Svůj zájem objekt rekonstruovat a následně využívat pro potřeby své i veřejnosti NPÚ deklaruje od dražby v srpnu 2016, v níž se zájemce o objekt nenašel. Budova, která se od té doby stala národní kulturní památkou, se nabízela za téměř 640 milionů korun.

Investiční záměr památkářů na opravu počítá s přibližně miliardovými náklady. Jako jednu z významných investičních akcí zmiňuje rekonstrukci Invalidovny i programové prohlášení vznikající vlády ANO a ČSSD.

Široké využití

NPÚ by v objektu chtěl ve spolupráci s ministerstvem kultury provozovat vzdělávací centrum. Sídlit by v něm měl také Pražský filharmonický sbor a další příspěvkové organizace zřizované ministerstvem kultury. Kromě samotného zpřístupnění památky NPÚ navrhuje, aby v Invalidovně měly výstavní prostory některé státem zřizované galerie či muzea. Mohly by tak být vystaveny i sbírky, které jsou dnes uložené v depozitářích kvůli nedostatku prostor.

Areál Invalidovny zahrnuje zastavěnou plochu a nádvoří o výměře přes 12 tisíc metrů čtverečních a zahrady, které mají rozlohu téměř 10 tisíc metrů čtverečních. Areál je oblíbený mezi filmaři, natáčely se tam například scény z Amadea Miloše Formana.

Objekt byl postaven v letech 1731 až 1737 jako útulek pro válečné vysloužilce. Vzorem stavitelům byla podobná budova v Paříži. Plány na stavbu vypracoval slavný stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer v roce 1730, pro nedostatek financí se z návrhu realizovala jen devítina. K ubytování válečných invalidů budova sloužila do roku 1935. Donedávna v budově působil Vojenský ústřední archiv, který se přestěhoval do objektu v areálu kasáren v Praze-Ruzyni. Ministerstvo obrany pak převedlo Invalidovnu na základě usnesení vlády na ÚZSVM.