První zmínka o Modřanech pochází z roku 1178, kdy kníže Soběslav II. v darovací listině vyšehradské kapitule dává „území ve vsi Modřany na dva pluhy s vinicí“. Další zmínka je z roku 1088, kdy měl probošt vyšehradské kapituly držet v Modřanech poplužní dvůr a mlýn, ale jde pravděpodobně o falzum, kterým si chtěli středověcí kanovníci zajistit vlastnictví majetku, ke kterému neměli právo. Jinak se však Modřany výrazně do historie nezapsaly a jednalo se o poměrně malou obec. To se však mělo změnit roku 1861 stavbou cukrovaru.

Cukr i v městském znaku

V té době bylo kolem Prahy 12 jiných cukrovarů, ale všechny byly ve vlastnictví šlechty či německých průmyslníků. Ferdinand Urbánek a Antonín Wagner se stavbou nového podniku postarali o to, aby se Modřany začaly rozrůstat. Díky němu se totiž do obce začalo stěhovat mnoho lidí hledajících práci. Vedení cukrovaru pro ně pak nechalo zřídit například poštu, malou nemocnici a propojit Modřany s Prahou železnicí. „Založení cukrovaru bylo pro Modřany natolik zásadní, že do městského znaku byla přidána homole cukru,“ vysvětluje tisková mluvčí Prahy 12 Olga Novotná. „Nedlouho poté začaly v lokalitě vznikat nové strojírenské podniky, pily, cihelny a dřevařské továrny.“

Kvůli nárůstu obyvatel tu mezi lety 1924 až 1938 vyrostlo přes 1200 rodinných domků. V Modřanech také přibývalo různých služeb a spolků, jako například místní Sokol, fotbalový klub SK Modřany, proslulé Rücklovy sluneční lázně, Husova knihovna anebo Modřanský biograf v Lidovém domě. Těžké časy však na sebe nenechaly dlouho čekat.

Smutný osud filozofa

První náznaky těžké doby pocítily Modřany po zabrání pohraničí, kdy se do pražských periferií stahovali uprchlíci. Tehdy místní spolky uspořádaly sbírku šatstva, obuvi, prádla a peněz, aby vystěhovaným pomohli. 16. března 1939 však do Modřan přijeli první Němci. Nejhorší období si místní zažili pravděpodobně v roce 1942, kdy nastoupil do obecního úřadu vedoucí úředník Ernst Živnůstka, který svojí spoluprací s SD (bezpečnostní službou SS) zavinil smrt několika zdejších obyvatel. Vadil však i místním Němcům, a nakonec byl odvelen do Holic. Po skončení války byl lidovým soudem v Hradci Králové odsouzen k smrti.

V Modřanech byli ovšem také stateční bojovníci za svobodu. Mezi ně se určitě dá počítat i filozof, profesor a odbojář František Karas. Ten byl členem ilegálního Národního výboru v Modřanech a zapojil se do dvanáctičlenné odbojové skupiny, kterou vedl stavitel Kolman. „Ta měla kontakty s Londýnem i s ruskými parašutisty a podílela se na vydávání ilegálního časopisu V boj,“ vypráví Dagmar Broncová, autorka knihy Praha 12 křížem krážem. I když ho gestapo uvěznilo, psal František Karas na lístcích toaletního papíru, jak probíhá život ve vězení. Osud však nebyl k Františku Karasovi vstřícný, a ačkoliv přežil nacistické vězení, v roce 1957 podlehl strastem vězení komunistického.

Modřany se musí obejít bez sladkého

Po válce se do Modřan opět navrátil průmysl. Především místní čokoládovna, kde se za první republiky vyráběly cukrovinky RUPA, nabyla na důležitosti. Přemístila se do ní totiž pod uskupením Pražské čokoládovny většina výrobců sladkostí včetně slavné Orion. Roku 1971 se zde začala vyrábět také tabulková čokoláda a v roce 1977 bonbony Bon Pari. Nakonec byl ale provoz v roce 2004 přemístěn na Moravu. Stejný osud čekal i slavný cukrovar, který ukončil provoz v roce 2002. Zbyl po něm jen osamocený komín a homole cukru ve znaku městské části.

Co říká starosta Prahy 12 Jan Adamec?

Modřany považuji za dobré místo pro život. Nedivím se proto zájmu developerů stavět zde nové byty a na druhé straně obavám místních obyvatel z dopadu takové ma-sivní výstavby na jejich životní komfort. Bytová výstavba se tak nejen v Modřanech, ale i v celé Praze 12 stala hlavním tématem poslední doby. Nové vedení radnice ji nechce zastavit, ale jednat s developery, aby stavěli ve vhodných lokalitách, ubrali na objemu budov, začlenili do nich nové komerční prostory a jinak se podíleli na infrastruktuře.
Jak jsme žili v Československu - Modřany. Jan Adamec.

Věděli jste, že …

… Modřanský cukrovar za první republiky nevyráběl pouze cukr, ale například i limonády Rarach, patentované čajové kostky Elča (Elitní čaj) s citronovou či rumovou příchutí a od roku 1936 džemy. Kvůli nim se dokonce dovážel rybíz až z Finska.

… V minulosti v Modřanech žil například herec Jaroslav Vojta nebo František Smolík. Dnes tu žije Miss ČR 1998 Kateřina Stočesová, Luděk Munzar, Martin Dejdar nebo operní zpěvák Pavel Verner.

Jak jsme žili v Československu - Modřany. Co říkají místní

Kam se podíváme příště?
Příští pátek se seriál Jak jsme žili v Československu podívá do Stodůlek. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let 19181992, nebo byste chtěli vyprávět, a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prazsky@denik.cz.