První zmínka o obci je z roku 1307. Tehdy vlastnil Wes Letniany vlivný Mikuláš Velflin. O původu jména Letňany se stále vedou diskuse. Jedna verze hovoří o staroslovanském slově letnice, což bylo letní sídlo majitele panství. Další navrhuje jako původ názvu takzvaný letník, tedy poplatek, který se musel v létě odvádět vrchnosti za každou dojnou krávu.

S největší pravděpodobností ale dali obci název uprchlíci z Letné, kteří utekli kvůli neustálým nájezdům nepřátelských vojsk na jejich pole během obléhání Prahy. Dnes si však většina lidí spojuje Letňany s letadly.

Počátky Letňan byly přitom celkem skromné. Dlouho se jednalo o čistě zemědělskou oblast a na konci 19. století zde bydlelo pouze 440 obyvatel. V kronice se tehdy psalo: „Průmyslu tu není - obyvatelstvo živí se dílem prací polní, dílem hledá výdělku v blízkých továrnách v Čakovicích, Vysočanech a Libni.“ To se ale mělo brzy změnit.

Prezidentovy narozeniny

Jako první se do Letňan nastěhoval Letov, v té době ještě jako tzv. Letecký arsenal. V roce 1924 vznikla továrna a první vyrobená letadla na sebe nenechala dlouho čekat. Byly jimi legendární Š-18, jejichž „otcem“ se stal konstruktér ing. Alois Šmolík. Těsně potom se sem nastěhoval také Letecký ústav studijní a nakonec v roce 1931 zde zahájila výrobu také Avia. Ta v Letňanech produkovala stíhací dvou- a dolnoplošníky, bombardéry a akrobatické letouny. I proto se Letňany začaly rozrůstat: brzy tu bydlelo přes 2000 lidí.

Obyvatelé ale nežili jen výrobou letounů, nýbrž také četnými společenskými událostmi. Největší byla pravděpodobně v roce 1935 oslava narozenin Tomáše Garrigua Masaryka. „V předvečer narozenin uspořádala Osvětová komise průvod na letiště, kde byla zapálena hranice na znamení bdělosti národa nad zachováním díla velikého buditele,“ zmiňuje se opět letňanská kronika. „Poté odebrali se účastníci do sálu p. Kumštáta, kde byl pořádán oslavný večer.“

Návrat odbojářů byl nežádoucí

Zatímco výroba letadel přinesla obci ve 20. a 30. letech mnoho úspěchů, za protektorátu Letňany přitahovaly zvýšenou pozornost okupačních sil. V kronice se o okupaci píše: „Druhého dne uhodily velké mrazy se sněhem. Příroda jako by chtěla zabránit bezpráví páchaném na českém národě. Silnice k Vysočanům byla uzavřena takovými závějemi, že je okupantské tanky nemohly zdolat. Přes tento nečas nacisté po celý den dopravovali letadly na zdejší letiště stále nová vojska.“

Proti nacistům se sice ihned formoval odboj, ten ale brzy zradili kolaboranti a začalo docházet k velkému zatýkání. Jenom v Avii bylo pozavíráno asi 200 dělníků. Většina z nich byla poslána do koncentračních táborů s poznámkou „Návrat nežádoucí“.

Komunismem k temnějším zítřkům 

Po válce se sice továrnám zase chvíli dařilo, převrat roku 1948 tomu ale udělal přítrž. Jako první ukončil výrobu podnik ČKD, poté bylo Aero přestěhováno do Vodochod, kde se soustředilo na výrobu nových letounů Mig-15, a nakonec v 60. letech skončila i pověstná Avia.

Jako jediný z původních zakladatelů letiště v Letňanech zůstal Výzkumný a zkušební letecký ústav, který až do 70. let prováděl na letišti zkoušky dvou legendárních letounů L-29 Delfín a L-39 Albatros. V té době už začaly v Letňanech růst první panelové domy. V roce 1968 byly totiž Letňany připojeny k Praze a s tím přišla i povinnost poskytnout Pražanům dostatek místa k bydlení.

Co říká starosta Prahy 18 Zdeněk Kučera
„V Letňanech žiji celý život a neměnil bych. Jsou moderní, dynamicky se rozvíjející čtvrtí.To přináší i problémy, zejména s nedostatečnou infrastrukturou. Výsledky demografické studie například potvrdily akutní nedostatek lékařů. Chceme vytvořit co nejvhodnější podmínky pro nové lékaře, zejména pediatry. Dalším z problémů je doprava, hlavně nedostatek parkovacích míst pro rezidenty a problémy s dopravní obslužností obvodu.“ 

Místní lidé - Letňany.

Věděli jste, že …

… Emil Boček, který byl Milošem Zemanem v roce 2017 povýšen na generála, se stal v roce 2006 čestným občanem Letňan. Na počátku války utekl do Anglie, kde se stal mechanikem. Aby mohl létat, pilně se učil anglicky, a nakonec byl vybrán k výcviku. Od roku 1944 už hájil samostatnost Československa ve vzduchu jako pilot- stíhač RAF.

… na jaře 1975 byla v lesíku Bažantice nalezena mrtvola ženy. Uškrcená, nahá a v pokročilém stádiu rozkladu, v trávě ležela až dva měsíce. Bohužel se ji však nepodařilo identifikovat, a tak se zprvu nenašel ani její vrah. Případ vyřešil až v roce 1979 detektiv Rudolf Čížek. Dívka se jmenovala Marie a vrah (na snímku) ji dlouho obtěžoval a pronásledoval. Sám se oběsil tři dny po vraždě a z tohoto důvodu je případ oficiálně stále neuzavřen.

Kam se podíváme příště?
Příští pátek se v seriálu Jak jsme žili v Československu podíváme do Kbel. Máte z této čtvrti fotografie z let 19181992 nebo byste chtěli vyprávět, a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prazsky@denik.cz.