Poprvé vesnice figuruje jako majetek Břevnovského kláštera v jeho zakládací listině z roku 993. Klášteru patřila až do roku 1420. Od té doby často měnila majitele a patřila pod různá panství. Vlastní samosprávu si místní zvolili až v roce 1848.
Jméno obce je dodnes spjato s legendárním českým loupežníkem Václavem Babinským, který zde dožil svá poslední léta. Babinský na začátku 30. let 19. století společně se svou bandou přepadával pocestné i celé domácnosti, prokazoval se falešnými dokumenty, a nakonec se stal i vrahem, když osmi ranami nožem zabil, a pak i okradl jistého pláteníka. Za tyto zločiny si odseděl 20 let.
Po propuštění v roce 1861 se ho ujaly řádové sestry boromejky z řepského kláštera sv. Karla Boromejského a Babinský jim až do své smrti dělal zahradníka. Díky zvědavým řečem místních se z něj už za jeho života stala legenda a společností kolovaly průpovídky o jeho většinou smyšlených činech. Dnes loupežník odpočívá u zdi řepského hřbitova.
Vězenkyně pracovaly s řádovými sestrami
Právě klášter sv. Karla Boromejského je řepskou dominantou. Patří k němu také kostel Svaté Rodiny, vyzdobený v unikátním beuronském stylu, a také budova bývalého sirotčince. Ta nějakou dobu sloužila jako ženská věznice pod správou boromejek. Sestry spolu s trestankyněmi pracovaly na polích, bok po boku pěstovaly zeleninu, praly prádlo, věnovaly se ručním pracím.
Tato téměř „idyla“ ale skončila v padesátých letech, kdy byl klášter zestátněn. Zařízení bylo rozkradeno, kostel sloužil jako garáže pro zemědělskou techniku. Řádové sestry byly odsunuty do pohraničních továren nebo na jiná místa, kde nikdo jiný nechtěl pracovat. Po sametové revoluci se však objekt podařilo obnovit a boromejky se vrátily ke své práci. Dnes se starají o nemocné a chudé, funguje zde také oddělení výkonu trestu jako součást Vazební věznice Praha Ruzyně.
O spolky nebyla nouze
„Dávno již cítěna byla potřeba opatřiti řádně obec zdejší proti možnému požáru. Jsouť v obci četné budovy slamou kryté a ty v případě požáru, těžko by bylo chrániti nedostatečnými hasidly, které obec po ruce měla. Aby nedostatku tomu odpomoženo bylo, pomýšleno zcela vážně na to, zříditi v obci Sbor dobrovolných hasičů,“ psal na konci 19. století řepský učitel Jaroslav Hornof.
Jeho přání se vyplnilo již roku 1891. Na výstroj se dobrovolným hasičům velkoryse složili obyvatelé, část šla z rozpočtu obce. Už o dva roky později získali hasiči svou zbrojnici, která obec přišla na 1000 zlatých. Nebyl to ale jediný spolek, do kterého mohli Řepští vstoupit. Fungovala zde uskupení jako Sokol, Orel, pěvecký sbor Smetana, skauti, spolek Bratrstvo a další.
V obci se také nacházela rovnou čtyři divadla: U Pískáčků, U Škopů, U Auřadů a v Sokolovně. Místní sokolovna, slavnostně otevřená v roce 1929, byla určena pro tělovýchovu i divadelní představení, dvakrát týdně se zde ale také promítaly filmy. „Roku 1924 bylo také založeno fotbalové mužstvo Slavoj, které se udrželo až do současnosti pod názvem TJ Řepy,“ připomíná pedagožka Simona Borlová.
Symbolem se stal románský kříž
Původně zemědělský ráz vesnice se nenávratně měnil od roku 1968, kdy byla připojena k Praze. Na začátku 80. let se zde začalo stavět mohutné sídliště s téměř devíti tisíci byty, které se měly stát novým domovem dvaceti tisíc lidí. Původní vesnice se co do počtu obyvatel během pár let vyhoupla na šestnáctou příčku mezi pražskými městskými částmi.
Řepy se dnes mohou chlubit také svým vlastním znakem. Ten navrhl tehdejší starosta Vladimír Kadlec. Použil k tomu kříž s proplétaným páskovým ornamentem, který původně zdobil románský oblouk odkrytý při výzkumech zdejšího kostela Sv. Martina.
Co říká starostka Prahy 17 Jitka Synková
„V Řepích žiji od roku 1993 a myslím, že za tu dobu se hodně změnily. Z okrajové vesnice vyrostla moderní městská část, která nabízí příjemné bydlení s veškerou občanskou vybaveností a komfortem. Věřím, že ke zlepšení života nejen místních obyvatel přispěje i nově vybudované multifunkční Sportovní centrum Řepy s bazénem, které bychom letos měli otevřít.“
close
info
Zdroj: Praha 17
zoom_in
Věděli jste, že …
… za druhé světové války v Řepích působila odbojová skupina Bílá Hora, která se soustředila na tisk časopisu V BOJ a na distribuci munice. Zapojila se také do osvobozování Řep v roce 1945.
… ačkoli se v Řepích pěstovala řepa cukrovka, své jméno obec dostala podle již zaniklého slova „žep“, které znamenalo „kapsa“.
close
info
Zdroj: Redakce
zoom_in
#clanek|3805585#
Kam se podíváme příště?
Příští pátek se v seriálu Jak jsme žili v Československu podíváme do Letňan. Máte z této čtvrti fotografie z let 19181992 nebo byste chtěli vyprávět, a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prazsky@denik.cz.
