VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak jsme žili v Československu: Dejvice - Ambiciózní čtvrť, kde to žilo

Pražský deník přináší cyklus Jak jsme žili v Československu. Každý týden pozveme čtenáře do novodobé historie jednotlivých pražských čtvrtí. Na procházku po významných momentech let 1918 až 1992 tentokrát zveme do Dejvic.

13.4.2018
SDÍLEJ:

STAVENIŠTĚ. Areál Českého vysokého učení technického těsně před dokončením v roce 1963Foto: ČTK

Srdcem Dejvic je ambiciózní činžovní čtvrť kolem Vítězného náměstí a univerzitní kampus. Širší okolí dotváří vilová zástavba na Babě a Hanspaulce, která je obklopená zelení Horní Šárky a Podbaby.

Stavělo se podle plánů 

Když se Dejvice připojily v roce 1922 k Praze, byly malinkatým městečkem s několika domy. „V roce 1936, když jsme se přistěhovali, byly Dejvice silně nezastavěnou čtvrtí, která se se neustále rozšiřovala o moderní domy. Bylo zde mnoho volného místa a stále se stavěly důležité budovy,“ vzpomíná Vlasta Winkelhöferová, která tu strávila celý život.

Stavělo se podle urbanistického plánu architekta Antonína Engla. Ten pojal nové náměstí a jeho okolí monumentálně, vytyčil všechny důležité úlohy, zakreslil parcely pro plánované instituce armády a církevní objekty. Všemu dal jednotný neoklasicistní výraz. Ve stejné době vznikly i vily a domky na Hanspaulce, v Horní Šárce a na Babě.

Hotelové velikášství

Za Československa vznikal nejen celkový urbanistický ráz Dejvic, ale i univerzitní kampus. Postupně zde rostly moderní budovy rektorátu ČVUT a jeho fakult, budovy VŠCHT, bohoslovecký seminář a Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Později přibyla i Národní technická knihovna. 

Vedle vysokoškolské čtvrti se dominantou Dejvic staly hotely International a Praha. Socialistický mrakodrap International, přezdívaný také Stalinův dort, vznikl na místě původní cihelny na Julisce. Šestnáctipatrovému kolosu dodnes vévodí symbol minulého režimu, pěticípá hvězda na vrcholku věže. Další reprezentací komunistické moci v Dejvicích byl Hotel Praha. Byl stavěn jako špičkové ubytovací zařízení pro zahraniční delegace. Po dlouhém boji památkářů a příznivců architektury 20. století byl pro nevyužitelnost v roce 2014 zbořen.

Gabčík, Kubiš a Kadlec

První republika byla pro Dejvice požehnáním, II. světová válka už tolik ne. Většinu výstavních budov zabrali Němci a místní obyvatele přesunuli jinam. Málo kdo dnes ale ví, že v bytě místního učitele Josefa Ogouna se schovávali parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík. Právě z tohoto bytu vyrazili splnit svou misi – zabít říšského protektora Reinharda Heydricha. Stejně jako celá Praha se i Dejvičtí zapojili do pražského povstání.

„V květnu roku 1945 se tu všude stavěly barikády. Hlavně v ulici Jugoslávských partyzánů a směrem na Velvary. Zatímco bratr bojoval v ulicí, já s maminkou a babičkou jsme trhaly prostěradla na obvazy,“ vzpomíná paní Vlasta. Smutnou událostí byla sovětská okupace. Po Evropské se valily tanky a „bratrská pomoc“ za sebou zanechala mrtvého dejvického rodáka Milana Kadlece.

Požehnání jménem metro

Dejvice s centrem Prahy dlouho spojovala pouze autobusová doprava. Po II. světové válce se přidaly veřejné trolejbusy. Zásadní ale bylo uvedení do provozu zastávky Leninova, dnešní Dejvické na lince metra A.

„Vybudování metra bylo to nejbáječnější, co nás mohlo potkat. Doprava směrem do centra byl vždycky zdlouhavá, takže metro bylo pravé požehnání,“ chválí se paní Winkelhöferová. V Dejvicích je také nejstarší pražská železniční zastávka.

Bez kina ale s divadlem

Kultura v Dejvicích kvetla ve všech dobách. „Byla tu obrovská spousta velkých biografů. Chodilo se do kina Svornost, kde je dnes divadlo Spejbla a Hurvínka. Dále se chodilo do kina Kyjev, Orlík, Bruska a podobně. Ani jedno ovšem nevydrželo dodnes a všechna po listopadové revoluci zanikla,“ vzpomíná paní Winkelhöferová. Krátce po roce 1989 naopak vznikl jeden z nejvýraznějších stánků kulturního dění Prahy 6 - Dejvické divadlo.

Za pozornost také stojí bluesovo bigbítová scéna legendárního klubu Houtyš na Hanspaulce. Vznikl v roce 1976 a scházely se zde spřízněné duše nad pivem příslovečně špatným a písničkami příslovečně dobrými. „Byla to živná půda pro plno divokých lásek a přátelství, bláznivých, okamžitě realizovaných nápadů. Doba úzkosti přebíjená neustávajícím veselí,“ vzpomíná zpěvák a kytarista Ivan Hlas.

 Co říkají místní lidé?
Gabriela Houšková Benešová, žije v Dejvicích 15 let
„V Dejvicích se žije krásně. Všude je to blízko, do centra i za Prahu. Co je tu tunel Blanka, je to ještě lepší. Jinak samotné Dejvice jsou jedna velká vesnice. V obchodech se potkáváme pořád se stejnými sousedy, obsluha už se mě i ptá na to, jak se mají děti. Je tu i dost dětských hřišť. Jediné, co tu jako matka postrádám, jsou bezbariérové vstupy do metra. Jak Hradčanská, tak Dejvická jsou jen s eskalátory.“
Gabriela Houšková Benešová.

Marie Alice Tabačíková, žije v Dejvicích přes dva roky
„Dejvice jsou báječné místo na bydlení, nejenom že za rohem máme park Stromovka, ale na Kulaťáku je každou sobotu jeden z nejlepších trhů v Praze. Mám po ruce všechny obchody, které potřebuji včetně spousty dobrých restaurací a kaváren. Je tu dobrá dostupnost kamkoli a v srdci starého města jste za 15 minut. Co mě opravdu štve je smrad, který pochází z blízké čističky a málo nočních tramvají směr Podbaba.“
Marie Alice Tabačíková

 Co říká o Dejvicích starosta městské části Praha 6 Ondřej Kolář?"Snad všichni znají Dejvice díky Lakomé Barce. Už dávno ale nejsou vesnicí za Prahou. Jde o výstavní pražskou čtvrť, vyhledávanou pro svůj klid. Mylně často lidé do Dejvic zařazují i část Bubenče a naopak mnoho lidí zapomíná, že součástí Dejvic je například i Hanspaulka nebo Baba." 
Ondřej Kolář.


Věděli jste, že?
- Matějská pouť vznikla v Dejvicích původně jako náboženské setkání. Až později změnila charakter na zábavní. Do 50. let se konala v okolí Vítězného náměstí. Do Holešovic se přesunula kvůli výstavbě budov ČVUT.
- v kostele sv. Matěje na Babě je od roku 1972 vystavován jedinečný perníkový betlém. Vznikl jako poděkování Heleny Horákové místnímu faráři za to, že zaopatřil její maminku.
- V Dejvicích vznikl fotbalový klub Dukla Praha, který svou reprezentací proslavil Československo po celém světě.
- Československo přijalo po nástupu ruských bolševiků k moci množství emigrantů, kteří se usídlili v Dejvicích a okolí.
- V Dejvicích žila herečka Lída Baarová, spisovatel, dramatik a bývalý prezident Václav Havel, herec Vlasta Burian nebo malíř Alfons Mucha.
- V Dejvicích dodnes žije Eliška Kaplicky, vdova po architektovi „letenské chobotnice“ Janu Kaplickém.

Promo na příště:
Příští pátek se seriál Pražského deníku Jak jsem žili v Československu podívá do Střešovic. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let 1918-1992 nebo byste chtěli vyprávět a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás na e-mailové adrese redakce.prazsky@denik.cz
Kostel sv. Norberta

Autor: Eliška Černá

13.4.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Administrativa - Administrativa Administrativní pracovník 18 100 Kč Všeobecní administrativní pracovníci. Požadované vzdělání: úsv. Neurčeno, úvazek: . Mzda min. 18100 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Místo výkonu práce: U Půjčovny 954/6, Praha 1, Kontaktní osoba: Victor Baranov, e-mail: office@rapartment.com , , UPŘESŇUJÍCÍ INFORMACE: , Český jazyk – písemně a ústně;, Ruský jazyk na úrovní rodilého mluvčí;, Anglický jazyk – písemně a ústně;, Excel, Word, Powerpoint, – pokročilé znalosti;, Bnovo– znalosti ve software- výhodou , ŘP B, aktivní řidič.. Pracoviště: Ruterra s.r.o. - u půjčovny, praha 1, U půjčovny, č.p. 954, 110 00 Praha 1. Informace: Victor Baranov, . Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství - Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství 12 200 Kč Pomocní pracovníci ve smíšeném hospodářství. Požadované vzdělání: bez vzdělání. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 12200 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Místo pracoviště:, - Zámecká 345, Jirny, , Prvotní kontakt:, - e-mail: hisolutionscz@gmail.com. Pracoviště: Hi solutions s.r.o. - jirny, Zámecká, č.p. 345, 250 90 Jirny. Informace: Ivan Hetsko, +420 774 289 538. Stavebnictví - Stavebnictví Ostatní stavební technici 30 000 Kč Ostatní stavební technici Přípravář staveb/rozpočtář. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 30000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: místo výkonu práce: Výpadová č.p. 157, Lahovice,, 159 00 Praha 59, kontakt: Hůrka Jiří Ing., tel.: 724422282, e-mail: hurka@polansky.info, , Zpracování cenových nabídek, výběr subdodavatelů, zpracování výkazů výměr dle projektové dokumentace, v oboru zemní práce, demolice. Požadujeme: SŠ/VŠ stavební obor, znalost MS OFFICE, aktivní řidič - skupina B, samostatnost, pečlivost, důslednost.. Pracoviště: Polanský group a.s. - výpadová, Výpadová, č.p. 157, 159 00 Praha 59. Informace: Jiří Hůrka, +420 724 422 282. Doprava a logistika - Doprava a logistika Piloti 14 000 Kč Stevardi a letušky Stevardi v autobuse. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 14000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Kontaktní osoba: Hoangová Mariga, tel.: 222 543 080, 608 822 892 Út 10 -11 hod., e-mail: info@regabus.cz, Jazykově znalosti, autobusy jezdi na Ukrajinu. Pracoviště: ""rega & r"" spol. s r.o. - 001, Husitská, č.p. 73, 130 00 Praha 3. Informace: Mariga Hoangová, +420 222 543 080,608 822 892Út10-11hod..

Předvánoční nákupní horečka v obchodech v Hradci Králové.
8

Předvánoční nákupní horečka pokračuje. Češi zatím utrácejí více než loni

Policie pátrá po třech zlodějkách z pražské restaurace.
6

Policie hledá zkušené „chmatačky“. V pražské restauraci vzaly hostovi peněženku

Nejdéle dojíždějí do práce Středočeši. Na cestě tráví i víc než dvě hodiny denně

/PROKLIKEJTE SI JEDNOTLIVÉ KRAJE/ Delší dobu tráví cestou do zaměstnání lidé z oborů, které nabízejí nadstandardní mzdy - třeba banky či právnické firmy.

Jak jsme žili v Československu. Tento týden na Chodově

Pražský deník připravuje unikátní cyklus Jak jsme žili v Československu. Každý týden zveřejňujeme historické zajímavosti a archivní snímky z jednotlivých pražských čtvrtí z let 1918 až 1992. Podíváme se, jak se za Československa žilo lidem, nahlédneme do kronik a archivů, necháme si vyprávět od místních obyvatel. V dalším díle, který vyjde v pátek 16. listopadu, se podíváme do Hloubětína!

Silničáři v Praze jsou připraveni na zimu. Někde funguje protinámrazový systém

/FOTOGALERIE/ I když to při pohledu na teploměr nevypadá, ve čtvrtek 1. listopadu začala pro silničáře další zimní sezona. Podle zákona skončí na konci března příštího roku. Technická správa komunikací hlavního města Prahy (TSK) v tomto týdnu představila, jakými prostředky bude s případnými rozmary počasí bojovat.

Letiště Václava Havla bojuje s hlukem. Chce omezit noční provoz letadel

Letiště Praha s ohledem na současný nárůst leteckého provozu v České republice i v Evropě zavede další preventivní opatření k udržení stavu noční hlukové zátěže v městských částech Prahy a obcích v bezprostředním okolí letiště, které jsou dotčené leteckým provozem. Cílem je snížit celkový počet nočních vzletů a přistání nad letištěm mezi desátou večerní a šestou hodinou ranní a více regulovat provoz ve zmíněném časovém pásmu, včetně zpožděných příletů a odletů z pásem navazujících.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT