Už za Rakouska byly Bohnice ryze zemědělskou obcí s jádrem vysoko nad řekou. Až krátce před vznikem Československa se pomalu začaly proměňovat díky výstavbě dělnických domků. Rozvoj obce dále urychlilo vybudování Ústavu pro choromyslné v centrální části čtvrti. Se zvyšujícím se počtem obyvatel ve 20. letech vznikla nová školní budova v ulici Na Bendovce a byla přivedena tramvajová a autobusová doprava.

Ráz čtvrti ale definitivně určila až 70. léta 20. století a s tím spojená výstavba panelového sídliště.

Polské přátelství

Bohnické sídliště se začalo budovat v roce 1972 podle návrhu architekta Václava Havránka a bylo symbolicky stavěno jako důkaz česko-polského přátelství. Většina ulic je proto pojmenovaná po polských městech a stejně tak jsou pojmenovány významnější domy nákupní středisko Odra (dříve existovala i Visla a Nisa), kulturní dům Krakov nebo poliklinika Mazurská.

Série mnohavchodových panelových domů vytvořila iluzi jakýchsi novodobých hradeb na okraji Prahy, což podnítilo v 70. a 80. letech vznik městské legendy o tom, že pás sídlišť typu Bohnice vznikl jako bariéra pro případný atomový útok na hlavní město.

Ústav pro choromyslné

Kromě panelového sídliště je pro Bohnice typická psychiatrická léčebna. Rozsáhlý areál začal vznikat v poslední dekádě Rakousko-Uherska, v roce 1906. Honosná ústřední budova, určená pro vedení ústavu, byla obklopena jednotlivými pavilony, kostelem sv. Václava a do komplexu patřily provozní budovy jako elektrárna, kotelna, kuchyně, prádelna, sklady, vodárna, dílny a hřbitov. Celistvost areálu dotvářel park, domy zaměstnanců a přičleněný pozdně barokní bohnický zámek. Vznikl tak největší ústav podobného typu v Československu, který se ještě rozšířil ve 20. letech.

Soběstačný rozsáhlý areál se ale stal trnem v oku komunistickému režimu, který ho chtěl na začátku 50. let zrušit a nahradit armádními kasárnami. Z velké části se tento záměr povedl a z komfortní léčebny se rázem stala přeplněná nemocnice, kde chráněnci spali na chodbách a na matracích mezi lůžky. Armáda po dohodě léčebnu opustila a předala zpět většinu pavilonů až v roce 1964.

Váleční hrdinové

Zásadní dějinné momenty se Bohnicím spíš vyhýbaly, přesto se tu najdou hrdinové, na které by se nemělo zapomenout. Jedním z nich je bohnický rodák Arnošt Hrad, který odmítl kapitulaci Československa před německou okupací v roce 1938 a na protest spáchal ve svých 24 letech sebevraždu. Jeho pohřeb se stal tichou demonstrací proti okupaci.

Druhým významným bohnickým občanem byl Václav Jícha. Už v dětství, které trávil v Bohnicích, projevil zájem o létání. Později se přes leteckou akrobacii dostal k britské letecké jednotce. Vyznamenal se v bitvě o Anglii a s 313. československou perutí podnikal lety nad okupovanou Evropou. Pamětní deska letce z 2. světové války je umístěna na budově základní školy Na Bendovce.

Na barikádách

Během pražského povstání se pak proti utíkajícímu nepříteli postavily celé Bohnice. „Je sobota 5. května a právě byla vyhlášena pohotovost všech mužů od 18 do 60 let na obranu Bohnic. Již odpoledne je utvořeno 5 čet, tedy sto mužů. Bohužel však není zbraní, proto ihned obsazujeme Dynamitku. Zbraně a benzín byly převezeny do Farní stodoly. Rozestavěné hlídky dnes úspěšně zadržovaly prchající Němce. K večeru spustil se silný déšť trvající celou noc. Celou noc se však stavěly tři barikády. Jedna u ubikací v Čimicích, druhá na zátočině u Pazderek a třetí na silnici u Lísku. přemýšlíme co přinese zítřek,“ dočítáme se v Kronice Bohnic.

Místní lidé - Bohnice.

Roman Petrus, starosta městské části Praha 8 „Bohnice jsou pro řadu lidí „jen sídliště“, ale tak to určitě není. Narazíte tu i na úžasnou starou zástavbu v čele se statkem Vraných a kostelem sv. Petra a Pavla. Samozřejmostí je areál psychiatrické léčebny, kde se dá procházet a užívat si spousty kulturních akcí. Doufám, že stejně to bude i na právě dokončovaném náměstí v Krakově, které se veřejnosti otevře 8. září.“ 

Roman Petrus.

Věděli jste, že…

… v roce 1870 byla v Bohnicích postavena první česká továrna na dynamit firmy Nobel? Výroba byla velice nebezpečná, při několika výbuších došlo ke smrtelným úrazům. V roce 1922 byla dynamitka zrušena a přesunuta do Semtína u Pardubic.
… velký počet pavilonů v psychiatrické léčebně umožňoval úzkou specializaci na jednotlivé případy? Jedním z pavilonů byl například „zločiňák“, určený výhradně ke zkoumání duševního stavu pachatelů nejzávažnějších trestních činů.
… na sídlišti Bohnice v ulici Zelenohorská se nachází nejdelší panelový dům v České republice? Měří přes 300 metrů a má 18 vchodů.

Kam se podíváme příště? Příští pátek se seriál Jak jsem žili v Československu v předvolebním speciálu podívá na to, jak se vyvíjel post primátora a nahlédne do historie pražské radnice. Máte doma zajímavé snímky se vztahem k pražskému magistrátu? Obraťte se na nás na e-mailu: redakce.prazsky@denik.cz.