Břevnov je jednou z nejstarších částí Prahy. Vznikl v předklášteří prvního mužského českého konventu založeného biskupem sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. roku 993.

Dlouho se jednalo o ves, která ale na začátku minulého století čítala kolem osmi tisíc obyvatel. Možná i proto se císař František Josef I. přeřekl při svém proslovu roku 1907, kdy děkoval „městu“ Břevnovu za vřelé přijetí. Toho využil tehdejší starosta, který na slova císaře ihned reagoval svým vlastním poděkováním za povýšení Břevnova na město a přeřeknutí si ihned nechal u úřadů potvrdit.

Břevnov se ale do historie Čech a později Československa zapsal už dříve. Roku 1878 se v břevnovském hostinci U Kaštanu konal ustavující sjezd českých sociálních demokratů.

Na Břevnov vzpomínal básník

Břevnov, stejně jako mnoho dalších vsí a měst v okolí Prahy, byl roku 1922 zakomponován do Velké Prahy a spolu s Libocí a Střešovicemi vytvořil obvod Praha XVIII. Na konec první republiky vzpomínal básník a spisovatel Jaroslav Seifert, který od roku 1938 žil na okraji Břevnova směrem k Bílé Hoře v ulici U Ladronky v domě 23.

„Do nového bytu v Břevnově stěhovali jsme se v hodině, kdy se z otevřených oken okolních domů hlučně ozývaly rozhlasové reproduktory. Hitler hulákal a hrozil. Bylo to v červnu roku třicátého osmého. Radost z nového prostředí, plného svěžího vzduchu a slunce byla zkalena nacistickými hrozbami. Už jednou přes orná pole, na která jsme se dívali z oken, hnala se pohroma na náš národ. Bílá hora je nedaleko. Ale ještě zpívali ptáci a z polí co chvíli vybatolila se hejna koroptví nebo vyskočili mladí zajíci. Ještě byl mír! V Břevnově bylo tenkrát více zeleně než střech a z křivoklátských lesů vanul voňavý vzduch.“

Na Břevnově žil Jaroslav Seifert až do své smrti. Rozloučení s ním v roce 1986 v břevnovském kostele sv. Markéty bylo pod dohledem státní bezpečnosti kvůli obavám z protikomunistické manifestace.

Architektura minulého století

Břevnov ale nebyl jen místem kulturní tvorby, ale také působištěm jednoho z největších českých vynálezců Otty Wichterleho. V roce 1960 totiž na Břevnově začala růst budova Ústavu makromolekulární chemie pod taktovkou architekta Karla Pragera ve spolupráci se zakladatelem a prvním ředitelem ústavu Ottou Wichterlem. Ten v tomto období dokončoval svůj vynález kontaktních čoček. Ty slavně zprvu odléval na zařízení sestaveném ze stavebnice Merkur, než obdržel podporu státu a možnost založit také k tomuto účelu nový ústav.

Samotná budova ústavu pak byla jedinečná ve svém odpoutání od socialistického realismu, a spíše tak navázala na moderní světovou architektonickou tvorbu. Byla zde například využita v Česku tehdy první závěsová stěna odpovídající západním technickým a estetickým parametrům. Architektonické hodnoty ústavu ocenila řada významných uměleckohistorických publikací a roku 2000 byl prohlášen za kulturní památku.

Opakem této stavby je dnešní hotel Pyramida postavený v brutalistickém stylu. Budova měla sloužit jako dům rekreace ROH a stavět se začala v roce 1980. V anketě o nejošklivější stavbu Prahy vyhrála druhé místo hned po budově bývalého Federálního shromáždění a později Rádia Svobodná Evropa. Stavba byla dokončena v roce 1987 a dnes se zde nachází přes 350 pokojů a devět konferenčních sálů až pro 1100 osob.

Co říká starosta Prahy 6 Ondřej Kolář
Břevnov se vždy těšil pověsti oblíbené klidné rezidenční lokality blízko do Hvězdy i Ladronce. Dochozí vzdálenosti samozřejmě nezmizely, přibyla ale auta, a to hodně. Dopravní situace v Patočkově ulici, která vede auta z a do tunelu Blanka, často připomíná dálnici D1 nejen „rychlostí“, zvlášť když se začnou regulovat vjezdy do tunelu. Tohle asi vyřeší jen dokončený okruh. Pevně doufám, že to bude co nejdříve. Pokud si však ucpanou tepnu odmyslíme, má Břevnov pořád co nabídnout.

close Starosta MČ Praha 6 Ondřej Kolář. info Zdroj: Deník / Dimír Šťastný zoom_in

Věděli jste, že …

… břevnovský hřbitov byl založen v roce 1739 a původně sloužil jako pohřebiště řeholníků? Je tu však pohřbena řada významných osobností, jako například generál a pobočník císaře Karla I. Zdenko Lobkowitz, písničkář Karel Kryl a filozof Jan Patočka.

… Ústřední vojenská nemocnice se dříve jmenovala Masarykova vojenská nemocnice? Plně začala fungovat 1. září 1938 a přejmenována byla na popud ministerstva národní obrany v roce 1950, aby nepřipomínala komunistům nehodícího se prvního československého prezidenta. Od roku 2005 je zde v provozu operační robot da Vinci.

close Místní lidé - Břevnov new. info Zdroj: Deník zoom_in

Kam se podíváme příště?
Příští pátek se v seriálu Jak jsme žili v Československu podíváme na Strahov. Máte doma zajímavé snímky z této čtvrti z let 19181992 nebo byste chtěli vyprávět, a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prazsky@denik.cz.