Pikal i Schillerová při ceremoniálu připomněli oběti invaze, zraněné či lidi, kteří kvůli událostem roku 1968 opustili Československo. Ocenili i roli pracovníků tehdejšího rozhlasu a televize v prvních dnech okupace. „Mělo by to být připomínkou, jak důležitá je pro demokracii svoboda slova a jak důležitou roli hrají média, zejména veřejnoprávní služby," uvedl Pikal. Jen ve společnosti, kde existují média nezávislá na počtu „kliknutí" či svém majiteli, může demokracie vzkvétat, doplnil.
Schillerová ocenila sounáležitost, které se Československu v roce 1968 dostalo ze zahraničí. „Ani ČR nesmí nikdy zavírat oči před těžkostmi a útrapami, které se dějí za našimi hranicemi, ať už jakkoliv daleko," řekla. Ocenila i pamětníky, kteří se neobávali o událostech srpna 1968 říkat pravdu ještě v době, kdy to bylo spojené s hrozbou ztráty zaměstnání, kariéry či vězení. „Právě díky tomu po celou dobu normalizace zůstala svoboda v našich srdcích," uvedla. Svoboda a demokracie jsou podle ní vzácnou hodnotou. „Se kterou vždy stojí nemalá hrdinství jednotlivců," dodala. Při té příležitosti připomněla polského občana Ryszarda Siwiece, který se stal 12. září 1968 první živou pochodní ve východním bloku na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
S nedávnou minulostí jsme se stále nevyrovnali
Němcová míní, že se Česko stále nevyrovnalo se svou nedávnou minulostí. Vysvětlila to tím, že poslanci umožnili, aby šéf KSČM Vojtěch Filip vykonával funkci místopředsedy Sněmovny. „Považuji za hanbu, že jsme dovolili, aby představitelé komunistické strany zastávali vysoké ústavní posty," konstatovala Němcová, která za svůj projev sklidila nejdelší potlesk.
Filipa kritizovala Němcová za jeho nedávné vyjádření, ve kterém hovořil o diktatuře EU a NATO v souvislosti s tím, že „sebrala evropským státům suverenitu a snaží se jim odebrat nebo zničit i národní identitu". Na podobné zotročení nepomyslel ani někdejší sovětský vůdce Leonid Brežněv, uvedl Filip v Haló novinách. Místopředseda Sněmovny tak podle Němcové zřejmě považuje za normální „zavírat, mučit a věšet" odpůrce totalitního režimu. Senátorka doplnila, že jí tím připomíná nynější teroristy, kteří chtějí pomocí teroru zničit vůli a svobodu jednotlivce.
„Nehodlám komentovat výroky paní, která svým hlasováním udělala z českých vojáků okupanty, kteří museli po debaklu utíkat ze země, která je nechtěla přijmout," sdělil novinářům Filip.
Pražský zastupitel Jan Wolf (KDU-ČSL) ČTK řekl, že pokud si lidé takové věci, jakou byla srpnová invaze, nebudou připomínat, tak se mohou opakovat. "Opakování minulosti není úplná fráze. Když se podíváme na to, co se ve světě nyní děje a jak se ten svět zrychluje, tak je někdy zapotřebí zpomalit a připomenout si ty věci, které by nás měly varovat před tím, co tady bylo a co bychom nechtěli opakovat," konstatoval.
Vzpomínkové akce k připomenutí památky obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy se vedle pamětníků zúčastnili ředitel Českého rozhlasu René Zavoral či někteří poslanci. Mezi přítomnými při kladení věnců k pamětní desce obětí vojenské agrese 21. srpna 1968 dále byli představitelé politického, kulturního i společenského života, armády i několik desítek přihlížejících lidí. Oproti loňskému roku byla při ceremoniálu mírnější opatření proti covidu-19, členové čestné stráže například tentokrát neměli roušky.
Po skončení byla otevřena Galerie Vinohradská 12, kde si návštěvníci mohou prohlédnout výstavu obrazů Ireny Procházkové. Vzpomínkové akce se konají i na jiných místech. V Praze se například ještě v Muzeu paměti XX. století uskuteční projekce filmu Nezvaný host z roku 1969, debata na téma kontrastu výše důchodů prominentů minulého režimu a obětí komunistického režimu nebo koncert písničkáře Vladimíra Merty.
Invaze byla potlačením demokratizačních snah
Invaze v srpnu 1968 nebyla přátelskou pomocí, ale potlačením demokratizačních snah pražského jara. Uvedla to dnes slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Události vpádu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa, které se odehrálo před 53 lety, si je podle prezidentky potřeba připomínat, aby nedocházelo k falšování a zkreslování historie.
„Na ráno 21. srpna 1968 nikdy nezapomeneme. Těm, kteří tehdy žili, zůstane v paměti hukot letadel, tanky a všudypřítomní vojáci pěti armád. Nám, kteří jsme narodili později, zůstanou následující dny a roky v paměti z vyprávění rodičů," řekla Čaputová. „Stovce rodin ale zůstanou i v podobě generačního traumatu způsobeného smrtí jejich nejbližších," dodala prezidentka, která si invazi připomněla už v pátek položením věnce před budovu Univerzity Komenského v Bratislavě.
Srpnové události si připomněli i v jiných městech
V Brně si invazi vojsk z roku 1968 i protesty o rok později připomněli zástupci města, kraje i další politici, kteří položili květiny u pamětní desky Danuše Muzikářové. Osmnáctiletá studentka byla zastřelena na Moravském náměstí právě v roce 1969 při ročním výročí okupace. Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) novinářům řekla, že je potřeba si události připomínat, protože svoboda je jedna z nejvýznamnějších hodnot demokracie.
Představitelé města a kraje se u pamětní desky Muzikářové potkávají každý rok. „Dle mého názoru je nezbytné si připomínat události předchozích let, protože se z nich můžeme poučit. Je potřeba o tom říkat mladší generaci, která to nezažila, aby si i ona uvědomila, že svoboda je jedna z nejvýznamnějších hodnot demokracie. Musíme si jí vážit, vidíme to o to víc ve vztahu k situaci v Afghánistánu v posledních dnech," zmínila Vaňková situaci v zemi, ve které se po stažení amerických vojáků znovu po 20 letech dostali k moci radikálové z Tálibánu.
21. srpen 1968
Fotogalerie: 21. srpen 1968.
Připomínat si historii je důležité i podle hejtmanova náměstka Jana Zámečníka (KDU-ČSL). „Není to věc, která by se každý den učila ve školách. Je potřeba, aby to zůstávalo v povědomí. Je důležité připomínat si tento den, který pro náš národ znamenal další desítky let nesvobody," řekl Zámečník.
Při invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 zemřeli v Brně tři muži, o rok později při demonstracích při ročním výročí zemřela Muzikářová, ale také Stanislav Valehrach, který se centrem vracel domů. Oba mladí lidé mají v centru města pietní desky, u kterých představitelé města, kraje a další politici pokládají každý rok květiny při výročí okupace.
V areálu pardubického letního kina se k výročí 21. srpna bude konat mimořádná projekce filmu Katyň, který připomíná masakr 22.500 polských vojáků i civilistů v režii sovětské tajné policie v roce 1940. Pietní akty a položení kytic u pamětních desek k uctění památky obětí z 21. srpna 1968 a 1969 připravili v Brně. Připomínka výročí okupace ČSSR se v Olomouci zúčastní i primátor Miroslav Žbánek (ANO), předseda Vojenského spolku rehabilitovaných Olomouc Bohumil Reml a další hosté.
V Plzeňském Prazdroji zvou na setkání s Josefem Švajcrem, který zažil dramatický útok sovětských vojáků na vysílač Krašov. Akce je součástí doprovodného programu výstavy Osvobození bez svobody. V rámci Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se bude konat premiéra dokumentárního filmu Rekonstrukce okupace. V Liberci se uskuteční pietní shromáždění s položením květin u Pomníku obětem okupace 68.
Pražské jaro ukončila invaze
Před 53 lety do tehdejší ČSSR vpadla vojska armád Varšavské smlouvy. O rok později na první výročí okupace se konaly občanské protesty, které také některé z akcí připomenou. Rozehnaly je československé bezpečnostní složky. Zákrok si tehdy vyžádal sedm mrtvých a mnoho zraněných.
Srpnová invaze vojsk na území Československa ukončil období pražského jara, které představovalo společenské a kulturní uvolnění v zemi. Okupace zároveň odstartovala dvacetileté období normalizace.
