Malá Strana je nedílnou součástí Prahy již několik staletí, ale i tak si zachovala svoji identitu. Ta dodnes přitahuje literáty a turisty, kteří ji každý rok zaplavují.

Ve 20. století ji ale přesto potkalo mnoho změn, které často reflektovaly dobu. Sochy přibývaly a mizely a budovy chátraly, byly opravovány a nacházely nová využití. Stále si však udržuje kouzlo, které ve své knize Povídky malostranské navždy zachytil malostranský rodák Jan Neruda.

Pád i vzestup

Přelom 19. a 20. století byl pro Malou Stranu dobou stagnace. Kde se dříve procházela šlechta a stavěla své velkolepé paláce, nyní zely ulice prázdnotou. Nobilita totiž čím dál více času trávila u dvora ve Vídni a na své přepychové domy a zahrady pod Hradem zapomínala.

To dosti ovlivnilo i místní, kteří byli na zámožných vrstvách závislí. Ztráceli tak možnost obživy. Ani průmysl nijak zásadně Malou Stranu nezasáhl, protože zde pro něj nebylo vhodné prostředí. Stagnaci však převrátilo naruby vyhlášení Československé republiky 28. října 1918. Tehdy se čtvrť stala domovem parlamentu a ministerstev. Staré paláce se opět probraly k životu a s nimi i zbytek Malé Strany.

„Všechny kroky mladé republiky však nebyly nejlepšími,“ upozorňuje kronikář Prahy 1 Antonín Ederer. „V zápalu protihabsburských nálad byla 16. května 1919 z Malostranského náměstí odstraněna socha maršála Radeckého. Tento zasloužilý český vojevůdce, který se mimo jiné aktivně podílel na porážce Napoleona, dodnes trčí v lapidáriu na Výstavišti. V souvislosti s opravou Malostranského náměstí se jedná o znovu umístění maršála Radeckého. Je to jedna z nejpěknějších soch v Praze. To by byl kulturní počin, kdyby se podařilo sochu na Malou Stranu vrátit!“

Ale ještě jedna socha zmizela během 20. století z Malostranského náměstí, a to francouzského historika a slavisty Ernesta Denise. Ten se svou obhajobou české státnosti také zčásti zasloužil o vznik Československé republiky. V roce 1928 byla jeho socha slavnostně odhalena Edvardem Benešem. V roce 1940 ji ale němečtí okupanti odstranili a zničili. Přesto se však Ernest Denis na Malou Stranu vrátil, i když jen jako busta a pamětní deska na domě zvaném Bílý Orel. Busta byla odhalena v roce 2003 a jejím autorem je Mikoláš Vavřín.

Nacisté připraveni k výstřelu

Druhá světová válka postihla i Tyršův dům. Tento bývalý palác byl v roce 1921 koupen v dezolátním stavu Československou obcí sokolskou, která ho zrekonstruovala a rozšířila. Slavnostní otevření proběhlo v roce 1925 a objekt v té době disponoval několika tělocvičnami i vnitřním bazénem. V roce 1941 však sokolové dostali přísný zákaz do budovy vcházet, a ta začala být využívána okupanty. Své srazy zde mělo i nacistické dětské sdružení Hitlerjugend a prostory využívalo Ministerstvo dopravy a Zemský úřad.

Největší nebezpečí však nastalo během Pražského povstání v květnu roku 1945. „To onemocněla moje maminka na růži,“ vzpomíná Anna Pokorná-Žďárská.

„Bydlela sama na Smíchově. Já bydlela na Břevnově, kde bydlím dosud. Nosila jsem mamince obden obědy. Také ten první, vzácný den revoluce jsem jela na Smíchov, manžel doma hlídal naše miminko. Když jsem se vracela ze Smíchova, tramvaj zastavila na Újezdě a dál se nejelo. Všude spousta lidí, křik, střelba, hlásání o incidentu u rozhlasu. Museli jsme vystoupit a dál jít pěšky. Malá skupinka lidí i se mnou se pustila do vrchu na Petřín podle lanové dráhy. U hvězdárny hlídkovali vojáci s puškami připravenými k výstřelu. Plížili jsme se Růžovou zahradou. Za ní tehdy stála dřevěná ohrada a spousta křovin. Podle té ohrady jsem se plížila, spíš lezla, až jsem se dostala nad Liborovu ulici na Břevnově,“ dodává pamětnice.

Místní lidé - Malá Strana.

Oldřich Lomecký, starosta Prahy 1 „Malá Strana je klenotem Prahy 1, její třpytivou výkladní skříní. Přestože je zatížena turistickým ruchem, Malostraňáci stále dokážou žít pospolu jako kdysi -dokonce se říká, že Malá Strana i dnes funguje jako jakási vesnice. Lidé se sdružují, pořádají různé sousedské akce, a stejně jako za časů Jana Nerudy se scházejí ve svých hospůdkách a kavárnách.“ 

Starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký.

Věděli jste, že…

… 27 patníků stojících před Lichtenštejnským palácem, kde dnes sídlí Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění, má znázorňovat hlavy 27 českých pánů popravených na Staroměstském náměstí. Majitelem paláce byl totiž Karel I. z Lichtenštejna, který se podílel na jejich odsouzení a potrestání.

… Malá Strana byla vždy domovem předních českých osobností, a to jak intelektuálů a státníků, tak i bohémů a umělců. V Říční ulici bydlel spisovatel Karel Čapek, na Kampě zase herec Jan Werich a v domě U Dvou slunců prožil celý svůj život básník a novinář Jan Neruda, který se proslavil svými Povídkami malostranskými, v nichž barvitě popsal zdejší život v polovině 19. století.

Kam se podíváme příště? Příští pátek se seriál Pražského deníku Jak jsme žili v Československu podívá do Karlína. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let 1918-1992? Pošlete nám je i s komentářem na e-mailovou adresu: redakce.prazsky@denik.cz