Založeno bylo 8. března 1348 Karlem IV. ve snaze z Prahy udělat důstojnou metropoli. Plány byly detailní a všichni, kteří si zamluvili pozemek v Novém Městě, museli stavbu započít měsíc po založení Města a za 18 měsíců ji dokončit. Této organizované výstavbě se tehdy nemohlo žádné středověké město rovnat.

Město obrozenců

Ačkoliv je Novému Městu už 671 let, staví se v něm dodnes. Velkou aktivitu zažilo především ve druhé polovině 19. století. Na rozdíl od Města Starého totiž bylo baštou českých obrozenců a vlastenců. Tomu se podřídily i stavební projekty, a tak za relativně krátkou dobu v Novém Městě vyrostlo Národní muzeum, Národní divadlo, Městské muzeum, Česká technika či Měšťanská beseda.

Také se ho dotkla kontroverzní asanace, která si dala za úkol zbourat zastaralé části města, především Josefov, ale také velké části Nového Města. „Postižena asanací byla zejména Vojtěšská čtvrť kolem kostela sv. Vojtěcha, kousek od Národního divadla,“ vypráví pražský kronikář Antonín Ederer. Kvůli tomu vznikl Klub Za starou Prahu, protože boření staré zástavby způsobilo odpor kulturní veřejnosti.

„V letech 1906-1911 na náměstí Republiky vyrostl podle projektu Antonína Balšánka a Oldřicha Polívky Obecní dům, zvaný též Reprezentační,“ dodává kronikář. „Na stejném místě stával v době Václava IV. Královský dvůr, kde král Václav také pobýval, neboť na Hradě se mu moc nelíbilo. Na výzdobě se podíleli nejlepší umělci té doby: Myslbek, Mařatka, Pekárek, Šaloun, Mucha, Obrovský, Preisler, Špilar, Švabinský či František Ženíšek.“

Klášter v plamenech

Dalšího boření se Nové Město dočkalo za druhé světové války. Na jejím konci se totiž kvůli osudové chybě spojeneckých pilotů 14. února 1945 stalo terčem rozsáhlého bombardování, která zasáhlo i Nové Město. Celkově zemřelo 701 lidí, 1184 pak bylo raněných. Zcela zničeno bylo 93 domů a bez střechy nad hlavou se ocitlo 11 000 Pražanů.

Ani kulturní památky jako Emauzský klášter neušly ničivé síle bomb. Ten vznikl pouze rok před Novým Městem a těšil se mezi místními velké oblibě. Významným se stal především na konci 19. a na začátku 20. století, kdy v něm působili němečtí mniši z Beuronu, kteří po sobě zanechali charakteristickou výzdobu.

I ta byla při zásahu třech ničivých zápalných pum o váze 227 kilogramů poničena. Pumy také zničily obě gotické věže, dvě třetiny kostelní klenby a zbytek budov vyhořel.

Chartisté z Prahy 2

Ne všechny historické události doprovázejí velké fanfáry či hlasité výbuchy, a tak to bylo i se vznikem Charty 77. Její počátky se začaly psát na Novém Městě, přesněji v bytě překladatele a pozdějšího primátora Prahy Jaroslava Kořána v Tyršově ulici čp. 1833/9.

Není zcela jisté, kdy Charta 77 vznikla, ale spoluzakladatelé Václav Havel a Petr Uhl se přikláněli k datu 10. prosince 1976. Tomu však předcházelo mnoho schůzek právě v bytě Jaroslava Kořána. Není náhodou, že si vybrali zrovna toto místo. Velký počet zakladatelů a prvních signatářů v té době bydlel na území Prahy 2. Václav Havel žil na nynějším Rašínově nábřeží, na Karlově náměstí Václav Benda a v Podskalské zase novinář a politik Jiří Dienstbier. Měli to tedy blízko.

Charta 77 kritizovala vládu za porušování lidských práv, k jejichž dodržování se zavázala řadou dokumentů, včetně československé Ústavy, Helsinských dohod z roku 1975 a smluv OSN. Cesta k uvolnění bolševického břemene tehdy začala skromně v malém bytě v Tyršově ulici.

Co říká starostka Prahy 2 Jana Černochová
„Nové Město je po Vinohradech největší částí Prahy 2. Nese rukopis Karla IV. a kam se podíváte, tam je historie. Naše „dvojková“ Novoměstská radnice, chrám svatého Cyrila a Metoděje spojený s historií operace Anthropoid, Emauzy, Tančící dům, Rašínovo nábřeží s náplavkou, památník obětem bombardování 14. února 1945, které připomíná pamětní deska na budově Všeobecné fakultní nemocnice. A samozřejmě Karlovo náměstí, největší náměstí ve střední Evropě, které čeká revitalizace.“

Starostka Městské části Praha 2 Jana Černochová.

Co říká starosta městské části Praha 1 Pavel Čižinský?
Prvního dubna 1347 se Karel IV. poprvé zmínil o svém plánu založit Nové Město. O necelý rok později tak i učinil. Vymezil Novému Městu nezvykle velký prostor, neboť očekával, že bude hodně těch, kteří zde budou chtít stavět a zejména bydlet. Asi by ho tedy nepotěšilo, kdyby viděl dnešní situaci - kdy se spíš musíme snažit obyvatele v centru města udržet. Snad by nám tedy fandil v tom, že se Nové Město snažíme co nejvíc pro život místních zpříjemňovat, k čemuž, věřím, přispěje i brzká revitalizace Václavského náměstí a následný návrat tramvají. Lepší propojení s Vinohrady a celkově s Prahou 2 nyní Novému městu chybí."

Starosta Prahy 1 Pavel Čižinský.

Věděli jste, že…

… Lucerna byla od počátku 20. století centrem pražského kulturního dění. Byl zde uveden u nás první zvukový kinematograf, v prostorách bývalého kabaretu vystupovali například Vlasta Burian, Karel Hašler a Voskovec s Werichem. V sále mohli lidé za ta léta vidět představení Gustava Frištenského, Emy Destinové či amerického krále jazzu Louise Armstronga, který přijel v březnu 1965 na deset dní a jeho koncert moderovali Jiří Suchý a Jiří Šlitr.

… Pravděpodobně nejstarší dopravní značka v Praze se nachází na fasádě pasáže Platýz. Je jí malá sovička na bidýlku, která sedí na pravé straně vrat. „Toto zařízení vlastně značilo obsazenost garáží,“ vysvětluje historik a architekt Petr Kučera. „Sova tehdy byla otočná. Když byla hlavou nahoru, bylo ve stájích volno. Hlava dolů znamenala obsazeno.“

místní lidé Nové Město.

Kam se podíváme příště?
Příští pátek se v seriálu Jak jsme žili v Československu podíváme na Žižkov. Máte z této čtvrti fotografie z let 1918-1992 nebo byste chtěli vyprávět, a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prazsky@denik.cz.