Liboc s Ruzyní spojují nejen hranice, ale i jistý klid, pomalý stavební vývoj, sídliště Na Dědině a společná historie. Obě čtvrti navíc obývali podobně situovaní lidé. „Žila tu převážně střední třída. Lepší vilky měli letci, protože byli bohatší. Pak tu byli vojáci, dělníci a tramvajáci. Je tu i oblast, kde jsou hodobóžové domy. Tam bydlela vyšší třída, která se mezi sebou oslovovala jen ´milost paní´ a ´ruku líbám´,“ vypráví Marcela Urbanová, která žila na pomezí obou čtvrtí od 40. let.

Liboc se rozprostírá na velkém území, které je překvapivě málo zastavěné. Většinu katastru totiž zabírá přírodní rezervace Divoká Šárka a obora Hvězda. Zástavba se dělí na Horní a Dolní Liboc, kterou odděluje Litovický potok.

„Za války to tu byla samá pole. Nejdřív byl kostel, pak škola a pak pár domů okolo. Tam byly hlavně vojenské byty. Ze začátku se tu moc nestavělo, až po válce se začaly stavět domy a byty pro vojáky a letce,“ popisuje rozvoj Liboce paní Urbanová. Pro Ruzyň ovšem platí téměř to samé.

V Ruzyni se navíc setkáme jak s historickými památkami, tak s nejmodernější dopravně-technickou zástavbou. Významněji se obec rozvíjela od doby třicetileté války. Podstatný rozvoj ale zažila po I. světové válce, kdy byla postavena věznice, letiště a postupem času i sídliště Na Dědině, které přesahuje hranice čtvrti do Liboce.

Zeleň kam se podíváš

Divoká Šárka, to jsou lesy, rozeklané skály a širé stepi, téměř jako z Vinnetoua. V oblíbené Mayovce byste ale marně hledali základy české mytologie, která v Šárce dýchá z každého zákoutí. Za Československa se s přibývající turistikou šárecké statky začaly měnit na rekreační sídla.

V zahradní restauraci rodiny Veselíků, které patřila velká část pozemků, hrávala pravidelně živá hudba, pořádaly se módní přehlídky a další společenské akce. Ve třicátých letech se podnikatel Veselík rozhodl toto výletní místo obohatit o koupaliště. To je dodnes cílem Pražanů v horkých letních dnech.

Další zelenou plochou je obora Hvězda, která vznikla spolu se stejnojmenným letohrádkem. Za Československa byla obora vyhledávaná převážně jako výletní místo. „V oboře na Hvězdě se nějaké akce dělaly jen málo, lidé tam vždycky spíš chodili na procházky. Pak ale začali chodit moc a vytlačili všechny srnky, zajíce a další zvířata,“ hodnotí paní Urbanová.

Rozvoj cestování

Další rozlehlou plochu těchto dvou katastrů zabírá dnešní Letiště Václava Havla, které bylo vybudováno ve třicátých letech jako náhrada za původní hlavní pražské letiště v Kbelích. Staré Ruzyňské letiště bylo slavnostně uvedeno do provozu 5. dubna 1937. V šedesátých letech se v souvislosti s rozvojem letectví a proudových letadel výrazně rozšířilo.

Další podstatná rozšíření si vyžádalo otevření hranic a zintenzivnění letecké dopravy po roce 1989. Právě zde stanula poprvé na československé půdě většina významných zahraničních delegací stejně tak jako spojenecká vojska Varšavské smlouvy v roce 1968. „Na začátku okupace přiletěla na Ruzyň speciální letadla, tzv. anduly, která převážela tanky. Ty se pak valily dolů Kladenskou ulicí. Lidé byli zmatení a nevěděli, co se děje,“ vzpomíná na osudný srpen Marcela Urbanová.

Kousky historie

Ruzyně a Liboc mají na svém území několik významných historických budov. Letohrádek Hvězda vznikl v polovině 16. století a byl silně ovlivněn dobovým symbolismem a kosmologickými názory. „Půdorys představuje Šalamounovu hvězdu, magický obrazec dvou protínajících se trojúhelníků,“ vysvětluje hvězdicovitý původ letohrádku historik Milan Buben. Za minulého režimu zde byla expozice Aloise Jiráska a Mikoláše Alše.

Druhým významným historickým místem je Bílá Hora, kde proběhla jedna z bitev třicetileté války. Zároveň to byla bitva, která zpečetila osud českého stavovského povstání a na dalších 300 let ovlivnila osud českého státu. Z církevních staveb stojí za zmínku kostel Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře nebo kostel sv. Fabiána a Šebestiána v Liboci.

Co říkají místní lidé - Ruzyně a Liboc

Co říká o Liboci a Ruzyni starosta městské části Praha 6 Ondřej Kolář? „Kdybychom byli ve Slezsku, řeklo by se, že Liboc je razovita. Málokdo ví, že v minulosti patřila k Břevnovu a dokonce i ke Smíchovu. Málokdo také tuší, že kus Petřin se nachází právě v Liboci. A troufám si říct, že až na pár starousedlíků nebo fanoušků veslování nikdo neví, že v minulosti se na Libockém rybníku jezdily veslařské závody. Mně to, coby bývalému aktivnímu veslaři, můj vztah k Liboci ještě umocňuje.
Je to vskutku krásný kout Prahy - dodnes si z velké části ponechal svůj venkovský charakter, i když dostal v osmdesátých letech na frak díky masivní panelové výstavbě. Ale třeba takový archeopark, to je něco, co stojí za to vidět. O Hvězdě snad ani není třeba psát. Společně s Litomyšlí a Přibyslaví jsme díky Ruzyni jediné tři obce v republice, které se dostaly do učebnic českého jazyka - a hádejte proč?“

Ondřej Kolář

Věděli jste, že?

- v Liboci bydlel spisovatel Julius Zeyer a odbojář z organizace Tři králové Josef Mašín.
- v Divoké Šárce bývalo přírodní divadlo. Vybudovat ho nechal podnikatel A. Fencl a pojalo až šestnáct tisíc diváků. Provoz divadla byl zahájen 16. května 1913 Smetanovou Prodanou nevěstou.
- Buštěhradská dráha, která prochází Libocí i Ruzyní nahradila v roce 1863 původní koněspřežku vedoucí z Prahy do Lán.
- Ruzyňská věznice vznikla přestavbou bývalého cukrovaru. Za minulého režimu zde byl vězněn Václav Havel a další disidenti.
- V Ruzyni se nachází jediný evangelický hřbitov na území Prahy a sice Ruzyňský toleranční hřbitov.
- Významnou stavbou jsou i ruzyňská kasárna, kde byli internováni studenti zatčení gestapem a jednotkami SS v Praze v noci ze 16. na 17. listopadu 1939. Následně zde došlo i k popravě devíti představitelů studentských organizací.

Příští pátek se seriál Pražského deníku Jak jsem žili v Československu podívá do Dejvic. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let 1918-1992 nebo byste chtěli vyprávět a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás na e-mailové adrese redakce.prazsky@denik.cz