Hradčany jsou sice jednou z nejmenších pražských čtvrtí, historii ale mají obzvlášť bohatou. Začala se psát kolem roku 885, kdy na Hradčanském ostrohu vzniklo sídlo rodu Přemyslovců. Od té doby zde vyrostlo množství různých správních budov a paláců, z nichž některé se zachovaly do dnešní doby a společně tvoří největší historický hradní komplex na světě Pražský hrad.

Masaryk na hradě, Beneš v domku

Po dlouhá století sídlili čeští vládci a po vzniku republiky i prezidenti v areálu Pražského hradu. Prezident Tomáš Garrigue Masaryk obýval v prvních pěti letech v úřadu byt v jižním křídle Nového paláce, do jehož oken se dodnes dívá jeho socha na Hradčanském náměstí.

Přestavbou bytu byl pověřen architekt Josip Plečnik, protože celý Hrad se tehdy nacházel v dost neutěšeném stavu. Masarykova kancelář slouží hlavě státu dodnes, sídlí v ní knihovna Kanceláře prezidenta republiky. Edvard Beneš místo paláce zvolil tzv. „prezidentský domek“, vybudovaný pro něj letech 1937-1938 v zahradách Pražského hradu.

Jeho následovníci v něm bydleli až do konce 90. let 20. století. Za dob komunistického režimu se zde prezidenti schovávali před světem. Veřejnosti přestala být přístupná velká část zahrad i vstup na věž katedrály sv. Víta.

Okna Hradu směřující k domku byla zaslepena, aby měl prezident dostatečné soukromí. Od roku 2005 slouží jako sídlo prezidenta Lumbeho vila v severozápadní části Hradčan.

Katedrálu stavěl i Zápotocký

Dominantou Hradčan je bezesporu katedrála sv. Víta. Málokdo však ví, že tato stavba byla dokončena až v minulém století. Její západní průčelí s dvěma věžemi vznikalo v letech 1873 až 1929 a slavnostně odhalena byla dokončená katedrála za přítomnosti prezidenta Masaryka při příležitosti 1000. výročí zavraždění sv. Václava.

Jako vyučený kameník se na stavbě podílel také budoucí prezident Antonín Zápotocký. Katedrála uchovává kromě dalších pokladů i české korunovační klenoty.

Heydricha dostihla kletba

V roce 1941 si je sem přišel prohlédnout i zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Dodnes se s oblibou říká, že si tehdy Heydrich na hlavu nasadil korunu českých králů, za což si měl podle staré pověsti vysloužit smrt.

Už o rok později Heydrich umírá na následky zranění způsobeného československými parašutisty v rámci operace Anthropoid a Čechoslováci si okamžitě vzpomenou na oblíbenou povídačku. Ve skutečnosti si však prý Heydrich korunu opravdu pouze prohlížel.

Ústav pro choromyslné i pro chudinu

Není to však jen areál Hradu, který tvoří Hradčany. Ke čtvrti náleží také mnoho různých paláců v okolí. Vyčnívá mezi nimi hlavně Černínský palác, který je vůbec největším v Praze. V minulosti sloužil nejen jako sídlo rodu Černínů, ale také jako lazaret, útulek pro chudé, kasárna a galerie. Během období Protektorátu zde měl svou základnu říšský protektor a ministerstvo zahraničí v něm sídlí od roku 1934.

V méně nápadném Hrzánském paláci ve 14. století bydlel stavitel katedrály Petr Parléř, na konci 19. století chvíli Tomáš Garrigue Masaryk s manželkou a od roku 1924 zde měl ateliér malíř Jan Slavíček. Dnes slouží předsednictvu vlády ČR.

Malá renesanční budova pokrytá sgrafity je pak hradčanská radnice, která ale byla už v 18. století přeměněna na obytný dům, jímž je dodnes. Schován za arcibiskupským palácem stojí Šternberský palác, který na konci 19. století sloužil jako ústav pro choromyslné. V té době se nad jeho průčelím skvěl nápis „Ústav pro idioty“.

V letech 1918–1947 ho užívala Československá armáda. Byla zde vojenská škola, protektorátní vládní vojsko a po roce 1945 i Hradní stráž. Od konce 40. let má palác ve správě Národní galerie.

Odvrácená strana Hradčan

Hradčany ale mají i svou temnou stránku. Pod okny Černínského paláce byl v roce 1948 nalezen mrtvý Jan Masaryk, ministr zahraničí a syn prezidenta Masaryka. Údajně spáchal sebevraždu, ve skutečnosti byl však nejspíš zavražděn a pachatel zůstal dosud neznámý.

Nechvalně se do dějin Hradčan zapsal i tzv. „domeček“, nenápadný domek v Kapucínské ulici, ve kterém se však skrývala vůbec nejhorší věznice a mučírna komunistického režimu.

Vyšetřovatelé StB v čele s obávaným kpt. Františkem Perglem v „domečku“ vyslýchali a mučili československé armádní důstojníky a jiné hrdiny protinacistického odboje, včetně generála Kutlvašra.

„Pergl každého vítal ranami obuškem. V zimě nám přikázal vynést postel na chodbu a celou noc prochodit v cele při otevřeném okně. K ránu se obyčejně někteří zhroutili vysílením a většinou si při pádu rozbili obličej," vzpomínal na Perglovy praktiky Kutlvašr.

Co si myslí místní lidé

Karolína Sýkorová
Mám život blízko Pražského hradu ráda. Člověk se zde opravdu cítí v centru dění a každý den může obdivovat všechny ty velkolepé paláce. Pozitivem je i blízkost zajímavých výstav, buďto v areálu Hradu, nebo právě v některém z paláců. Na druhou stranu bydlení na Hradčanech obnáší i takové věci jako věčně přeplněné tramvaje turisty. V nedávné době jsem proto uvítala zavedení tramvaje č. 23, která je stejně krásně vyhlídková jako „dvaadvacítka“, ale moc lidí o její trase ještě neví.

Karolína Sýkorová.

Věděli jste že…

… Hradčany dominovaly také stokorunové bankovce od roku 1962 až po rozpad Československé republiky. V této době bylo běžné říkat věty typu „Visíš mi tři Hradčany.“

… V minulosti se mohly Hradčany pochlubit svou vlastní zoo. Za Rudolfa II. stával zvěřinec u dnešního Prašného mostu na místě zvaném Lví dvůr a byli zde chováni nejen lvi, ale také tygři, medvědi, vlci a draví ptáci.

… Ve Vladislavském sále na Pražském hradě, kde se v současné době odehrávají nejdůležitější státní akce, se kdysi konávaly hostiny u příležitosti korunovace českých panovníků, ale třeba také rytířské turnaje na koních. V době svého vzniku byl největším světským sálem na světě.

Kam se podíváme příště?
Příští pátek se v seriálu Jak jsme žili v Československu podíváme na Staré Město. Své náměty posílejte na e-mail redakce.prazsky@ denik.cz.