O starobylém původu této části Prahy svědčí zejména zdejší dominanta, jíž je kostel sv. Bartoloměje ze začátku 13. století. Už v těchto dobách se oblasti říkalo Keje, což byl oficiální název vsi až do 20. století.

V době Karla IV. zde nechal pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic vybudovat několik rybníků, a položil tak základy zdejší rybníkářské tradice. Rozkvět zažily Kyje v 18. století, kdy byl k původním sedmi domkům přistavěn mlýn, kovárna a hospoda. Kromě toho zde ještě stál kostel, fara a panský dvůr.

Zřízení knihovny nadiktoval zákon

Až do poloviny 19. století vlastnil oblast Kyjí rod Lichtenštejnů. V té době to byly převážně pole a pastviny, domků zde pořád stálo jen pár. V roce 1848 ale byla zavedena obecní samospráva a nyní samostatná obec Kyje byla spojena s obcemi Aloisov a Hostavice. Zdejší obyvatelé neměli mnoho příležitostí k vyžití. To se zčásti změnilo až roku 1921, kdy byla v Kyjích podle Habrmanova zákona o šíření osvěty i v nejzapadlejších dědinách zřízena veřejná knihovna čítající 86 knih.

Za první republiky zde vznikla odnož Sokola a také sbor dobrovolných hasičů. „Spíše ovšem než výjezdy k požárům, pořádali členové hasičské bály,“ podotkl pedagog Zdeněk Kovář. „Máme dochovanou statistiku, že v roce 1933 se v Kyjích uskutečnilo celkem 9 plesů, 25 tanečních zábav, 21 divadelních představení a 5 venkovních slavností. A v roce 1936 zahájil promítání místní biograf,“ dodal Kovář.

„Němci se rozlézají jako švábi“

Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava nastaly obyvatelům Kyjí chmurné časy. Obec byla obsazena Němci, kteří se ubytovali v některých zdejších budovách a zřídili si zde základny. „V hostincích U Knotků a U Čermáků, ve statcích i v soukromých domech je ubytováno 145 mužů a důstojníků. Rozlézají se po vsi jako švábi a vyžírají kdeco k snědku,“ vyprávěl pamětník Alois Hnízdo.

Jméno Kyje poněmčili nezvaní hosté na Keeg a dvojjazyčně nechali přepsat i všechny cedule. Kromě toho odstranili veškeré upomínky na T. G. Masaryka. Na konci války přišla další pohroma. Spojenecké bombardéry podnikly nálet na továrny v blízkých Vysočanech a i v Kyjích zanechaly pořádnou paseku. Poškozeno bylo 113 domů a osm lidí přišlo o život.

Klíče nebyly potřeba

Během Pražského povstání ani Kyjští nestáli stranou. Na třech místech vznikly barikády. Kronikářka Tereza Střelbová vzpomínala: „Jedna z pamětnic nám vyprávěla, jak jistý Josef Lhota plánoval jít na barikády, a když na něj žena volala, že si doma zapomněl klíče, odpověděl, že už je nebude potřebovat. A skutečně se nevrátil. Padl v Českobrodské ulici.“

Proti statečným místním obyvatelům byl vyslán obrněný vlak, z něhož Němci ostřelovali okolí. „Do Kyjí se také v reakci na zabití několika Němců blížilo na 500 mužů z oddílu SS, kteří zajali na 250 mužů a chystali se je popravit. K tomu však už naštěstí nedošlo,“ popsal tehdejší situaci Kovář.

Kostel ve znaku

V 50. letech dostali místní představitelé komunistické strany kuriózní nápad, přejmenovat část Aloisov na čtvrť Moskva. Proti se ale postavili místní i ministerstvo vnitra. Přejmenovány tak byly alespoň kyjské ulice, většinou podle jihočeských rybníků. V roce 1968 byly Kyje připojeny k Praze.

Až do té doby zde nebylo mnoho průmyslu, to se ale začalo pomalu měnit. V roce 1981 vznikl Laktos Kyje, v té době nejmodernější mlékárenský závod ve střední Evropě. Ve stejné době sídlil v Kyjích také národní podnik Pražské cukrárny a sodovkárny, který v roce 1989 koupila společnost Coca-Cola. I přes tyto industriální objekty zůstal dominantou kostel sv. Bartoloměje. Ten se stal symbolem nejen Kyjí, ale také celé Prahy 14. Nyní vévodí erbu městské části.

Co říká starosta Prahy 14 Radek Vondra?
Kyje jsou jednou ze čtvrtí Prahy 14. V čele s románským kostelem sv. Bartoloměje představují její historickou část. Díky nim má Čtrnáctka nejen sídliště, ale i místo s vesnickou atmosférou, kde soused zná souseda a kde se lidé rádi navštěvují. Velkou devizou Kyjí je krásný rybník. Jeho nedávno revitalizovaný břeh vybízí k procházkám, dá se tu i příjemně běhat.

Jak jsme žili v Československu - Kyje. Co říkají místní

Věděli jste, že …

… podle legend pochází jméno Kyje od kyjů, kterými chtěli Moravané a Němci vyhnat z tohoto území kmen Čechů. Češi ale v bojích vyhráli a svému knížeti předložili 800 ukořistěných kyjů. Podle druhé verze může být název odvozen od muže jménem Kyj. 

… v letech 1959-1963 byl v Kyjích stavěn kulturní dům. Stavbu ale provázelo mnoho problémů, především nedostatek pracovní síly. Ruku k dílu tak musely přiložit i děti z místních škol, které dostaly za úkol čistit cihly.

Kam se podíváme příště?
Příští pátek se v seriálu Jak jsme žili v Československu podíváme, jak se v Praze v minulém století slavily Vánoce. Máte doma vánoční snímky z let 1918-1992 nebo byste chtěli vyprávět, a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prazsky@denik.cz.