První písemná zmínka o Libni pochází z roku 1363, v té době mívala osada dvě tvrze, z nichž už ale dnes žádná nestojí. Centrem se později stal zámek, který hostil třeba císaře Rudolfa II., Marii Terezii, ale i francouzského krále Karla X.

Až do začátku 19. století byla Libeň romantickou venkovskou krajinou s pár domečky. Od 20. let zde ovšem začaly vznikat první továrny a také železnice propojující Prahu a Vídeň. Později přibyla i tramvajová linka, spojující Novou Libeň s Palmovkou a Karlínem, postavená z prostředků Františka Křižíka. Rostoucí obci a jejím obyvatelům začalo v roce 1885 sloužit petrolejové osvětlení a o deset let později plynové. Roku 1898 se Libeň dočkala povýšení na město.

Pobočka Hitlerjugend

Samostatný status města si Libeň dlouho neužila. Už o tři roky později byla připojena k Praze jako její osmá čtvrť. Od zbytku metropole byla tehdy oddělena řekou. Ke spojení prostřednictvím dřevěného mostu došlo později.

Následovalo období rychlého růstu, kdy byla Libeň zaplavena činžovními domy, vilami i celými vilovými koloniemi. Nakonec i starý dřevěný most musel ustoupit novému, který byl postaven v letech 1924 až 1928.

Čtvrť se tehdy mohla pyšnit i Dětskou farmou, kterou na Libeňském ostrově založil spisovatel Eduard Štorch. Děti se na ní učily, jak třením dřeva založit oheň, štípat pazourky a vyrábět šípy podobně jako pravěcí hrdinové z jeho knížek. Dívky mohly navštěvovat Grabovu vilu. Ta byla ve 30. letech přestavěna na internát, jemuž se říkalo institut Victoria College. Za války se bohužel proměnil v pobočku Hitlerjugend.

Osudový atentát

Za 2. světové války se v Libni uskutečnila jedna z nejodvážnějších akcí proti nacistickému režimu. Na tehdejší Kirchmayerově třídě došlo 27. května 1942 k atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, který byl také znám jako Hitlerův kat. Původně přitom k atentátu nemělo dojít v Libni, ale poblíž Heydrichova sídla u zámku v Panenských Břežanech. Ten byl ale příliš střežený, a tak Kubiš s Gabčíkem vybrali dnešní spojku Zenklovy ulice s ulicí V Holešovičkách.

Ačkoliv Heydrich nebyl na místě mrtvý, v Libni přesto zemřel. Skonal totiž o osm dní později v Nemocnici Na Bulovce. Dodnes není jasné, proč se tak stalo, neboť jeho zdravotní stav se celý týden lepšil. Odplata Němců byla hrozivá. Za úspěšný atentát zaplatili  obyvatelé Lidic cenu nejvyšší. Vyhlazená vesnice se stala pro mnohé symbolem nacistické krutosti. „Až se nás budoucí generace zeptají, za co jsme v této válce bojovali, řekneme jim, co se stalo v Lidicích,“ prohlásil americký ministr námořnictva Frank Knox. V Libni také žilo mnoho československých odbojářů a v Lindnerově ulici ve sklepní truhlářské dílně fungovala ilegální tiskárna, kterou ale v roce 1942 zlikvidovalo gestapo.

Staré centrum ustoupilo metru

Po osvobození Prahy se zmocnilo Libně převážně obývané dělníky komunistické nadšení a většina průmyslu byla zestátněna. Celá čtvrť procházela změnami, ty se dotkly také Libeňského plynojemu. Když byl postaven v roce 1932, jednalo se v českých zemích o novinku, ale už v roce 1945 musel být vyřazen z provozu. Během povstání byl totiž několikrát prostřelen a už se nikdy nevrátil ke své původní funkci. Místo toho byl v roce 1949 předán Výzkumnému a zkušebnímu leteckému ústavu, který v bývalém plynojemu zřídil aerodynamický tunel.Dalším velkým zásahem do charakteru městské části byla bezpochyby stavba dálničního přivaděče V Holešovičkách a zastávky metra Palmovka. Kvůli stanici muselo být dokonce zbouráno centrum Staré Libně.

Co říká starosta Prahy 8 Ondřej Gros?
Libeň je mým rodištěm a místem, kde jsem prožil celý život, navštěvoval základní školu i gymnázium, takže k ní mám srdeční vztah. Je to největší čtvrť v rámci Prahy 8, kde se snoubí stará dělnická zástavba, ulice s vilkami i nová moderní architektura. Je to čtvrť Bohumila Hrabala, který v ulici Na Hrázi prožil velkou část svého života. Libeň je spojena také s židovským obyvatelstvem, což připomíná i Nová synagoga na Palmovce. 

Jak jsme žili v Československu. Co říkají místní.

Věděli jste, že…

… s Libní je neodmyslitelně spjat spisovatel Bohumil Hrabal, který zde v letech 1950 až 1973 žil na adrese Na Hrázi 326/24. Dům byl kvůli výstavbě metra zbourán, ale spisovatele zde připomíná tzv. Hrabalova zeď pomalovaná motivy z jeho děl. Na Libeňském zámečku si literát vzal Elišku Plevovou. Ve čtvrti se pak odehrávají děje knih Svatby v domě a Něžný barbar. Svou životní dráhu zakončil slavný spisovatel taktéž v Libni při pádu z okna Nemocnice Na Bulovce.

… Libeň byla po dlouhá staletí útočištěm Židů. Ti se zde poprvé usadili v 16. století, ale k výraznému rozšíření zdejší populace došlo v 18. století, když je Marie Terezie vykázala z Prahy. Bývalý židovský hřbitov byl částečně zasypán při stavbě Libeňského mostu, ale definitivně zanikl až v polovině 60. let. Přežila alespoň Nová synagoga, jejíž základní kámen byl položen 23. listopadu 1846 za přítomnosti arcivévody Štěpána, tehdejšího českého místodržícího.

Kam se podíváme příště?
Příští pátek se seriál Jak jsme žili v Československu podívá do Vršovic. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let 19181992 nebo byste chtěli vyprávět, a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prazsky@denik.cz.