Historie Malé Strany sahá až do 9. století, ale oficiální charakter jí vtiskl Přemysl Otakar II., který zde založil Nové Město pro německé přistěhovalce. Když později Karel IV. stavěl své Nové Město, přejmenoval to původní na Menší, až se jeho název ustálil na Malé Straně.

Nejeden spisovatel se nechal inspirovat malebnými malostranskými uličkami a jejich tajemností. Ale i sama Malá Strana může vyprávět příběhy. Většina z nich se váže k tamějším budovám, které v sobě skrývají zapomenuté osudy lidí.

Beseda bývala radnicí

Jednou z nich byla například dnešní Malostranská beseda, která v minulosti vykonávala funkci radnice Nového Města a později samotné Malé Strany. Jako radnice sloužila až do roku 1784, kdy byla sloučena všechna čtyři pražská města, Staré a Nové Město, Hradčany a Malá Strana. Tehdy byla jejich správa přenesena na Staroměstskou radnici.

Po této reorganizaci byla budova Malostranské radnice přestavěna na sídlo fiskálního úřadu, berního archivu a politického vězení, ale ve druhé polovině 19. století už byla využívána k radostnějším věcem. V roce 1868 zde vznikla Malostranská beseda, která v ní s bohatou škálou kulturních aktivit působí až do současnosti.

Voskovec a Werich

Malostranská beseda však nebyla jedinou podobnou budovou v okolí. Ve dnešní Besední ulici sídlila také Umělecká beseda. Ta se proslavila především jako dočasné útočiště Osvobozeného divadla, které zde zakotvilo v roce 1927.

Právě zde si udělali jméno Voskovec a Werich. V budově měla premiéru jejich populární Vest Pocket Revue. Šlo o poloamatérskou hru s podomácku vyrobenými rekvizitami a maskami. Představení se přesto okamžitě stalo hitem. Už v září 1928 se však Osvobozené divadlo přestěhovalo z malostranského sálu do hotelu Adria na Václavském náměstí. Za komunismu se v budově nacházelo kino a po revoluci zde bylo založeno Divadlo na Prádle.

Dalším oblíbeným místem na Malé Straně byla stará pošta, stojící na Maltézském náměstí. Nepříliš nápadný dům sloužil jako hlavní pražský poštovní úřad monarchie. I proto byla v 18. století nabarvena císařskou žlutou, kterou nese dodnes. Na začátku 20. století ovšem získali Maltézští rytíři zajímavého souseda, v bývalé poště totiž vznikl populární hodinový hotel.

Palác zhoršil Kafkovi tuberkulózu

Další dominantou Malé Strany je Schönbornský palác, který získal svoji dnešní podobu roku 1795. Jedním z jeho nejslavnějších nájemníků byl Franz Kafka, který zde obýval dva pokoje. Ty ale nebyly dostatečně vytápěny, což pravděpodobně přispělo k rozvinutí tuberkulózy slavného spisovatele. „Začalo to u mě uprostřed noci chrlením krve,“ popsal Kafka v dopise Mileně Jesenské svůj první záchvat. Samotný palác pak v roce 1924 odkoupila americká vláda a od té doby funguje jako americké velvyslanectví.

Právě americké velvyslanectví bylo jedním z důvodů, proč ve věži kostela sv. Mikuláše zřídila za minulého režimu StB pozorovatelnu KAJKA. Agenti tajné komunistické policie odtud měli dobrý výhled na americkou, britskou i japonskou ambasádu, a mohli tak podávat zprávy o pohybu velvyslanců a dalších diplomatů. KAJKA byla svého času nazývána také Dědkárna či Dědkostroj, protože sem byli posíláni především vysloužilí agenti, kteří si zde svou službu „odbývali“.

Co říká starosta Prahy 1 Pavel Čižinský
„Centrum krásného pražského baroka, kostel sv. Mikuláše je v tomto slohu klenot. Jako starosta Prahy 1 musím říct, že mě ohromně těší, jak moc toto místo stále žije komunitním životem. Vznikají tu obecní noviny, každoročně se slaví masopust, tančí se nejen na hasičském bálu a v Malostranské besedě, ale nezřídka s kytarou nebo u klavíru ve kdejaké hospodě či pivnici. Místní život tu zkrátka tepe, byť je dennodenně míjen jedním z nejintenzivnějších proudů turistického ruchu na světě.“
Starosta Prahy 1 Pavel Čižinský.

Jak jsme žili v Československu. Malá Strana - místní lidé.

Věděli jste, že…

… za 2. světové války se na veřejných místech v Praze budovaly nádrže pro případ požáru způsobeného bombardováním spojeneckými letadly. Jedna taková byla také na Malostranském náměstí, ale připomínala spíš bazén.

… dominantou Malostranského náměstí kdysi bývala socha maršála Josefa Václava Radeckého z Radče. V zápalu protihabsburských nálad byla však roku 1919 stržena. Nyní je uložena v lapidáriu Výstaviště.

… v Hellichově ulici se nachází jedno z nejstarších gymnázií v České republice. Výuku zahájilo už roku 1865.

Kam se podíváme příště?
Příští pátek se seriál Jak jsme žili v Československu podívá do Košíř. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let 1918-1992 nebo byste chtěli vyprávět, a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prazsky@denik.cz.