Hradčany jsou součástí hlavního města již od roku 1784, ale jejich historie sahá samozřejmě až do doby starých Přemyslovců. Celá tisíciletí byly Hradčany sídlem panovníků Českého království a později i prezidentů republiky a značná část historie se proto udála právě v této čtvrti.

„Hradčany stály vždy v centru historického dění. Objevily se tu významné osobnosti, jako například Přemyslovci, Karel IV., Rudolf II., poté i náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk, ale bohužel i Adolf Hitler a Reinhard Heydrich,“ poznamenává kronikář Prahy 1 Antonín Ederer. Žili zde však i obyčejní lidé, kteří každý den procházeli ve stínu Hradu a pozorovali jeho často se měnící stráže.

Nový Svět patřil chudým

Například dnes již pro svou malebnost proslavená část Hradčan Nový Svět nebyla na začátku 20. století nejlepší adresou. Dříve zde žila chudá šlechta, která se snažila být blízko centru moci, a sloužící, kterým se nedostalo ubytování v hradním areálu.

Za první republiky se podhradí stalo útočištěm chudých rodin, které se tísnily v malých domečcích. Na zemi mezi šváby někdy spalo osm až deset dětí a venku mezi domky se věšelo na šňůry prádlo, takže uličky vypadaly spíše jak vystřižené z románu Victora Huga. Dobrou pověst neměla ani místní hospoda U Zlaté hrušky. Scházela se tu podivná individua a často byl podnik přirovnáván k Jedové chýši, známé z Hříšných lidí města pražského.

Hradní stráž měla mnoho podob 

Alespoň se však mohla chudina z Nového Světa těšit relativnímu bezpečí, protože Hradčany byly kvůli Pražskému hradu skoro vždy pod dohledem vojáků. Když si jej vybral první československý prezident T. G. Masaryk za své sídlo, přebrali ostrahu sokolové. „Byla to totiž jediná organizovaná síla Čechů, Moravanů, Slezanů i Slováků,“ vysvětluje kronikář Antonín Ederer. „Pak ostrahu převzali legionáři, kteří se vraceli z první světové války. Měli jen své uniformy, podle toho, kde bojovali. Za socialismu pak vznikla Hradní stráž, která nahradila legionáře, a po listopadu 1989, tedy za prezidenta Havla, dostala uniformy podle jeho přání.“

Za celé působení Hradní stráže nikdy nedošlo k vážnému ohrožení Hradu či úřadující hlavy státu, ale pan Ederer nabádá k opatrnosti. „Ostraha nikdy nebyla neprodyšná. Lze to přičíst skutečnosti, že panovníci i prezidenti se cítili celkem v bezpečí. A tak pronikli na Hrad falešní kominíci, což vedlo k přísnější ostraze. Naštěstí nedošlo nikdy k ničemu jako atentát či útok a doufejme, že se nám budou i v budoucnu vyhýbat.”

Na Pohořelci stál legionář

„V roce 1934 postavili na Pohořelci sochu legionáře Josefa Jiřího Švece,“ vzpomíná Bohuslav Skřivan. Josef Jiří Švec byl legionářem, který úspěšně vedl osmou rotu 1. střeleckého pluku u Zborova. Zabil se ale pár dní před vyhlášením republiky, když jeho vojáci pod vlivem komunistického agitátorství odmítli vytlačit přesilu bolševiků z linie Buzuluk - Bugulma. Až po sebevraždě svého velitele jeho poslední rozkaz splnili.

Sochu mu vypracoval jeho jmenovec Otakar Švec, který později vybudoval sousoší Stalinova pomníku na Letné. Socha legionáře však brzo padla za oběť nacismu. „Moc dlouho tam chudák nevydržel. Za okupace ho sundali nacisti. Po válce se měl vrátit, ale nestihli to a pak už tu byli komunisti.“

Obnovou sochy se zabývá Sbor pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova. Josef Jiří Švec by se tak znovu mohl vrátit na Pohořelec a dělat tam společnost sochám sv. Jana Nepomuckého, Tychona de Braha a Jana Keplera.

Oldřich Lomecký, starosta Prahy 1 „Hradčany jsou symbolem Prahy i celé země, přičemž Pražský hrad je zřejmě jedním z mála míst v Evropě a možná i na světě, kde už déle než tisíc let existuje sídlo vladaře, později prezidenta. Kromě toho je jedním z největších hradních komplexů na světě a pokud bychom počítali příkopy a vnější hradby, tak asi vůbec největším.“

Starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký.

Místní lidé - Hradčany.

Věděli jste, že…

…první autobus v Čechách spojoval právě Hradčany s Malou Stranou. Svoji činnost zahájil v roce 1908. Předtím byly k dispozici pouze omnibusy tažené koňmi.

…do Nového Světa se začali v druhé polovině 20. století stěhovat umělci. Například U Zlatého stromu žil režisér a tvůrce Pana Tau Jindřich Polák. Roubenou chaloupku U Raka zase sdíleli kamarádi a spisovatelé Ota Pavel a Arnošt Lustig a o kousek dál měl svůj první pražský ateliér český malíř Jan Zrzavý.

…se vedou spory o tom, zdali je Pražský hrad největší hradní komplex na světě. Zcela určitě je však největším stále obývaným hradem na světě. Hned za ním je Windsor v Anglii.

Kam se podíváme příště? Příští pátek se seriál Pražského deníku Jak jsme žili v Československu podívá na Malou Stranu. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let 19181992? Pošlete nám je i s komentářem na e-mailovou adresu: redakce.prazsky@denik.cz