Osudy Jinonic byly v minulosti spjaty s rodem Schwarzenbergů. V roce 1684 připadlo zdejší panství Janu Adolfovi, za jehož éry se v Jinonicích začal stavět zámeček s rozsáhlým hospodářstvím, který můžeme najít dodnes. Kromě sýpek, fary, chlévů a budov pro čeleď i úředníky v obci stával i pivovar. Zlatavého moku z Jinonic se mohli napít možná ještě naši prarodiče, fungoval totiž až do roku 1896.

Celé panství prodali Schwarzenbergové v roce 1920 pražské obci a už o dva roky později se Jinonice staly součástí Velké Prahy. Tehdy měly pouhých 2300 obyvatel. Oblast starého dvorce dodnes připomíná vesnici uprostřed velkoměsta.

Od kola k letadlům 

Zatímco staré Jinonice si zachovaly ráz vesnice, v odlehlejších částech kvetl průmysl díky průkopníkovi českého motorismu Josefu Walterovi. Ten začal svoji kariéru už v roce 1898. „Tehdy měl malou dílnu na Arbesově náměstí,“ vypráví pamětnice Alena Máchová. „Tam opravoval jízdní kola, ale byl moc šikovný a brzy začal kola i vyrábět. Všichni z okolí k němu chodili. Ale ani s tím se nespokojil a brzy začal vyrábět motorová kola. Mít motocykl od Waltera byla tehdy frajeřina.“

Na to ale brzy přestal stačit prostor na Smíchově a Walter založil novou firmu Walter a spol., s jejíž pomocí v roce 1913 vybudoval v Jinonicích továrnu. Ta měla nejen výrobní haly, ale také slévárnu, karosárnu, lakovnu, smaltovnu, a dokonce i brzdicí zkušebnu. S novou továrnou se Josef Walter pustil do náročnějších projektů, a to především do výroby vlastního automobilu typu W1. A o odbyt nebyla nouze, také díky popularitě, kterou si značka Walter vydobyla na různých závodech.

I za první republiky rostly továrny v Jinonicích a vyráběly stále dokonalejší stroje. V roce 1923 začala továrna Walter vyrábět letecké motory. Toho však za okupace využili nacisté, kteří se provozu zmocnili. Jeho zaměstnanci ale nebyli spokojeni s přídělem potravin, a tak se uskutečnila roku 1941 stávka. Tu nechal německý zmocněnec Gustav Klestil rozehnat gestapem a 69 dělníků bylo zatčeno a posláno do Terezína.

Dělníci z továrny se ale nedali a při Pražském povstání se jim podařilo obsadit továrnu a její rozhlas, který se stal důležitým pro obranu západních přístupů k Praze. Samotnou továrnu ostřelovalo německé dělostřelectvo a dostala šest zásahů. Dvanáct lidí bylo raněno a dva zabiti.

Odboj u kostela

Druhá světová válka se Jinonic dotkla i v jiných místech. Kostelík sv. Prokopa v Prokopském údolí sloužil jinonickým odbojářům jako úkryt zbraní. S pomocí statečného faráře Osvalda Nováka, se jim podařilo schovávat pušky, pistole a náboje ve zpovědnici a sakristii. Kostel na vrcholku skály se sice dočkal konce války, osudnou se mu ale stala narušená statika způsobená těžbou vápence. V roce 1966 musel být zbourán a jedinými pozůstatky jsou dnes nízké zbytky zdí. Obyčejný smrtelník se na ono místo však dostane jen těžko, je totiž součástí vojenského prostoru.

Zatímco odbojáři za války na skále schovávali zbraně, v podzemí nacisté budovali výrobní halu pro svou firmu na letecké díly Junkers. Podle někdejšího tiskového mluvčího ministerstva obrany Andreje Čírtka nacisté továrnu nestihli zprovoznit. Chvíli se zdálo, že by tato část Prokopského údolí mohla být po válce zpřístupněna a podzemí by bylo používáno jen jako sklad zeleniny, ale po převratu se prostoru zmocnila Československá lidová armáda. Ta zde zřídila velitelské stanoviště hlavního velitelství ČSLA pro případ války, které mělo pojmout až 1000 lidí. Dodnes je oblast uzavřená veřejnosti a její přesné využití a poloha jsou tajné.

Co říká starosta Prahy 5 Daniel Mazur?
Jinonice získaly v posledních dvou stoletích jméno jako sídlo několika významných továren, např. Walter (později Motorlet) nebo Tresoria. Na jejich místě rostou nyní nové kancelářské a rezidenční projekty, ale zároveň jsou Jinonice důležitou vstupní branou do velkých zelených oblastí Vidoule, Děvína a Prokopského údolí. Vyvážení ochrany a kultivace těchto parků s nevyhnutelným rozvojem zástavby nové budovy na Waltrovce, i dlouho ve vzduchu visící Radlické radiály je mezi prioritami hlavního města i Prahy 5.
Starosta Prahy 5 Daniel Mazur.

Věděli jste, že…

… Prokopské údolí nebylo jen útočištěm odbojářů a tajnou továrnou nacistů, ale v 19. století se tu převážně těžilo? Hlavním centrem lomů byla Bílá skála, kterou dnes prochází železnice, a také lom u Prokopského jezírka, Kalvárie, U kantýny, Černý lom a lom Vysoká, ve kterém v roce 1939 došlo ke zřícení kamene.

… schwarzenberský zámek Jinonicím pomohl v důležitém momentě jejich historie? Když byly Jinonice spojovány s Butovicemi, Butovice byly třikrát větší, měly vlastní školu i kostel, což Jinonice postrádaly. Ale právě kvůli zámku byly nakonec spojené vesnice pojmenovány Jinonicemi.

… k obraně Jinonic za Pražského povstání přiložili ruce k dílu Vlasovci. Ti doufali, že se dostanou do zajetí Američanů, jelikož ruští vojáci by je považovali za zrádce a naložili s nimi krutě. Jejich snaha dostat se do zajetí ale nevyšla a v Jinonicích byla ruskými vojáky postřílena skupina bojovníků generála Vlasova. Dodnes jsou zakopaní na poli blízko ulice Souběžná IV.

Kam se podíváme příště?
Příští pátek se seriál Jak jsme žili v Československu podívá do Dejvic. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let 1918-1992 nebo byste chtěli vyprávět a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prazsky@denik.cz.