Patříte k nastupujícím stranám, které se mimo jiné vyznačují tím, že je lze těžko zařadit na pravolevé škále. Kde tedy stojíte?
Nejdříve chci říct, že Piráti nejsou nováčci, byli jsme tady dříve než hnutí ANO nebo projekt TOP 09. Rozhodně nejsme strana, která by vznikla podle receptu nalijeme do toho hodně peněz a vyhrajeme volby. Pirátskou stranu budujeme osm let. Pravolevé dělení je strašně zavádějící, Piráti ho ignorují. Existují i jiné politické kompasy, například konzervativní a liberální vidění světa.

Pro voliče to ovšem může být matoucí. Vezmu-li vaši daňovou politiku, u daní z příjmu stojíte napravo, když žádáte rovnou daň pro všechny zaměstnance a snížení odvodu z práce o 1,6 procenta.
Chceme zavést jednotné inkasní místo tak, aby daně včetně sociálního a zdravotního pojištění odváděl jediný subjekt, tedy zaměstnavatel. Zaměstnanec na své výplatní pásce uvidí, kolik reálně vydělal a kolik si z toho bere stát. Tam se promítne snížení odvodu z práce o 1,6 procenta. Neoznačil bych to za pravicový koncept.

Daňový systém v České republice se 25 let jen komplikoval, má spoustu výjimek podle toho, kdo byl zrovna u moci. My ho chceme zjednodušit a učinit ho transparentním, aby se v něm každý zaměstnanec vyznal. A ještě k té pravicovosti. Piráti jsou proti zavedení školného na vysokých školách, neboť to vidíme jako bariéru pro získání vzdělání. Je to podle vás levicové, nebo racionální?

Je to levicové vnímání daného tématu. Pro školné jsou ODS a TOP 09, takže i v tomto směru je to dělení jasné.
My to tak ale nevnímáme. V České republice školné nyní není, můžeme ji tedy nazývat levicovou zemí? Pojďme se bavit o podstatě každého kroku, o důvodech jeho zavedení, levé nebo pravé znaménko bych tomu nedával. Piráti jsou třeba na pražském magistrátu v opozici, ale to nám nebrání podpořit jakýkoli dobrý návrh, který přichází od magistrátní koalice nebo z opoziční ODS. Pokud je to v souladu s naším programem, hlasujeme pro dobré nápady a ty špatné kritizujeme.

Jenže voliči se rozhodují i podle své inklinace napravo či nalevo. Koncept rovné daně je pravicový, zatímco progresivní zdanění, které odmítáte, je vlastní levicovým subjektům.
Až na to, že teď u nás máme degresivní zdanění, takže směřováním k jednotné dani pro zaměstnance vlastně opouštíme existující nerovnost.

Dobrý pokus, ale nepřesvědčil jste mě. Na druhou stranu v programu máte zavedení sektorové daně, kterou u nás vehementně prosazují ČSSD a KSČM. A hodláte zamezit vyvádění firemních zisků do daňových rájů. Jakými prostředky?
Když stát potřebuje peníze, neustále se obrací na občany s tím, že to musí profinancovat přes jejich daně. Přitom finanční objemy, které jsou vyváděny z ČR formou dividend nebo dceřiných firem, jsou ve stovkách miliard.

Jak chcete soukromým subjektům nařídit, aby neměly mateřskou firmu v daňovém ráji?
Problematiku daňových rájů pochopitelně nevyřešíme sami, ale naši ministři se na tom musejí aktivně podílet. Když propukla kauza Panama Papers, tehdejší ministr financí Babiš ji zpočátku prakticky ignoroval a prvních jednání se neúčastnil. Je třeba zavést společný evropský daňový základ, aby firmy v rámci EU nemohly vydělávat v jedné zemi a platit daně v jiné podle toho, jak je to pro ně výhodné.

A ještě poznámka k sektorové dani. Jedna z největších bank, rakouská Erste, která vlastní Českou spořitelnu, u nás platí běžnou 19procentní daň z příjmu právnických osob, ale v Rakousku odvádí vyšší sektorovou bankovní daň. Stát musí vytvořit legislativní prostředí, které bude vstřícné vůči koncovému spotřebiteli, což znamená regulaci velkých odvětví typu mobilních operátorů.

V programu uvádíte, co všechno byste chtěli udělat. Například v kapitole spravedlnost píšete, že zavedete elektronický soudní spis, podpoříte třístupňovou soudní soustavu, chcete vyvozovat osobní zodpovědnost za excesy při vydávání nezákonných rozhodnutí, což by měl posoudit soud vyšší instance. Dovedete si vůbec představit, jak těžké by bylo takové revoluční změny odhlasovat?
Tady někde v éteru lítá hloupost o lidových soudech. My samozřejmě máme na mysli stíhání excesů kárným senátem Nejvyššího soudu, který existuje už dnes.

Chcete sankcionovat nekvalitní rozhodování soudců. Na základě čeho to zjistíte?
V programu máme zavedení veřejné karty soudce, kde by se vedly záznamy o výsledcích a hodnocení jeho práce s možností postihu včetně odvolání. Kritika, která se na nás za to spustila, je zcela účelová. Kvalita rozhodování soudů je naprosto měřitelný prvek. Když soud vyšší instance vrátí rozsudek soudci s tím, že byl vypracován nedokonale, a nařídí nové projednání, je to přece jasná zpráva.

I v kauze Davida Ratha, kdy Vrchní soud vrátil případ soudci Pacovskému s tím, že odposlechy nelze použít jako důkaz, přičemž Nejvyšší soud došel po stížnosti ministra Pelikána k opačnému závěru? Kdo v tomto případě pochybil?
To není pochybení. My se bavíme o trendech. Vidíme problém a na rozdíl od jiných stran ukazujeme, jak by se dal řešit. A od svého vzniku také důsledně na sobě aplikujeme vše, co požadujeme od druhých.