Holešovice, ležící v meandru řeky Vltavy a na letenském vrchu, vstoupily do éry Československa již jako součást Prahy. Živelně se začaly rozvíjet záhy poté, co se Praha stala hlavním městem nového státu. Z Letné se stává rezidenční čtvrť a v meandru řeky nahrazují původní továrny nové obytné domy. Hned deset let po vzniku samostatného státu vznikl dnes tolik diskutovaný Libeňský most a výrazně se tak zlepšila pražská infrastruktura.

Statečná obrana

Během války obsadily jednotky SS nově vzniklé budovy Veletržního paláce, technického a zemědělského muzea. V té době se také nechvalně proslavily pavilony Radiotrhu, kde byl zřízen židovský sběrný tábor. Transporty odsud vyjížděly do polské Lodže a do Terezína. Holešovičtí ale válečné útrapy Němcům vrátili během Pražského povstání při bránění Trojského mostu a střetech na Letné, nádraží Bubny a na Štvanici.

Müllerova vila. Funkcionalistickou vilu z let 1928 až 1930 si nechal postavit František Müller. Zámožný spolumajitel stavitelské firmy Kapsa-Müller. Navenek strohá vila má unikátní interiéry. Fotografie z roku 1993, kdy byla budova před rekonstrukcí.
Jak jsme žili v Československu. Střešovice - vilová čtvrť blízko centra

Následující doba pod vedením komunistické strany přinesla Holešovicím další zlepšení infrastruktury, ale i neoblíbenou monumentální sochu diktátora Stalina na Letné (lidově nazývanou Fronta na maso). Ta byla krátce po nástupu Nikity Chruščova k moci v roce 1962 vyhozena do povětří a dnes místo ní stojí metronom.

Přehlídky i demonstrace

Volný prostor Letenské pláně využíval komunistický režim k nejrůznějším veřejným shromážděním, typicky pro vojenské přehlídky nebo pro prvomájové průvody. Osmdesátá léta přinesla do Holešovic metro. V roce 1984 byly otevřeny dvě stanice Vltavská a Fučíkova (dnes Nádraží Holešovice). Změnu poměrů v zemi předznamenaly demonstrace na Václavském náměstí, které se v následujících dnech přesunuly na Letnou. Statisíce lidí tu 25. a 26. listopadu 1989 demonstrovaly proti tehdejšímu režimu a za svobodu Československa.

STAVENIŠTĚ. Areál Českého vysokého učení technického těsně před dokončením v roce 1963
Jak jsme žili v Československu: Dejvice - Ambiciózní čtvrť, kde to žilo

Jan Čižinský, starosta Prahy 7 „Holešovice jsou osobité svým dynamickým rozvojem. Rychle se proměnily z někdejší průmyslové zóny ve vyhledávanou rezidenční čtvrť. Do budoucna vznikne zcela nová čtvrť kolem nádraží Bubny a připravujeme lávku na Štvanici.“ 

Jan Čižinský.Zdroj: Archiv

Hon. Podzimní hon Švehlova sboru selské jízdy v Praze Břevnově, který proběhl 10. října 1937.
Jak jsme žili v Československu. Břevnov - bývalá vesnice s několika unikáty

Místní lidé - Holešovice.Zdroj: Deník

VSTŘÍC LEPŠÍM ZÍTŘKŮM. U příležitosti hrdinného letu první ženy do vesmíru se zaměstnankyně závodu Artima Vokovice pojmenovaly svůj kolektiv právě po ní. Na snímku jsou tedy Členky kolektivu Valentiny Těreškovové před budovou Artimy dne 22. června 1963.
Jak jsme žili v Československu. Veleslavín a Vokovice - vesnice s metrem

Věděli jste, že… … na Letenské pláni před Národním technickým muzeem se nachází nejstarší dochovaný kolotoč v Evropě? Obsahuje vycpaniny 18 koní různých velikostí potažené pravou koňskou kůží.
… v červenci 1973 najela Olga Hepnarová nákladním automobilem do skupiny lidí na tehdejší zastávce Obránců míru (Milady Horákové)? Osm lidí zemřelo.
… úžlabí Na Maninách mělo být centrem všech druhů doprav? Silniční spojení zajišťuje Libeňský most, železniční spojení nedaleké nádraží Bubny a pro říční dopravu zde byl vybudovaný přístav.

Kam se podíváme příště?

Příští pátek se seriál Pražského deníku Jak jsme žili v Československu podívá na Smíchov. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let 1918-1992 nebo byste chtěli vyprávět a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás na e-mailové adrese: redakce.prazsky@denik.cz

Pražské vzorkové veletrhy. Pohled na prostranství před Veletržním palácem. 11. září 1946.
Jak jsme žili v Československu. Bubeneč - rozdělená výstavní čtvrť