Nejstarší zmínky o Malešicích máme z roku 1309 a později z 15. století, kdy v době husitské zabrali ves Pražané. V 16. a 17. století byly častým terčem habsburských císařů a jejich intrik, ale v roce 1757 se staly Malešice svědky historie, když v jejich blízkosti proběhla bitva u Štěrbohol.

Většina střetnutí mezi rakouským a pruským vojskem se sice odehrála u Štěrbohol a u Kyjí, u malešického návrší dodnes známého jako Tábor, došlo ovšem k nejkrvavějším bojům. Rakušané zde způsobili Prusům velké ztráty, ale nakonec začali nepříteli podléhat. Naštěstí se většině vojáků povedlo dostat za hradby, především díky obranné linii hraběte Königsecka mezi Malešicemi a Strašnicemi.

Dnes už po bitvě příliš stop nezbylo, každý rok se ale ve Starých Malešicích v Rektorské ulici před Výklenkovou kaplí koná pieta za padlé vojáky.

Zapomenutá botanická zahrada

Samotné Malešice se od roku 1757 do začátku 20. století příliš neměnily a zachovaly si svůj zemědělský ráz. Zdejších krás si všiml průmyslník a podnikatel Antonín Jirásko, který si na západním úbočí koupil pseudorenesanční zámeček, jejž zde nechal v roce 1889 vybudovat Rudolf Engbert.

Jirásko, podle kterého se dnes zámeček jmenuje Jiráskova vila, vlastnil lihovar, statky ale také třeba továrnu na nábytek a honosil se největším obchodem s uhlím v celé Praze. A ačkoliv samotnou vilu zbudovat nenechal, měl na svědomí přepychový park a skleníky, které stojí v dnešní trochu zapomenuté pražské botanické zahradě dodnes.

Za druhé světové války byl zámeček zabrán Němci, kteří zde zřídili velitelství gestapa a lazaret. V tomto období také mizí sochařská výzdoba a historická dokumentace sídla. Po válce je zámeček vyvlastněn na základě Benešových dekretů a stěhuje se sem zahradnická škola. Přeměna v botanickou zahradu proběhla až po listopadové revoluci pod dohledem Střední odborné školy Jarov, která dostala zahradu pod svou správu.

Domky jako v anglické vesnici

Zatímco dnes jsou Malešice známy mimo jiné díky svému sídlišti, v 50. letech tu vznikl projekt malých vilových domků, které se od obvyklých nesourodých staveb zásadně liší svou podobností. Malešická kolonka, jak se dnes části přezdívá, tak spíše připomíná anglickou vesnici s úhlednými domky a zahrádkami. Vily byly postaveny v roce 1954 a každá byla koncipována pro jednu rodinu. Kolonka se rozkládá v ulicích Kaňkova a Janderova.

Malešice jsou ale také výrazně spojené s průmyslem, který se rozmohl především ve východní části čtvrti. Patřila do něj například teplárna a spalovna, ale také třeba Národní podnik Svoboda, který v Malešicích provozoval rozsáhlou tiskárnu. V Tiskařské ulici ale dodnes sídlí také Letecké opravny Malešice, které vznikly v roce 1915 v karlínském podniku Breitfield-Daněk, jenž se v roce 1927 stal součástí koncernu Českomoravská-Kolben-Daněk, sídlícího v pražské Libni.

Letecká část ČKD se vlivem vybombardování během 2. světové války roku 1942 přesunula do pražských Malešic, kde podnik ve své současné podobě sídlí dodnes. Za bývalého režimu se v Malešicích opravovaly letouny MIG, Suchoj a L-29/39 a později se portfolio podniku rozšířilo i na práci s vrtulníky.

Město soch

Malešice jsou městskou částí plnou soch. Jednou z těch známějších je Život sochaře Miloslava Hejného. „Je věnována obětem československé výpravy do Peru. Jednatřicátého května 1970 zahynulo pod lavinou z ledu a kamení pod horou Huascarán čtrnáct československých horolezců. Mezi nimi našel smrt i přítel Miloslava Hejného, sochař a horolezec Valerián Karoušek,“ připomíná kronikář Prahy 10 Michal Ezechel.

I zmíněný Karoušek přitom před svou smrtí tvořil ve službách Prahy 10. Obhájit sochařskou výzdobu před představiteli bývalého režimu ale někdy dalo pořádnou práci.

Své o tom ví i Čestmír Suška, který v osmdesátých letech tvořil pro malešický domov důchodců romantickou skalku, tu mu ale komise při kolaudaci odmítla schválit. „Problém byl v tom, že výsledná skála neodpovídala modelu schválenému komisí. Musel jsem vyrobit nový model podle finálního stavu skály a ten opatřit razítkem svazu, které jeden můj kamarád vyřezal do brambory. S tímto modelem jsem vyhrál soudní spor a svaz musel dílo zkolaudovat a zaplatit.“

Věděli jste, že …

… malešické sídliště, postavené roku 1961, je jedním z nejstarších a v době dokončení dokonce bylo vůbec největším v Praze. Při své návštěvě Prahy se na něj přijel podívat i první tajemník KSSS Nikita Chruščov.

… v letech 1727 až 1784 vlastnila Malešice Univerzita Karlova. Názvy ulic a dalších zdejších míst, připomínajících univerzitní tituly i některé konkrétní rektory a vyučující, ale navzdory nejrůznějším tvrzením pocházejí až z 20. století.

… ačkoli se při projektu přestavby Malešic v 60. letech počítalo i s výstavbou kulturního domu s kinem, kavárnou a restaurací, k uskutečnění plánu nikdy nedošlo. Dlouho chybělo i autobusové spojení.

Kam se podíváme příště?
Příští pátek se v seriálu Jak jsme žili v Československu podíváme do Krče. Máte doma historické snímky z let 19181992 nebo byste chtěli vyprávět, a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prazsky@denik.cz.