O jeho existenci se poprvé dozvídáme z listiny krále Vladislava II. z poloviny 12. století. Podle ní se v Radotíně nacházel brod přes řeku Berounku. Po dlouhá léta Radotínem vedla důležitá obchodní stezka, která ale v polovině 18. století zanikla, a víska tak byla najednou prakticky odříznuta od okolního světa. Tehdy ještě nikdo netušil, že se vesnička s pouhými několika desítkami obyvatel stane v roce 1974 součástí Prahy.

Trvalo dlouhých sto let, než se Radotín dočkal opětovného spojení. V roce 1862 zde začala fungovat Česká západní dráha ze Smíchova do Plzně, původní budovu nádraží z roku 1868 zde můžeme nalézt ještě dnes. Obyvatelstvo Radotína se v té době začalo rozrůstat, a to především díky novým pracovním možnostem. Ke konci 19. století zde rostly továrny jako houby po dešti. Zmiňme například prádelnu písku, cukrovar, či továrnu na výrobu železných postelí a saní. Další podniky vznikly o něco později, mezi nimi Janka, Technometra, Tatra nebo Prefa.

Cementárna byla postrachem

Nejvíce ale do života Radotíňanů vstoupila cementárna, která stála přímo v centru obce už od 70. let 19. století. Její provoz pro obyvatele znamenal především všudypřítomný vápenný prach. Zaprášené byly domy, stromy, ovoce, dokonce i zvířata. „Tehdy se říkalo, že kdo chce stavět, stačí mu smést vápno a cement ze střechy,“ připomíná kronikářka Irena Farníková.

V 60. letech se ale konečně dočkali změny. U Lochkova byl postaven nový závod a stará cementárna v Radotíně byla tak v roce 1963 vyřazena z provozu. Odstřel obou komínů byl pak o tři roky později velkým divadlem, které lidé sledovali z protilehlého kopce. Za dobu své existence se proslulá cementárna stala svědkem mnoha důležitých dějinných zvratů, mimo jiné také založení republiky.

V pondělí 28. října 1918 byly před místní školou vysazeny tři lípy, aby připomínaly události onoho roku i dalším generacím. Svůj úděl plní alespoň dva z původních tří stromů dodnes. V době první republiky byla obec modernizována, roku 1923 sem byl zaveden elektrický proud a v polovině 30. let také vodovod, otevřena byla škola, evangelický kostel i sokolovna.

Radotín proslavily Rudé letnice

Válečné útrapy zasáhly do životů Radotínských zejména ke konci druhé světové války. Během Pražského povstání se přes vesnici do hlavního města pokusil dostat oddíl SS. Místní se je s podporou Vlasovců pokusili vytlačit, při čemž padlo 22 bojovníků. Jejich jména byla dodatečně vytesána do památníku obětí první světové války.

Kromě strastí prožívali Radotínští také mnoho radostí a oddávali se svým zájmům. Mnozí z nich se přidali do Sokola, dělnického spolu nebo k dobrovolným hasičům. Posledně jmenovaný spolek má dlouhou historii, založen byl už 1886 a místní na něj nedali dopustit. Zastupitelstvo hasičům do začátku věnovalo značnou sumu 367 zlatých na výzbroj členů a finančně jim přispívaly i zdejší podniky. Jednou z největších částek přispěla i cementárna.

Během éry komunistického režimu vstoupil Radotín do povědomí lidí z celé země. Proslavily ho takzvané Rudé letnice, incident, který se odehrál roku 1930. Shromáždění dělnické mládeže se tehdy i přes odpor četníků snažilo dostat do Radotína. Když se to nedařilo po dobrém, vzali lidé na četníky kameny. Nakonec došlo ze strany četnictva k použití zbraní a pět dívek ve věku 13 až 24 let bylo zraněno. Jedna z nich byla zasažena do boku, jiná do stehna, další musely být amputovány dva prsty. Komunističtí předáci ze střetu vytěžili maximum a incident využili k propagandě.

Co říká starosta Prahy 16 Karel Hanzlík?
Jsem z Radotína a jsem na něj opravdu hrdý. Už to není to někdejší šedivé městečko s cementárnou. Má přenádherné okolí a my se snažíme, aby byl celý čím dál příjemnějším místem k bydlení. Lidé tu jsou rádi, rádi se sem vracejí a spousta dalších odjinud by se tu ráda usadila. Když tu chvíli pobýváte, pochopíte proč. 
Karel Hanzlík.

Věděli jste, že …

… na počest pěti „mučednic“ v Radotíně vznikl pomník Rudých letnic, po události byla přejmenována ulice, závod Janka byl taktéž přejmenován na Závod Rudých letnic, pořádaly se Soutěže Rudých letnic i přespolní běh Rudých letnic?

… na místě bývalé cementárny bylo na konci 80. let postaveno nové panelové sídliště, nejspíš poslední socialistické sídliště v zemi? První byty byly kolaudovány v roce 1989.

… že se Radotín objevuje i v Kronice české Václava Hájka z Libočan, vydané roku 1541? Horymír tu „pospíchá na svém koni Šemíku k Radotínu“, událost je kladena do roku 847.

Kam se podíváme příště?
Příští pátek se v seriálu Jak jsme žili v Československu podíváme do Řep. Máte z této čtvrti fotografie z let 19181992 nebo byste chtěli vyprávět, a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prazsky@denik.cz.