Festival United Islands letos poprvé spojí síly s pražskou čtvrtí Karlín, která zároveň oslaví 200. výročí. Jak vnímáte proměnu této legendární čtvrti.
Pamatuji starý Karlín, protože už s první kapelou jsme tam zkoušeli. Musím podotknout, že jsem v této čtvrti nikdy nebydlel. Prožil jsem tam ale plno věcí. Bylo mi tehdy asi 17 let. Každý týden jsme v Karlíně zkoušeli. Bylo to úžasný. Zkouška probíhala vždy v neděli ráno. Kodrcal jsem se tramvají. Bylo to poetický. Čtvrt vyspávala po sobotní noci, doslova. Zamiloval jsem si ji. Dával jsem ji do textů už dříve. Jen zmínky, než vyšla samotná píseň Karlín.

Jaroslav Uhlíř
Jaroslav Uhlíř: Jistota Votvíráku a wellness pro duši

Můžeme se na ni těšit na na vašem vystoupení na United Islands of Prague?
Samozřejmě. Nejspíš ji dáme jako poslední. Původně jsem knihkupec, takže jsem v Karlíně i nějakou dobu prodával knížky. V té době píseň vznikla. Jezdil jsem s dvoukolákem pro knížky za kostel a byl tam sklad. Pozoroval jsem lidi a mělo to opravdu kouzlo. Hodně mých kamarádů pochází z Karlína.

Povodně asi toho genia loci zahubily a stavba nových kanceláří tomu také nepomáhá.
Přesně tak, zabíjí toho ducha. Docela necitlivě se tam začalo pracovat s novými věcmi. Starý Karlín se trošku vytratil.

Vy jste se ale narodil v jiné pražské části, na Hanspaulce. Odtamtud přišla většina českých kapel napříč generacemi. Wohnout, Yo Yo Band, Krausberry, Tata Bojs…
Máte pravdu, ale dnes už tam roste zase nová generace. Wohnout a Tata Bojs už jsou na scéně dlouho. Dřív tam těch kapel bylo mnohem víc. A my jsme na Karlín hleděli trošku jako z legrace. Byla to úplně jiná čtvrť. Hanspaulka je vilová čtvrť na kopci. Vlastně protipól. Ta pravoúhelnost na Karlíně je hrozně zajímavá. Brali jsme ji hlavně jako bluesovou čtvrť.

Zdroj: Youtube

Loni jste vydal méně známé starší hity v nových aranžích s názvem Krásný dar. Proč jste se takto rozhodl?
Jsou tam písničky, které jsem si myslel, že zapadly neprávem, tak jsme udělali úplně nová aranžmá s Norbim Kovácsem a Olinem Nejezchlebem. Název jsme vybrali podle jedné písničky. Karlín tam teda není, ale hrajeme jej skoro na každém koncertě, protože to lidi chtějí a já z toho mám radost.

Takže vám nevadí, že fanoušci pořád žádají ty zažité fláky a nechtějí novou tvorbu? Není to už stereotyp?
Vůbec. já jsem docela rád, když moje skladby zlidověly.

Soňa Červená s knihou Můj Václav, kterou napsala o V. F. Červeném.
Soňa Červená: Já jsem věčný těšič, a to těšení mě pozdvihuje

Dnes mladší kapely koncertují hlavně v rámci turné, to u vás asi neplatí, vy hrajete pořád, ne? Nyní v triu, to je skladný formát.
Naše šňůra probíhá prakticky pořád. Jak jste říkala, trio se vejde všude, tak je to pohodovější a snazší než v početnější skupině. Můžeme hrát v malém prostoru i na větším festivalu. A děje se to, střídají se nám taková hraní dost často. Je to výhoda. Hrajeme svoje věci, kluci jsou úžasní instrumentalisté, takže často slýcháme, že to i dohromady dobře zní. Jsme nadšení.

Zníte šťastně, není tohle právě ten splněný sen muzikanta, co už je na scéně řadu let?
Ano. Beru to jako štěstí, netušil jsem, že i ve svém věku budu takhle „rajzovat".

Vrátím se ještě k vaší nejnovější kompilaci Krásnej dar. Co je pro vás v osobním životě ten krásnej dar? V přeneseném slova smyslu.
Je to takový souhrn hodně věcí. Lidé kolem mě, náhodná setkání s muzikou. Je to i souhrn náhod. Vše je o náhodě a když to pak klapne, jak má, tak to je ten krásnej dar.

Uma Thurman
Kill Vary? Na festival přijede Uma Thurman