První zmínku nacházíme již v roce 1222 v análech Vyšehradské kapituly, která nazývala Krč jejím latinským jménem: Carcium. Tehdejší obyvatelé ji ale pravděpodobně říkali Karč či Kerč. Tehdy se jednalo o dvě tvrze a pár chaloupek nevolníků. V roce 1328 se v Krči mluví o višních, což je snad první zmínka o tomto ovoci na našem území. Další zajímavostí středověké Krče je, že blaničtí rytíři by se měli shromáždit po vyjetí z hory právě zde, než vyrazí ku Praze.
Na počátku 20. století se charakter vesnice příliš nemění, až na stavbu letních domků Pražanů, kteří zde obdivovali okolní krajinu a především klid od víru velkoměsta. Tehdy žilo v Krči kolem 2400 obyvatel. S první republikou přichází také připojení k Velké Praze a návštěvy prvního prezidenta Československé republiky, Tomáše Garrigua Masaryka. „Za mého dětství do jedné vilky jezdíval starý pan Masaryk,“ vzpomínal pamětník Alois Papírník mladší. „My děti jsme stály na místě zvaném Skalka a volaly a mávaly. Starý pán pokynul a vešel do vily za svým přítelem Antalem Staškem.“
Krč hostila bohaté pacienty
Bohatou smetánku se na začátku 20. století podařilo do poklidné Krče přitáhnout pražskému neuropsychiatrovi Janu Šimsovi. Ten v roce 1901 koupil rozsáhlé pozemky v Dolní Krči a založil zde nervové sanatorium, které nejdříve sloužilo nemocným ženám, později bohatým klientům. Pro jejich potřeby fungovaly v sanatoriu na tu dobu takové vymoženosti jako ústřední topení, elektrické osvětlení či kohoutky s teplou a studenou vodou.
Klienti měli k dispozici čítárnu, hernu, kulečník, tělocvičnu a plovárnu, navíc se zde pravidelně pořádaly různé večírky, koncerty a divadelní představení. Pacientům se sice dostávalo nadstandardní péče, museli se však vzdát alkoholu a dodržovat striktní dietu. Už o 15 let později muselo sanatorium zavřít kvůli nedostatku pacientů a nikdy nebylo obnoveno. Dnes jeho budova slouží jako Kojenecký ústav při Fakultní Thomayerově nemocnici.
Thomayer nahradil v názvu Masaryka
Dnešní Thomayerova nemocnice byla slavnostně otevřena k 10. výročí vzniku Československé republiky 28. října 1928. Tehdy nesla jméno po prvním československém prezidentovi Masarykovy domovy, a jednalo se o ústav sociální péče. Za druhé světové války byla nemocnice přeměněna na nacistický válečný lazaret. Ošetřováni zde byli hlavně vojáci s omrzlinami od bitvy u Stalingradu.
Leželo zde ale také několik dětí z vypálených Lidic. V roce 1945 došlo k odsunu německých nemocných a nahradili je vojáci Rudé armády. Brzy poté ale došlo k rozhodnutí, že se Masarykovy domovy promění ve velkou nemocnici, jež byla v roce 1954 pojmenována po významném českém lékaři Josefu Thomayerovi.
Dohodnutá kapitulace se nekonala
Krče se samozřejmě dotklo i Pražské povstání, které zachvátilo na začátku května roku 1945 celou Prahu. V Krči se především bojovalo o pivovar Pragovar, kde měli Němci silnou posádku. Bojů by ale nebylo potřeba, kdyby se podařila vyjednat kapitulace německé posádky. Tu sice dohodnul s nasazením života, a i přes poměrně vážné zranění Alois Papírník starší, ale nakonec šturm branické policie ujednanou kapitulaci zhatil.
Zatímco v době první republiky a protektorátu se charakter čtvrti nijak zásadně neměnil, v druhé polovině 20. století čekala Krč šok. Nejdříve se v roce 1964 začalo stavět sídliště Krč, s kapacitou 12 200 obyvatel, a poté v 80. letech začala výstavba Jižní spojky, kvůli které byla zdemolována většina Dolní Krče a mnohá místa se změnila k nepoznání.
close
info
Zdroj: Deník
zoom_in
Co říká starostka Prahy 4 Irena Michalcová
Dnes skoro nikoho, kdo po Jižní spojce projíždí Prahou 4, nenapadne, že vlastně projíždí Krčí. Nové velkokapacitní komunikace často vytvořily nové hranice a rozdělily staré čtvrti. Pokud pojedete od Spořilova k Barrandovskému mostu, máte po pravé ruce Horní Krč se stanicí metra Kačerov a po levé straně Dolní Krč. Právě Dolní Krč se svým zámečkem připomínající malou Hlubokou (kdysi zde stávala tvrz, kterou prý dobyl Jan Žižka) bývala v dávné minulosti významnější, ale právě jí nejvíc ublížila výstavba Jižní spojky, za kterou je dnes Dolní Krč téměř neviditelná. Nicméně i pro její obyvatele přichází čas změn v podobě nové stanice, respektive nových stanic pražského metra, jehož linka D povede právě tudy. Co rozděluje, může i spojovat, z Jižní spojky je spousta výjezdů, které vás mohou přivést do Prahy 4, Dolní i Horní Krče, k rybníku Labuť, do Krčského a Kunratického lesa…
close
info
Zdroj: ANO, bude líp
zoom_in
Věděli jste, že…
… jednou z nejznámějších pražských restaurací je krčská restaurace U Labutě, jejíž historie sahá až do 15. století. Dlouho zde fungoval jakýsi „motel“, ve kterém s oblibou přespávali formani a další pocestní. V roce 1893 tu byla založena místní sokolská jednota.
… v lokalitě Velký háj kdysi fungovalo lesní divadlo. Odstartovalo prvním představením s názvem Princezna Pampeliška již v roce 1913. Návštěvnost divadla byla opravdu vysoká. Ve 20. letech zde bylo 5500 míst k sezení a jen málokdy se je nepodařilo zaplnit.
… v roce 1903 postihla Krč stoletá voda, vylitá z Kunratického potoka. Kromě škod na majetku a mnoha zaplavených domů si vyžádala život jistého sládka, který se vydal zachránit prasata.
Kam se podíváme příště?
Příští pátek se v seriálu Jak jsme žili v Československu podíváme do Hlubočep. Máte doma historické snímky z let 19181992 nebo byste chtěli vyprávět, a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prazsky@denik.cz.
