Kliknutím zvětšíteV době, kdy Československo vstoupilo do samostatné éry, byly Nusle na Praze nezávislým městem. Spolu s Pankrácí se k Velké Praze připojily (stejně jako mnoho dalších pražských čtvrtí) v roce 1922. Tehdy zde už stála radnice v Táborské ulici, pivovar, usedlost Jezerka, pankrácká věznice i Divadlo na Fidlovačce - první divadelní budova postavená v nově vzniklém Československu.
Období do roku 1932 se neslo v duchu výrazného stavebního rozvoje. Nájemní domy vyplnily volné parcely mezi Botičem a železniční tratí Praha-Plzeň. Zcela nová čtvrť vznikla na pankrácké pláni. Na Jezerce a nad radnicí vyrostly rodinné vily a v sousedství pankrácké vozovny vznikly družstevní domy. „Na konci 30. let v Nuslích bydlelo vedle zaměstnanců železnice především úřednické a dělnické obyvatelstvo,“ představuje staré Nusle regionální historik Jiří Bartoň.
Odboj a budovatelé
Esencí Československa v Nuslích je památník Tří odbojů. Ten se nachází na úpatí svahu pod nuselskou sokolovnou a odkazuje na časy nesvobody let 1914-1918, 1939-1945 a 1948-1989. Ostatně o samotnou sokolovnu se během pražského povstání v květnu 1945 těžce bojovalo a v jejím okolí probíhaly ostré přestřelky.
Po bojovných časech nastoupily časy budovatelské. V době normalizace vznikly v Nuslích dvě dominanty - Kongresové centrum Praha a Nuselský most. „Ještě než bylo zastavěno nuselské údolí, konaly se v zimě na Pankráci divoké jízdy na saních nebo bobech strmou strání dolů“, popisuje historik Josef Hrubeš a dodává, že se vše začalo měnit poté, co bylo rozhodnuto o přemostění Nuselského údolí.
Plány vznikly už v roce 1919, ale v realitu se pod názvem most Klementa Gottwalda proměnily až v únoru 1973. Rok poté byla otevřena stanice metra Gottwaldova, dnešní Vyšehrad. „Než otevřeli metro, musel most projít zatěžkávací zkouškou. Tehdy po něm jezdily tanky, aby se ověřilo, jestli udrží soupravy metra,“ vzpomíná na zahájení provozu metra Hana Axmannová, která v Nuslích strávila celé dětství.
Kongresové centrum Praha, za minulého režimu posměšně nazývané rudý pařez, bylo veřejnosti představeno v roce 1981. Předsednictvo ÚV KSČ si tehdy objednalo stavbu hodnou socialistické epochy, kde se měly v rychlém sledu střídat kongresy, sympózia, koncerty, výstavy, plesy a různorodá představení. „Veřejnosti byla první dva dny po otevření Paláce kultury zpřístupněna prohlídková trasa. Okamžitě se vytvořil nekonečný lidský had. Prohlídku absolvovalo 110 tisíc návštěvníků,“ vzpomíná Josef Hrubeš.
Místní jsou podnikavci
Nusle jsou dodnes čtvrtí plnou obchůdků a drobných podnikatelů. Podnikání se tu vždy dařilo. Sídlo tu mělo například proslulé Oulíkovo kloboučnictví, po kterém se dnes jmenuje ulice Kloboučnická. „Pro mnohé hvězdy stříbrného plátna i pražských divadel bylo prestižní záležitostí mít ve svém šatníku klobouky právě od této firmy,“ uvádí historik Josef Hrubeš.
„Na náměstí Bratří Synků, byly mléčné lahůdky my jsme tomu říkali Milk Bar. Tam jsme chodili po vyučování na koktejl a dortíky. Dodneška si pamatuji, že banán s čokoládou stál 5,40 a to byla nedozírná částka,“ vzpomíná Hana Axmannová na další nuselský podnik. Pražské prvenství patří Nuselské mlékárně, která jako první zavedla na trh speciální dětské mléko zvané Blackhausovo.
Co říká o Nuslích starosta MČ Prahy 4 Petr Štěpánek? „Nusle dneska předčí Vinohrady i Žižkov. Je tu nádherné prolnutí starousedlíků a příchozích. Klasická česká hospoda se tu střídá s moderní kavárnou. A nuselské dvorky máme opravdu jen v Nuslích.“
Slavní obyvatelé Nuslí
Jan Hrušínský, herec, principál Divadla Na Jezerce: „Nusle jsem nikdy nevnímal jenom jako část města, ale především jako svůj domov. A jak je známo všude dobře doma nejlíp.“
Ladislav Županič, herec a bývalý ředitel karlínského divadla: „S muzikálem My Fair Lady jsme v létě roku 2000 absolvovali dvacet představení v Japonsku. Asie je krásná země, ale stýskalo se mi po nuselské hospůdce U Džbánu a všech přátelích, které jsem si v Nuslích našel. A člověk má domov tam, kde má přátele.“
Vedle Jana Hrušínského a Ladislava Županiče žil v Nuslích i mim, herec, režisér a scenárista Boris Hybner. Pobyt herce Rudolfa Hrušínského připomíná pamětní deska na domě, ve kterém mezi lety 19451994 žil.
Kam se podíváme příště? Příští pátek se seriál Pražského deníku Jak jsme žili podívá do Michle. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let 1918 - 1992? Pošlete nám je i s komentářem na e-mailovou adresu redakce.prazsky@denik.cz.
9
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
