V roce 1577 zakoupil pražský purkrabí Vilém z Rožmberka Háje a Hostivař pro svoji potřebu a pro potřebu svých nástupců. Dlouho bylo toto území spjato právě s funkcí purkrabího.

V roce 1720 se na území dnešních Hájů stále rozprostíral les, což napovídá o původu názvu. Vůbec prvním člověkem narozeným a oficiálně vedeným ve vesnici Háje (které se tehdy říkalo jednotným Háj), se stal až o 40 let později Tomáš Kosina. Dnes zde žije také kvůli výstavbě Jižního Města přes 20 tisíc lidí, ale počátky byly mnohem skromnější. 

Dvě Lípy svobody 

Na počátku 20. století byl stále dominantou vesnice starý hospodářský dvůr. Většina obyvatel zde pracovala a někteří zde i bydleli. V roce 1898 žilo v Hájích 157 obyvatel a se dvorem 168 lidí. Roku 1912 přešel dvůr do vlastnictví židovského rolníka Rudolfa Guttmanna. Krátce po vyhlášení nezávislosti republiky přišla také nezávislost Hájů, které do té doby patřily pod Hostivař.

„Dne 23. dubna 1922 se konala velká slavnost, při které byly zasazeny z každé strany historické kapličky svatého Jana Nepomuckého lípy,“ vypráví kronikář Prahy 11 Jiří Bartoň. „Jedna na paměť vzniku československého státu a druhá na památku osamostatnění obce.“ Starosta Václav Plíva se postaral o založení dobrovolných hasičů a fotbalového klubu SK Háje, kterým Rudolf Guttmann zapůjčil pozemek na hřiště v roce 1930. Také v tom roce byla konečně zprovozněna silnice Chodov -  Háje - Petrovice.

Smutný osud Guttmannů

„Do té doby spojovaly Háje se světem pouze polní cesty,“ vysvětluje pan Bartoň. I proto se začalo s rozšiřováním obce a na západ od ní vyrostlo v Nových Hájích 88 domků. Brzy však přišly nejisté časy a mobilizace. „Dne 23. září 1938 byla vyhlášena mobilizace. V ulicích naší obce nastal čilý ruch, hloučky občanů debatují o stávající situaci a vojáci, na které se vztahuje mobilizační vyhláška, loučí se se svými známými a se zápalem v srdci odcházejí chrániti Republiku. Krátká nervozita našich občanů je náhle přerušena další zprávou. Demobilizace naší armády. Zrada západních kapitalistů je tím dovršena,“ napsal tehdejší kronikář Hájů Josef Anýz. Ihned byli zatčeni místní komunisti, kteří v té době působili na radnici.

Také se začalo s pravidelnými prohlídkami. „V druhé polovině května r. 1942, kdy stihl spravedlivý trest vraha Českého národa pověstného Heydricha, neušla ani naše obec přísným německým prohlídkám. Němečtí žoldnéři, dům od domu převrátili, jak lidově říkáme, barák nohama vzhůru,“ psal dál Josef Anýz.

Smutný osud čekal rodinu Guttmannů. Ti byli na valníku taženém koňským spřežením odvezeni nacisty a poté posláni do Terezína, a nakonec do Malého Trostince blízko Minsku, kde byli 22.9. 1942 Rudolf Guttmann a jeho manželka Olga zavražděni nacistickou mašinérií.

S výhledem na Prahu

Po válce se Háje začaly čím dál více propojovat s hlavním městem. Nakonec byly roku 1968 připojeny k Velké Praze a brzy na to zde začaly růst první panelové domy rodícího se Jižního Města. Lidé na byty čekali někdy i roky, ale ne všechna nastěhování byla bez problémů.

„Třeba nám vypadával z provozu výtah. Byly v něm namontované špatné jističe a trvalo dost dlouho, než na to po opakovaných urgencích firma přišla,“ vzpomíná pamětník Ivan Martenek. Ale nové bydlení mělo své neodolatelné výhody. „Mám v paměti krásný a po dlouhé roky nerušený panoramatický výhled z našich oken od Kunratického lesa až po Severní Město, přes centrum Prahy skryté dole,“ libuje si pan Martenek. „To totiž ještě nestály budovy Jižního Města II, archivního areálu, hotelu Euro a ani ty ostatní.“

Co říká starosta Hájů Petr Jirava?Z původní vesnice Háje plné rodinných domků zůstalo jen málo: před 40 lety zde vyrostlo sídliště, jehož začátky věrně zachytil film Panelstory. Dnes už je ale drtivá většina paneláků zateplená, šeď nahradily barevné fasády a stromy vyrostly, takže je dost zeleně nejen uvnitř sídliště, ale i vně na severu Hostivařský lesopark, na jihu Milíčovský les.

Petr Jirava.

Věděli jste, že …

… kaple sv. Jana Nepomuckého vystavěná v roce 1841 je nejstarší dosud stojící památkou v Hájích? Kaple byla v dezolátním stavu, ale kvůli sbírkám a rekonstrukcím v 50., v 80. letech a v roce 2005 stojí dodnes.
… na elektřinu se obyvatelé Hájů složili společně? Každý člověk dal 500 Kč. Nakonec se vybralo 66 tisíc Kč, z toho 10 tisíc na veřejné osvětlení a díky snaze sousedů se 23. 12. 1939 poprvé rozsvítily celé Háje.
… zatímco od roku 1949 patřily Háje pod Prahu-východ, od roku 1960 až do roku 1967 patřily zase pod Prahu- -západ?

Místní lidé - Háje.

Kam se podíváme příště?Příští pátek se seriál Jak jsme žili v Československu podívá do Modřan. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let 1918-1992, nebo byste chtěli vyprávět, a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prazsky@denik.cz.