Snad všechny důležité mezníky novodobých československých dějin se odehrály v jednom z center Nového Města na Václavském náměstí. Probíhala tu shromáždění při vzniku Československa, pochody nacistů, poválečné oslavy, nastolení komunistického režimu, protesty proti okupaci roku 1968, po kterých následovala sametová revoluce.

Významně se do dějin Nového Města zakouslo bombardování spojeneckými letadly na konci II. světové války. Snad kvůli neprostupné mlze, která 14. února 1945 nad Prahou vládla, si spojenci spletli Prahu s Drážďany a svůj náklad shodili nad špatným městem. Přes 700 Pražanů kvůli této chybě zemřelo a ještě mnohem víc jich bylo zraněno. Symbolem této tragédie se stal Emauzský klášter, který téměř lehl popelem. Za rekonstrukcí ikonické novoměstské stavby s dvěma věžemi ve tvaru jehel stojí český architekt František Maria Černý.

Obyčejný život

S historickými událostmi se postupně proměňoval i obyčejný život. „Za komunismu na Novém Městě fungoval komunitní život, s lidmi z okolí jsme se znali osobně. Když jsem byl dítě, tak ještě fungovaly dvory, které jsme prolejzali a sousedky z pavlačí nás měly pořád pod dozorem. Starousedlíci se ale postupem času rozprchli a spodní patra obsadili podnikatelé nebo cizinci,“ hodnotí život v okolí Ječné David Nejedlý.

„Moje babička vyprávěla, že to byla luxusní čtvrť se spoustou zeleně. Se stavbou magistrály v roce 1973 se ale život v bytech hodně zhoršil. Šestiproudá silnice proťala část města, zhoustla doprava, spousta domů se vylidnila a zešedla,“ pokračuje David Nejedlý.

Další významnou dopravní stavbou bylo metro. První stanice se za obecného jásotu a provolávání hesel „Dobře jsi to udělal, soudruhu Husáku“ postupně otevíraly v letech 1974, 1978 a 1984. Veřejnost záhy zapomněla na rozsáhlé zábory, které musela při výstavbě metra trpět.

Atmosféra doby

Dnes moderní pulzující čtvrť stále skrývá ostrůvky starých dob. Prvorepublikovou atmosféru si doslova můžete vychutnat v Myšákově cukrárně ve Vodičkově ulici. Pastvou pro oči jsou paláce Lucerna, Adria nebo Legiobanka, které pochází ze stejného období. Těsně před válkou vznikla ikonická Bílá Labuť a dobu komunistického režimu zase reprezentuje Dům módy na Václavském náměstí.

Novoměstským symbolem porevoluční doby se stal Tančící dům, který v posledních letech společného Československého státu vznikl v hlavách bývalého prezidenta Václava Havla a architekta Vlado Miluniče. Stavba, která vzbuzovala velké emoce, byla dostavěna v roce 1996.

Oldřich Lomecký, starosta Prahy 1 „Praha 1 byla místem, kudy kráčely dějiny. Naším úkolem je skloubit genia loci s moderním životním stylem a ochranou místních před dopady turistické komerce. Důležitá je i citlivá revitalizace.“ 

Starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký.

Jana Černochová, starostka Prahy 2 „Těší mě, jak se Praze 2 podařilo opravit hradby bastionu U Božích muk, nebo to, že se naše Novoměstská radnice na Karlově náměstí stala jedním z významných center českého kulturního dění.“ 

Jana Černochová.

Místní lidé - Nové Město.

Věděli jste, že…

… na Novém Městě stála nejdéle fungující pražská krčma Jedová Chýše? V proslulé hospodě, která byla zbořená roku 1933, se scházela pražská galerka.
… do cukrárny Myšák ve Vodičkově ulici chodila na dortíky pražská smetánka? Kávu tu popíjeli T. G. M., Ema Destinnová nebo Oldřich Nový. Pro zákusky sem chodil i Klement Gottwald.
… většina Pražanů zná Těšnovský tunel pod názvem Husákovo ticho? Traduje se legenda, že tunel nechal postavit prezident Gustáv Husák proto, aby hluk projíždějících aut nerušil zasedání Ústředního výboru.

Kam se podíváme příště?Příští pátek se seriál Pražského deníku Jak jsme žili v Československu podívá na Staré Město. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let 19181992? Pošlete nám je i s komentářem na e-mailovou adresu: redakce.prazsky@denik.cz.