„Pro nás je Metropolitní plán dokumentem, v němž je tím nejkomplexnějším způsobem vyjádřena vize rozvoje Prahy na příští desetiletí. Plán neřeší detail jednotlivých parcel či ulic, jde o koncepci celého města s rozlohou téměř pět set kilometrů čtverečních,“ upozorňuje ředitel IPR Ondřej Boháč.

Aktuální návrh metropolitního plánu počítá s navýšením potenciální kapacity zastavitelných ploch určených k bydlení ze 400 na 600 tisíc obyvatel. „To ale neznamená, že vznikne přes půl milionu nových bytů. Všude se stavět určitě nebude. Je ale důležité mít z čeho vybírat při vědomí, že v příštím desetiletí stoupne podle prognóz počet obyvatel hlavního města o sto tisíc lidí,“ dodává Boháč. Velká souvislá rezidenční zástavba by podle plánu mohla vzniknout třeba v Bubnech. 

Hustší zástavba v centru

Náměstkyně primátorky Petra Kolínská (Trojkoalice/Strana zelených) pro oblast územního plánování a rozvoje označuje připravovaný dokument za „plán pro 21. století“, který na rozdíl od stávajícího územního plánu neurčuje, kde má přesně stát škola nebo jiné zařízení občanské vybavenosti. Stanoví pouze základní funkční typologii území a také parametry zástavby včetně výškových limitů, které jsou v územním plánování novinkou. Podle Kolínské bude z hlediska cílů metropolitního plánu zásadní, aby veřejnost přijala hustší zástavbu ve středu města. „Člověk může být na proluku v okolí bydliště prostě zvyklý, navíc většině z nás mentálně vyhovuje víc volného prostoru v okolí. Na druhou stranu ale nelze očekávat od bydlení v Praze to, co od života někde na samotě,“ zdůrazňuje Kolínská, která poukazuje i na údajně přetrvávající nedostatky územního plánování v české legislativě. „Územní řízení i stavební povolení jsou nadále silně nedemokratické procesy, které se odehrávají v podstatě jen mezi úřadem a investorem. A zákon o územním plánování nerozlišuje malé obce a velká města. Metropolitní plán pro Prahu je tak příliš obecný. Třeba ve Vídni mají velmi obecný plán, který ale doplňují detailnější koncepce na nižší úrovni. Do nich už mohou zasahovat jen obyvatelé nebo instituce z dané oblasti,“ upozorňuje Kolínská.

Metropolitní plán jako náročná disciplína

Úřady, majitelé pozemků i široká veřejnost mohou připomínky k aktuální verzi plánu podávat začátkem jara příštího roku. Institut plánování a rozvoje očekává řádově tisícovky podnětů, jejichž vyřízení nejspíš potrvá několik let. Až pak může být dotažena a schválena finální verze. Podle bývalého ředitele IPR Petra Hlaváčka mohlo město předejít dalším průtahům, pokud by do čerstvého návrhu zapracovalo nové zásady územního rozvoje, které se formálně budou schvalovat za několik měsíců. „Ty zásady už jsou totiž připravené. Oba dokumenty musí být v souladu, lidé mezi nimi ale obvykle nerozlišují. Budou proto k nim posílat připomínky po částech a celý proces se tím zbrzdí. A ve výsledku to kvůli nedostatku bytů a vysokým nájmům nejvíc dopadne na ty nejchudší,“ poznamenal Hlaváček. Příprava metropolitního plánu je ale těžká disciplína, oponuje jeho nástupce v čele institutu. „Do návrhu se obtiskly názory odborníků, vůle státní správy, městských částí a dalších institucí. Proto jsme postupně vytvářeli další a další verze, ve kterých jsme se snažili o kompromis mezi mnoha zájmy a představami,“ prohlásil Ondřej Boháč.