O jejich dávnější minulosti se toho mnoho neví, spojení „v Hrdlořezích“ je doloženo až k roku 1525. Do nedávna byly Hrdlořezy malou vesnicí a počet obyvatel zde rostl jen pomalu. Teprve když byla před 1. světovou válkou, v letech 1912 až 1914, na jejich území vystavěna kolonie rodinných domů Jarov, vzrostl počet obyvatel z tisíce na asi 1800. Dnes Jarov spadá pod městskou část Praha 3.

Chudí přespávali ve stájích

Jako na jiných místech dnešní Prahy 9 i v Hrdlořezích vznikly ve dvacátých letech minulého století nouzové dělnické kolonie zvané Před Mostem a Za Mostem.

S nimi sousedila i osada Za Horou, jejíž obyvatelé patřili k těm „majetnějším“, protože si chudé domky stavěli na svých vlastních parcelách, odkoupených od místních zemědělců. Většinou se totiž jednalo o pozemky umístěné v příkrém svahu, které se špatně obdělávaly.

Ti nejchudší z okolí se v zimě scházeli v hrdlořezské noclehárně, v někdejším zájezdním hostinci čp. 3, který pochází už z roku 1525. Sál, kde se běžně konaly taneční zábavy, byl v zimním období pokryt vrstvou slámy, na které se mohli vyspat v teple lidé bez střechy nad hlavou.

Oblíbená byla místní noclehárna i mezi četníky, často zde totiž nacházeli hledané zločince. V létě byla ke stejným účelům využívána zrušená stáj na dvoře hostince, která kdysi sloužila koním formanů projíždějící tudy do Vídně a zpět.

Tato i jiné noclehárny byly zrušeny v polovině dvacátých let, kdy byla ve Vysočanech postavena ubytovna větší a modernější, s mnohem přísnějšími hygienickými pravidly.

Hrdlořezská továrna na čokoládu

Na opačné straně sociálního spektra se nacházel podnikatel Ladislav Jiránek, který v roce 1923 koupil dům č. p. 23 nad severním úbočím Rokytky a otevřel zde továrnu na čokoládu.

Jeho bratr Antonín Jiránek, známý mecenáš umění, nechal vilu vyzdobit cennými obrazy a sochami a na zahradu vysadit 300 jihoamerických stromů a keřů i různých cizokrajných květin.

Po 2. světové válce získala sbírku umění bratří Jiránků Národní galerie a zbytek majetku připadl na začátku padesátých let národnímu podniku Orion. Vila i zahrady začaly chátrat. Teprve v nedávné době se Jiránkova usedlost dočkala rozsáhlé rekonstrukce.

Údolí dutých hlav

Významně se Hrdlořez dotklo vítězství československého týmu na mistrovství světa v hokeji nad nenáviděnými Sověty v roce 1969. Oslavy a následné protisovětské protesty, kterých se zúčastnilo několik desítek tisíc lidí, vedly tehdejší ministerstvo zahraničí k vytvoření Pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti ČSR.

K ubytování členů těchto složek byl vybudován areál v Hrdlořezích, mezi ulicemi Českobrodská a Pod Táborem, kterému se od té doby říkalo „Údolí dutých hlav“. Právě odsud vyrážely ozbrojené složky VB potlačovat shromáždění a demonstrace v následujících letech, včetně té 17. listopadu 1989 na Národní třídě.

Mimoto ale jejich členové hlídali bezpečnost na spartakiádách, na dalších hokejových mistrovstvích konaných v Československu a dalších důležitých akcích.

Úspěch zajistilo strmé hřiště

Kromě hokeje byl pro Hrdlořezy důležitý i fotbal. Zdejší klub Spartak byl založen už v roce 1909. Na začátku dvacátých let získal nové hřiště u Malešic. To se nacházelo ve svahu, a protože na něm cizí mužstva nebyla zvyklá hrát, byl Spartak v té době velice úspěšný.

Velká hospodářská krize na začátku třicátých let se projevila i na činnosti klubu. Špatnou finanční situaci vyřešilo vedení originálním způsobem. Založilo ochotnický soubor, který fotbalistům vydělával představeními na provoz.

V roce 1948 se klub stal součástí Sokola a později byl zapojen, jak bylo tehdy běžné, do podniku Kovoslužba. V té době získal nový název: TJ Slavoj Kovoslužba Hrdlořezy, a také nové, tentokrát už rovné hřiště Na Břežance.

Co říká starosta Jan Jarolím
Dlouhou dobu si Hrdlořezy zachovávaly klidný venkovský charakter. K jejich přednostem patří i atraktivní prostředí kolem říčky Rokytky. Na druhou stranu spojení městskou hromadnou dopravou má k ideálu daleko. Za úspěchy proto považujeme vybudování podchodu pod železniční tratí, který tak otevřel kratší a bezpečnější cestu k zastávkám tramvají směřujících do Vysočan, zavedení autobusové linky do tohoto koutu Prahy 9, nebo postavení nové lávky přes Rokytku, když ta stará vzala za své při padesátileté velké vodě v roce 2013. V této souvislosti bych rád v Hrdlořezích také viděl účinnou protipovodňovou ochranu.
Starosta Prahy 9 Jan Jarolím.

Jak jsme žili v Československu - Hrdlořezy. Co si myslí místní.

Věděli jste, že…

… jméno Hrdlořezy skutečně pochází od zločinců, kteří se schovávali v okolních lesích a přepadávali pocestné na hojně využívané říšské cestě spojující Prahu s Vídní.

… ještě před komunistickým převratem, v dubnu 1947, se v Hrdlořezích konaly automobilové a motocyklové závody jménem Dvěma směry s mezinárodní účastí. Okruh měřil 2276 metrů.

… na původní návsi stávala už od začátku 18. století zvonička, která je dnes kulturní památkou. Její zvon přežil několik válek. Osudným se mu stali až v nedávné době zloději kovového šrotu.

Kam se podíváme příště?
Příští pátek se v seriálu Jak jsme žili v Československu podíváme na Hradčany. Máte doma historické snímky z let 1918-1992 nebo byste chtěli vyprávět, a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prazsky@denik.cz.