo prvním pražským městem, takže je jeho historie naprosto jedinečná. Jde o srdce celé metropole, které zůstalo ve víceméně původní podobě zachováno dodnes. Kráčejíce ve šlépějích Karla IV., s pokorou spravujeme tuto část pro příští generace.“
Starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký.

Věděli jste, že…

…během manifestace k vzniku samostatného Československa byl stržen mariánský sloup na Staroměstském náměstí.
…spisovatel Jaroslav Foglar situoval do tajuplných ulic kolem Řásnovky svá románová Stínadla, kde zažívaly svá dobrodružství Rychlé šípy.
…předasanační podoba Josefova je patrně nejdůkladněji zachycena na známém Langweilově modelu Prahy z 19. století.
…Perlová ulice nedaleko Uhelného trhu byla donedávna tradičním místem lehkých dívek. Prostituce dříve kvetla také v Bartolomějské ulici.

Příští pátek se seriál Pražského deníku Jak jsme žili v Československu podívá na Hradčany. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let19181992? Pošlete nám je i s komentářem na e-mailovou adresu: redakce.prazsky@denik.cz.