Bubeneč se k Velké Praze připojila jako erbovní město v roce 1922. Tehdy celá spadala pod Prahu XIX. Dnes je poněkud nesmyslně rozdělena mezi Prahu 6 a Prahu 7. Ani od Dejvic není oddělena ničím výrazným, a tak dejvická vilová a činžovní zástavba přímo navazuje na tu bubenečskou.

„Okolí kulaťáku je pro nás místní jednolitý celek. Nerozlišujeme jestli jsme v Dejvicích nebo v Bubenči,“ vysvětluje Miroslav Krůta, jak rozdělení vnímají místní. Zatímco za první republiky v Dejvicích převládaly činžovní domy nad vilami a rodinnými domky, v Bubenči tomu bylo naopak. Postupně, ale docházelo k vyrovnání tohoto nepoměru a dnes jsou obě čtvrti velice podobné.

Bubeneč si navíc stejně jako Dejvice dodnes zachovala svou tvář: „Byla to vždy udržovaná čtvrť, která vypadala dobře. Od 70. let se nijak neproměnila, jen se vylepšila,“ komentuje vývoj Bubenče posledních 40 let pan Krůta.

V autentických ulicích a výstavních bubenečských vilách našlo své sídlo nejedno velvyslanectví. Velkou část Bubenče navíc tvoří zelené plochy Královské obory více známé jako Stromovka a také největší pražský ostrov Císařský.

Císařové, králové a Julda Fulda

Oblíbeným výletním a odpočinkovým místem Pražanů byl vždy park Stromovka. Vznikl už za dob Přemysla Otakara II., ale až na začátku 19. století byl zpřístupněn veřejnosti. „Chodili jsme tam vždycky a chodíme tam doposud. Blízkost Stromovky značně ovlivňuje část Bubenče od parku směrem ke kulaťáku. Její přítomnost člověk neustále vnímá,“ hodnotí pan Krůta a navazuje vyprávěním o nedalekém ostrově.„Přes Stromovku a Císařský ostrov jsme chodili do zoo. Na ostrov vedla lávka, ale z něj vedl pontonový most byly to za sebou spojené lodě, po kterých se přecházelo, což bylo pro nás děti hodně atraktivní.“

V 60. letech pak na ostrově vznikla moderní čistírna vody. Na okraji Stromovky směrem do Holešovic stojí areál Výstaviště s Průmyslovým palácem, dříve nazývaný Park kultury a oddechu Julia Fučíka. Přes matoucí, ale vžitý název, spadá Výstaviště Holešovice rozhodně do Bubenče. Multifunkční prostor, kde se konaly motosalony, zemědělské a letecké výstavy, je dodnes aktivním výstavním prostorem a jednou za rok hostí matějskou pouť.

Hvězdy na dosah ruky

Kromě jedinečné matějské pouti se v katastru Bubenče nachází unikátní planetárium. Na jeho kupoli od roku 1960 promítá stroj Cosmorama projekce hvězdného nebe, a člověk si tak může alespoň na chvíli připadat, jako že má hvězdy na dosah ruky. Samotné planetárium od architekta Jaroslava Fragnera je jedním z největších na světě a projektor ve tvaru činky je poslední sloužící přístroj tohoto typu na světě.

Vedle planetária mohli bubenečští zajít do jednoho ze třech kin nebo divadel. „Za kulturou jsme chodili hlavně do kina Orlík a později do Divadla Spejbla a Hurvínka. Do restaurace jsme zase chodili do Riviéry, která je přímo na kulaťáku. Byla poměrně dost drahá a před ní stávala socha Lenina. Dodnes po něm zbyl kamenný podstavec“ vzpomíná paní Jarmila Ouhrabková na kulturní život v Bubenči.

Ani moderní restaurace Riviéra nedosáhla takového věhlasu jako kultovní hospoda Na Slamníku, o které zpívá nejedu písničku skupina Alkehol. „Na Slamníku tam je hej, tam hezký holky pivo roznášej…“ stojí v jedné z nich. S hezkými holkami se tu mísili hudebníci, politici i místní cikáni v čele se svým baronem „Nikdy s nimi nebyl žádný problém,“ vzpomíná Eva Kociánová, horší to bylo s rvačkami mezi Dejvičáky a Leteňáky.

Ondřej Kolář, starosta Prahy 6 „Tu část Bubenče, která patří Praze 6, si lidé často pletou s Dejvicemi. Je to čtvrť, kde krásná činžovní zástavba plynule přechází do části s majestátními vilami a ambasádami. Původní bubenečská radnice se dodnes nachází na území Prahy 6 nedaleko známé hospody Na Slamníku.“ 

close Ondřej Kolář. info Zdroj: ČTK zoom_in

Jan Čižinský, starosta Prahy 7 „Bubeneč je v Praze 7 spojena především se Stromovkou. Ta letos slaví již 750. výročí a pevně věřím, že bude v dobré kondici sloužit ještě mnoho dalších let. Neustále pracujeme na tom, aby byl tento park pro všechny co nejlépe dostupný.“ 

close Jan Čižinský. info Zdroj: Archiv zoom_in

close Místní lidé - Bubeneč. info Zdroj: Deník zoom_in

Věděli jste, že… … důmyslný systém kanalizace a čištění odpadních vod v Bubenči navrhl sir William H. Lindley. Stará čistírna odpadních vod pracovala do roku 1967 a dnes je prvotřídní industriální památkou. 
… na náměstí Interbrigády stojí vedle sporné sochy maršála I. S. Koněva, socha latinsko-amerického národního hrdiny Simona Bolívara a mexického politika Benita Juaréze. Všechny vznikly v době tuhé normalizace. 
… první stadion Sparty s dřevěnými tribunami byl otevřen v roce 1921. V roce 1969 byly tribuny nahrazeny železobetonem.

Kam se podíváme příště? Příští pátek se seriál Pražského deníku Jak jsem žili v Československu podívá do Holešovic. Máte doma zajímavé snímky této čtvrti z let 1918-1992 nebo byste chtěli vyprávět a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás na e-mailové adrese redakce.prazsky@denik.cz.

close Holešovice. Ilustrační foto. info Zdroj: Deník/Vít Šimánek zoom_in