První zmínka o Hloubětíně pochází z roku 1207, kdy byla vesnice ještě vedena jako majetek řádu německých rytířů. Až do konce 19. století však byla známa pod jiným jménem Hloupětín. Jméno bylo odvozeno od osobního jména Hlúpata s významem hloupý nebo hlupák. Proto se obyvatelé roku 1907 dožadovali jiného názvu. Ten byl nakonec změněn na Hloubětín.

Z hloubětínských lomů pocházel kámen na stavbu Karlova mostu a dlouho se tu těžil také jemný písek, který pískaři v malých vozících tažených psy nebo koníky dopravovali do Prahy. Hloubětín byl také častou zastávkou po cestě do Prahy, což dokazuje fakt, že se zde v roce 1723 na cestě na korunovaci občerstvil sám císař Karel VI. a o 20 let později také jeho dcera Marie Terezie. Tehdy však bydlelo v Hloubětíně ani ne 300 lidí, zatímco dnes čítá skoro 11 000 obyvatel.

Počátek století byl pro Hloubětín zásadní. Nově zřízený Sokol předváděl svá cvičení v nových prostorách sokolovny v bývalém hostinci U Orla, zatímco dramatický spolek Beseda J. K. Tyla, založený v roce 1907, neúnavně nacvičoval nová představení. Chtěli tím podpořit národní obrození i na lokální bázi. Jejich heslem bylo: Všechny kroky naše musí vésti láska k národu a jeho štěstí.

V přírodě se hrálo divadlo i boxovalo

V roce 1917 u příležitosti 10. výročí vzniku spolku bylo pod zámkem vybudováno divadlo v přírodě. „Tam se chodilo nejen na divadelní představení, ale když se jeviště změnilo na boxerský ring, tak i na zápasy místních borců,“ vzpomíná místní rodák Jan Břinek.

Spřádaly se také plány vybudovat kamenné divadlo, které by neslo název Tylův dům. V roce 1930 byl sice položen základní kámen, kvůli krizi v 30. letech však divadlo nikdy nebylo dostavěno. Většina obyvatel Hloubětína v tomto období docházela za prací do továrny na stroje v Libni a do továrny Kolben a spol. do Vysočan. Přímo v Hloubětíně se ale také nacházela továrna na margarín značky Sana, která se ale po druhé světové válce přestěhovala na Slovensko.

Zhasnutým světlem proti bombám

Oproti jiným válkám byla druhá světová pro Hloubětín milosrdnější. Jen k jejímu konci při bombardování Libně a Vysočan došlo k částečnému zásahu severní části Hloubětína. „Z této doby mám nezapomenutelný zážitek, a to je zatemnění,“ dodává pan Břinek.

„Proti nočním náletům, aby se piloti nemohli orientovat, vydali Němci nařízení o úplném zatemnění. Po ulici chodily hlídky a zvonily nebo bouchaly na každého, komu jen trochu prosvítalo světlo okny. Pamatuji se, že když jsme šli večer do kina a obloha byla zatažená mraky, byla taková tma, že jsme se museli přidržovat plotů, abychom se udrželi na chodníku.“

Srážku nepřežilo 14 lidí

Po druhé světové válce se Praha stále více rozrůstala, a proto bylo potřeba navyšovat kapacitu bydlení stavbou sídlišť. Na Hloubětín se dostalo v rámci třetí pětiletky, v jejímž rámci bylo mezi lety 1961-1965 podle projektu architektů Josefa Poláka, Karla Štefce a Miloslava Hudce vystavěno podél Poděbradské ulice sídliště. Obsahuje 1724 bytových jednotek pro 5400 obyvatel.

Rok 1965 však čtvrti přinesl i tragédii. Dne 21. září narazil do osobního vlaku stojícího na zastávce Praha Hloubětín nákladní vlak jedoucí plnou rychlostí, který předtím projel na červenou.  Po nárazu byl osobní vlak tlačen 80 metrů. Poslední motorový vůz dvojité pantografové jednotky byl nárazem elektrické lokomotivy nákladního vlaku vyzvednut do výše. Služební vůz a dva nákladní vozy nákladního vlaku byly zdemolovány,“ popisuje následky srážky denní zpráva ministerstva vnitra ze dne 22. 9. 1965. Z trosek vlaku bylo vytaženo 14 mrtvých a dalších 66 raněných cestujících.

Místní lidé - Hloubětín

Věděli jste, že…

… 1. června 2005 byl v Hloubětíně zaveden první český babybox. Vnitřek byl vytápěný a lékaři byli informováni ihned po otevření dvířek. Od té doby se babyboxy rozšířily po celé zemi a nyní jich je v Česku dohromady 74.

… Kejřův mlýn, který byl v roce 2008 přestavěn na byty, má dlouhou historii. Poprvé je zmíněn již v roce 1544 a dlouhých 400 let plnil svou hospodářskou funkci. Po 2. světové válce tuto funkci ztratil a byl využíván jako sklad, například Čokoládovnou Orion.

Kam se podíváme příště?Příští pátek se seriál Jak jsme žili v Československu podívá do Vršovic. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let 19181992 nebo byste chtěli vyprávět, a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prazsky@denik.cz.