Jedna legenda praví, že Smíchov získal své jméno díky Horymírovi, který když přeskočil na Šemíkovi hradby Vyšehradu a dostal se na levý břeh Vltavy, otočil se směrem ke svému původnímu vězení a hlasitě se smál. S největší pravděpodobností je však jméno odvozeno od jména Směch a Smíchov byl tedy Směchův dvůr. Třetí možnost hovoří o dočasně smíchaných osadnících na rozparcelovaných polnostech místního kartuziánského kláštera.

Čtvrť byla rájem továrníků

Smíchov byl již před připojením k Praze roku 1922 rychle se rozrůstajícím městem, a to hlavně díky svému průmyslu. Nejznámější byly samozřejmě Ringhofferovy závody, ve kterých se zpočátku vyráběly technologie pro pivovary a cukrovary, a od roku 1876 především tramvaje a osobní i nákladní železniční vozy. Za první republiky Hanuš Ringhoffer rodinné majetky a továrny rozšiřoval a v roce 1936 se z celého koncernu stala akciová společnost Ringhoffer Tatra.

Dalším silným hráčem v Praze 5 byl Josef Walter a jeho továrny na ozubená kolečka. „Walter začínal celkem skromně na dnešním Arbesově náměstí,“ vzpomíná pamětnice Alena Máchová. „Tam si založil dílnu na opravu jízdních kol. Tehdy to vlastně dělali skoro na koleni. Měl ale úspěch a později se stal velkým podnikatelem. Komunisté mu ale vše v roce 1948 vzali. Prý, když odcházel, tak mu na rozloučenou dali velkou kytici růží. Takže přišel o továrny, ale aspoň dostal kytici.“

Kde žili pohromadě dělníci i šlechta

Spolu s továrnami na Smíchově rostly také různé dělnické osady. Jedna z nich je Buďánka. Ta vznikla už v 19. století na místě vytěženého vápencového lomu. Tehdy si tam domy stavěli zřejmě zaměstnanci místních vinic, později se do nich nastěhovali dělníci z okolních fabrik. Na přelomu století osadu možná navštěvoval i Jakub Arbes, který do Buďánek situoval svá romaneta Rváč a Můj přítel vrah.  Z jeho díla známe Buďánka jako „divoromantické místo, kde jedno stavení není druhému podobno“ a kde bydlí chudí řemeslníci a košířská galerka.

V době své největší rozlohy zde žilo přes 300 lidí a za první republiky se už nejednalo jen o ty nejchudší, ale i o ty movitější jako například členy rytířského rodu Píseckých či vídeňského klavíristy Krásy. Časem ale Buďánka chátrala. Nový život jím pak vdechlo období 70. a 80. let, když se zde v domech Juliany Jirousové a Stáni Karáskové scházel underground a především podporovatelé jejich manželů ze skupiny Plastic People of the Universe. Dnes některé objekty spravují přátelé Buďánek.

Komunisté se báli Milady Horákové

Dalším zajímavým historickým klenotem je vila, ve které žila Milada Horáková. Dnes je v ulici Mošnova, ale nebylo tomu vždycky tak. „Dříve byla vila v Zapově ulici s číslem popisným 4. Komunisté se báli, že by se dům stal poutním místem, a tak jej nechali přidělit do ulice Mošnova, aby tím lidi zmátli,“ vysvětluje paní Máchová. Sem do tohoto domu si také StB přišla pro manžela Milady Horákové Bohuslava Horáka.

Zatímco na něj v hale domu čekali, než si dojde pro prášky, unikl v bačkorách přes terasu a utekl ke známým v ulici Na Hřebenkách. „Tam byl nějaký kněz, u kterého se chvíli schovával,“ vzpomíná Alena Máchová, která dnes ve vile žije. „Trvalo dlouho, než se dostal do Ameriky, s dcerou se neviděl dalších dvacet let. Tu pak nakonec komunisté emigrovat nechali.

Co říká starosta Prahy 5 Daniel Mazur
Smíchov je městská část přimknutá k historickému centru Prahy. Okolí Anděla se stává dalším centrem Prahy, za což děkuje hlavně koncentraci obchodů a samozřejmě rozšiřováním hotelových ubytovacích kapacit. Smíchov je zároveň hrdým domovem pivovaru Staropramen a Švandova divadla i oblastí, kterou čekají velké změny budoucí výstavbou. Prostory nákladového nádraží Smíchov a Lihovaru čeká během dalších 10 až 15 let rozsáhlá výstavba a radnice městské části pracuje na tom, aby nové části, ulice, parky i bloky domů byly zároveň příjemné k životu i na pohled.

Starosta Prahy 5 Daniel Mazur. 

Věděli jste, že…

… v dnešním Justičním paláci na náměstí Kinských byla dříve Štefánikova kasárna, která se významně zapojila do Pražského povstání roku 1945? V kasárnách bylo 6. května přes 500 mužů. V Praze 5 jich padlo v bojích 26, 32 bylo raněno a 3 zůstali nezvěstní.

… Smíchov byl povýšen na město císařským rozhodnutím roku 1903 a o rok později získal městský znak, který užívá dodnes? Tehdy měl přibližně 33 tisíc obyvatel. Nejvíce obyvatel měl však v roce 1961, a to 63 330. Od té doby ale počet klesal.

… v kostele Zvěstování Panny Marie na Smíchově se skrývá umělecký skvost v podobě unikátní výzdoby v beuronském stylu? Jeptišky, které kostel a přilehlý klášter obývaly, byly v roce 1919 nuceny objekt prodat Ministerstvu pošt a telegrafů. Dnes se snaží pošta obě budovy prodat, nemůže však dlouhodobě najít kupce.

Místní lidé - Smíchov 2.

Kam se podíváme příště?
Příští pátek se seriál Jak jsme žili v Československu podívá na Břevnov. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let 19181992 nebo byste chtěli vyprávět, a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prazsky@denik.cz.