První zmínka o Proseku je svázána se stavbou kostela sv. Václava již v 10. století. Vyrostl u staré obchodní cesty mezi Prahou a Starou Boleslaví a jedná se pravděpodobně o nejstarší kostel věnovaný památce českého patrona. Písemné doklady jsou však až ze 14. století, kdy je zmiňována zdejší fara.

Na počátku husitských válek se stal Prosek jednou z prvních obětí bojů a za třicetileté války se tudy prohnala švédská armáda.

V 19. století byla vybudována stará hospoda (nyní U Brabců), kterou se podařilo nedávno městské části Prahy 9 odkoupit, a nyní čeká na rekonstrukci. Další století však pro Prosek skýtalo nová prvenství, krize a úspěchy.

Kašpar nad Prosekem

Zatímco v Americe bratři Wrightové ohromovali svět svými leteckými stroji již od roku 1903, Pražané mohli poprvé spatřit muže v oblacích až 2. ledna 1910 v Chuchli, kde se povedl po několika pokusech francouzskému letci Gaubertovi vodorovný přímý vzlet v trvání skoro jedné minuty.

Nyní ale bylo potřeba dostat do vzduchu také prvního Čecha. A tím se stal Jan Kašpar. Dne 15. srpna se na Proseku za Kneiflovou cihelnou konal letecký den, na který přišlo přes 60 tisíc diváků z Prahy a okolí.

Kašparovi se podařilo vzlétnout a nejen to. Při posledním vzletu vystoupal dokonce do výšky 200 metrů a zůstal ve vzduchu dlouhých 11 minut. „Při sestupu mu ale ve výšce 150 metrů vynechal motor a letoun se při klouzavém letu zřítil,“ dočítáme se v dobovém tisku. „Ing. Kašpar vyvázl z havárie bez pohromy, ale letoun se poškodil.“

Předválečný klid

V roce 1922 byl Prosek připojen k Praze, a jelikož Praha praskala ve švech, začala tu velká výstavba. V polovině 20. let vznikla na proseckých pozemcích směrem k Letňanům kolonie 120 obytných domků.

„O služby obyvatelům se obec starala vzorně,“ vypráví Miroslav Kuranda, archivář zabývající se historií Prahy 9. „Jednou týdně projížděl ulicí popelářský vůz tažený koněm a svou přítomnost oznamoval zřízenec vyzváněním velkým zvoncem. Pravidelně sem také docházel kominík pan Švarc.“

Odboj u Ballíků

Rozvoj však silně ovlivnila doba protektorátu. Obyvatelé Proseka si nacistickou okupaci nenechali jen tak líbit, vznikla tu odbojová skupina kolem Františka Ballíka. Členové rozpuštěné KSČ se scházeli u něj doma v ulici Nad Jetelkou 24/4. Skupina rozmnožovala ilegální tisk a distribuovala jej, vybírala příspěvky od občanů na podporu rodin uvězněných a zprostředkovávala zprávy a informace o zatčených.

Většina skupiny byla však roku 1941 zatčena a v roce 1943 v Berlíně odsouzena k smrti a popravena. František Ballík byl dekretem prezidenta republiky ze dne 11. listopadu 1949 vyznamenán in memoriam Československým vojenským řádem I. stupně Zlatou hvězdou Za svobodu.

Sídliště oživil Park Přátelství

Výstavba Severního Města v 60. letech se dotkla samozřejmě i Proseka. „Mezi lety 1965 a 1977 na Proseku probíhala pod vedením architekta Růžičky výstavba velkého sídliště prvního v rámci tzv. Severního Města,“ říká tisková mluvčí Prahy 9 Marie Kurková. „Původní jádro sídliště tvořilo 10 976 bytových jednotek, později byla zástavba rozšiřována“.

Součástí rozvoje proseckého sídliště bylo i řešení parkové části. Plánovaný Park Přátelství se měl rozkládat na dnes již neuvěřitelných 23 hektarech plochy, nakonec bylo realizovaných pouze 11 hektarů. „Za normalizace byl projekt okleštěn, takže zůstala jen jeho střední část,“ vzpomíná architekt parku Otakar Kuča. „Naštěstí se ale zachoval navrhovaný vodní systém.“ Otakar Kuča park vytvořil v duchu anglických krajinářských parků.

Co o Proseku říká starosta Jan Jarolím„Sídliště, které vzniklo na sever od historické části, má výborné dopravní spojení s vnitřní Prahou a pyšní se rozlehlým unikátním Parkem Přátelství. Park v současné době rozšiřujeme, protože se nám podařilo získat pozemky v jeho sousedství původně určené k další zástavbě. Na Starém Proseku zase rekonstruujeme budovu hostince U Brabců. Obnovujeme tak tradiční společenské místo, které přispívá k zachování genia loci této části Proseka. Stejně jako Prosecké skály, jež postupně otevíráme veřejnosti a věřím, že se nám podaří zpřístupnit i slavné prosecké podzemí.“

Starosta Prahy 9 Jan Jarolím (ODS).

Místní lidé - Prosek.

Věděli jste, že…

… v sokolovně Na Proseku bylo od května 1942 do konce okupace ukryto oblečení Josefa Gabčíka a Jana Kubiše a také několik granátů. Ve zdejším kuželníku parašutisté na jaře 1942 údajně i několikrát přespali.

… 9. července roku 1965 propadl v ulici Nad Krocínkou do vozovky trolejbus. Z incidentu se však nezachovala žádná fotografie, protože pro režim to tehdy byla velká ostuda. Stejně tak neexistuje úřední záznam. Není tak zřejmě, zda a kolik lidí bylo tehdy zraněno.

Kam se podíváme příště?Příští pátek se seriál Jak jsme žili v Československu podívá do Vysočan. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let 19181992 nebo byste chtěli vyprávět a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresyredakce.prazsky@denik.cz.