VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak jsme žili v Československu: Dejvice - Ambiciózní čtvrť, kde to žilo

Pražský deník přináší cyklus Jak jsme žili v Československu. Každý týden pozveme čtenáře do novodobé historie jednotlivých pražských čtvrtí. Na procházku po významných momentech let 1918 až 1992 tentokrát zveme do Dejvic.

13.4.2018
SDÍLEJ:

STAVENIŠTĚ. Areál Českého vysokého učení technického těsně před dokončením v roce 1963Foto: ČTK

Srdcem Dejvic je ambiciózní činžovní čtvrť kolem Vítězného náměstí a univerzitní kampus. Širší okolí dotváří vilová zástavba na Babě a Hanspaulce, která je obklopená zelení Horní Šárky a Podbaby.

Stavělo se podle plánů 

Když se Dejvice připojily v roce 1922 k Praze, byly malinkatým městečkem s několika domy. „V roce 1936, když jsme se přistěhovali, byly Dejvice silně nezastavěnou čtvrtí, která se se neustále rozšiřovala o moderní domy. Bylo zde mnoho volného místa a stále se stavěly důležité budovy,“ vzpomíná Vlasta Winkelhöferová, která tu strávila celý život.

Stavělo se podle urbanistického plánu architekta Antonína Engla. Ten pojal nové náměstí a jeho okolí monumentálně, vytyčil všechny důležité úlohy, zakreslil parcely pro plánované instituce armády a církevní objekty. Všemu dal jednotný neoklasicistní výraz. Ve stejné době vznikly i vily a domky na Hanspaulce, v Horní Šárce a na Babě.

Hotelové velikášství

Za Československa vznikal nejen celkový urbanistický ráz Dejvic, ale i univerzitní kampus. Postupně zde rostly moderní budovy rektorátu ČVUT a jeho fakult, budovy VŠCHT, bohoslovecký seminář a Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Později přibyla i Národní technická knihovna. 

Vedle vysokoškolské čtvrti se dominantou Dejvic staly hotely International a Praha. Socialistický mrakodrap International, přezdívaný také Stalinův dort, vznikl na místě původní cihelny na Julisce. Šestnáctipatrovému kolosu dodnes vévodí symbol minulého režimu, pěticípá hvězda na vrcholku věže. Další reprezentací komunistické moci v Dejvicích byl Hotel Praha. Byl stavěn jako špičkové ubytovací zařízení pro zahraniční delegace. Po dlouhém boji památkářů a příznivců architektury 20. století byl pro nevyužitelnost v roce 2014 zbořen.

Gabčík, Kubiš a Kadlec

První republika byla pro Dejvice požehnáním, II. světová válka už tolik ne. Většinu výstavních budov zabrali Němci a místní obyvatele přesunuli jinam. Málo kdo dnes ale ví, že v bytě místního učitele Josefa Ogouna se schovávali parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík. Právě z tohoto bytu vyrazili splnit svou misi – zabít říšského protektora Reinharda Heydricha. Stejně jako celá Praha se i Dejvičtí zapojili do pražského povstání.

„V květnu roku 1945 se tu všude stavěly barikády. Hlavně v ulici Jugoslávských partyzánů a směrem na Velvary. Zatímco bratr bojoval v ulicí, já s maminkou a babičkou jsme trhaly prostěradla na obvazy,“ vzpomíná paní Vlasta. Smutnou událostí byla sovětská okupace. Po Evropské se valily tanky a „bratrská pomoc“ za sebou zanechala mrtvého dejvického rodáka Milana Kadlece.

Požehnání jménem metro

Dejvice s centrem Prahy dlouho spojovala pouze autobusová doprava. Po II. světové válce se přidaly veřejné trolejbusy. Zásadní ale bylo uvedení do provozu zastávky Leninova, dnešní Dejvické na lince metra A.

„Vybudování metra bylo to nejbáječnější, co nás mohlo potkat. Doprava směrem do centra byl vždycky zdlouhavá, takže metro bylo pravé požehnání,“ chválí se paní Winkelhöferová. V Dejvicích je také nejstarší pražská železniční zastávka.

Bez kina ale s divadlem

Kultura v Dejvicích kvetla ve všech dobách. „Byla tu obrovská spousta velkých biografů. Chodilo se do kina Svornost, kde je dnes divadlo Spejbla a Hurvínka. Dále se chodilo do kina Kyjev, Orlík, Bruska a podobně. Ani jedno ovšem nevydrželo dodnes a všechna po listopadové revoluci zanikla,“ vzpomíná paní Winkelhöferová. Krátce po roce 1989 naopak vznikl jeden z nejvýraznějších stánků kulturního dění Prahy 6 - Dejvické divadlo.

Za pozornost také stojí bluesovo bigbítová scéna legendárního klubu Houtyš na Hanspaulce. Vznikl v roce 1976 a scházely se zde spřízněné duše nad pivem příslovečně špatným a písničkami příslovečně dobrými. „Byla to živná půda pro plno divokých lásek a přátelství, bláznivých, okamžitě realizovaných nápadů. Doba úzkosti přebíjená neustávajícím veselí,“ vzpomíná zpěvák a kytarista Ivan Hlas.

 Co říkají místní lidé?
Gabriela Houšková Benešová, žije v Dejvicích 15 let
„V Dejvicích se žije krásně. Všude je to blízko, do centra i za Prahu. Co je tu tunel Blanka, je to ještě lepší. Jinak samotné Dejvice jsou jedna velká vesnice. V obchodech se potkáváme pořád se stejnými sousedy, obsluha už se mě i ptá na to, jak se mají děti. Je tu i dost dětských hřišť. Jediné, co tu jako matka postrádám, jsou bezbariérové vstupy do metra. Jak Hradčanská, tak Dejvická jsou jen s eskalátory.“
Gabriela Houšková Benešová.

Marie Alice Tabačíková, žije v Dejvicích přes dva roky
„Dejvice jsou báječné místo na bydlení, nejenom že za rohem máme park Stromovka, ale na Kulaťáku je každou sobotu jeden z nejlepších trhů v Praze. Mám po ruce všechny obchody, které potřebuji včetně spousty dobrých restaurací a kaváren. Je tu dobrá dostupnost kamkoli a v srdci starého města jste za 15 minut. Co mě opravdu štve je smrad, který pochází z blízké čističky a málo nočních tramvají směr Podbaba.“
Marie Alice Tabačíková

 Co říká o Dejvicích starosta městské části Praha 6 Ondřej Kolář?"Snad všichni znají Dejvice díky Lakomé Barce. Už dávno ale nejsou vesnicí za Prahou. Jde o výstavní pražskou čtvrť, vyhledávanou pro svůj klid. Mylně často lidé do Dejvic zařazují i část Bubenče a naopak mnoho lidí zapomíná, že součástí Dejvic je například i Hanspaulka nebo Baba." 
Ondřej Kolář.


Věděli jste, že?
- Matějská pouť vznikla v Dejvicích původně jako náboženské setkání. Až později změnila charakter na zábavní. Do 50. let se konala v okolí Vítězného náměstí. Do Holešovic se přesunula kvůli výstavbě budov ČVUT.
- v kostele sv. Matěje na Babě je od roku 1972 vystavován jedinečný perníkový betlém. Vznikl jako poděkování Heleny Horákové místnímu faráři za to, že zaopatřil její maminku.
- V Dejvicích vznikl fotbalový klub Dukla Praha, který svou reprezentací proslavil Československo po celém světě.
- Československo přijalo po nástupu ruských bolševiků k moci množství emigrantů, kteří se usídlili v Dejvicích a okolí.
- V Dejvicích žila herečka Lída Baarová, spisovatel, dramatik a bývalý prezident Václav Havel, herec Vlasta Burian nebo malíř Alfons Mucha.
- V Dejvicích dodnes žije Eliška Kaplicky, vdova po architektovi „letenské chobotnice“ Janu Kaplickém.

Promo na příště:
Příští pátek se seriál Pražského deníku Jak jsem žili v Československu podívá do Střešovic. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let 1918-1992 nebo byste chtěli vyprávět a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás na e-mailové adrese redakce.prazsky@denik.cz
Kostel sv. Norberta

Autor: Eliška Černá

13.4.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS


Restaurace. Ilustrační foto.
29

Městská rada chce vyhláškou omezit provozní doby hostinských zařízení v centru

Veronika Kašáková se svým bratrem Karlem společně strávili v dětském domově 16 let.

Standardní osobní rozvoj? Ne. Tohle jsou autentické příběhy, které vás posunou

Letiště Václava Havla bojuje s hlukem. Chce omezit noční provoz letadel

Letiště Praha s ohledem na současný nárůst leteckého provozu v České republice i v Evropě zavede další preventivní opatření k udržení stavu noční hlukové zátěže v městských částech Prahy a obcích v bezprostředním okolí letiště, které jsou dotčené leteckým provozem. Cílem je snížit celkový počet nočních vzletů a přistání nad letištěm mezi desátou večerní a šestou hodinou ranní a více regulovat provoz ve zmíněném časovém pásmu, včetně zpožděných příletů a odletů z pásem navazujících.

Poklidná zahrada nedaleko Hradu. Ukrývá umělecká díla i kašnu s čápem

Ruch Hradčanského náměstí. Turisté. Blesky fotoaparátů. Přijde vám nemožné najít v blízkosti Pražského hradu místo k odpočinku? Navštivte nepříliš známou zahradu Šternberského paláce. Malá, ale romantická oáza klidu skýtá útočiště nejen všem, co si chtějí vyčistit hlavu, ale i umělcům. Najdete v ní třeba díla českých sochařů z 20. století.

Mohl mít nebezpečné chemikálie. Muže odvezla zásahová jednotka na psychiatrii

/FOTOGALERIE/ Ve čtvrtek večer zažili obyvatelé části pražského Slivence dramatické chvíle. Policie kvůli psychicky narušenému muži zaktivizovala vyjednavače, zásahovou jednotku, hasiče, psa pyrotechniků i plynaře. Na počátku velké akce bylo podezření, že muž má doma nebezepčné chemikálie. Navíc podle policie napadal sousedy.

Chemie na škole nebývá oblíbená. I tak Češi slaví historický úspěch na olympiádě

Historický úspěch české reprezentace… Kdyby to tak mohl být začátek zprávy ve sportovní rubrice. Ale tato informace oslavuje šikovné české vědce. Na jubilejním padesátém ročníku Mezinárodní chemické olympiády Česko obsadilo čtvrtou příčku v žebříčku národů.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT