Takzvaná koronární angioplastika je léčebná metoda, při níž se zprůchodní cévy, aniž je nutná velká hrudní operace. Dělá se při vědomí pacienta a trvá zhruba 40 minut. Tepnou přes tříslo nebo zápěstí zavedou lékaři nemocnému až k srdci takzvaný katétr, tedy trubičku. Zúžená místa ve věnčitých tepnách rozšíří za pomoci balónku a zpevní je výztuhou zvanou stent.

"První angioplastika byla provedena před 35 lety ve švýcarském Curychu a před 31 lety jsme ji vyzkoušeli také u nás v IKEM. Program léčby infarktu metodou angioplastiky byl pak v IKEM zahájen 15. března 1992," uvedl náměstek ředitele pro léčebně preventivní péči Michael Želízko.

Zachránili tisíce životů

Další centra v Česku se k programu připojila do tří až pěti let a postupně byla vybudována síť takzvaných PCI center. "Byli jsme první zemí na světě, kde jsou angioplastikou léčeni všichni nemocní s infarktem myokardu, a dosud tato metoda zachránila tisíce životů," doplnil.

Nyní se v Česku dělá 22 000 koronárních angioplastik ročně, z toho asi 6000 u nemocných s akutním infarktem myokardu. V péči lékařů kardiocenter končí mnohem častěji muži než ženy, jejich průměrný věk je kolem 66 let. Procento úmrtí na infarkt při hospitalizaci kleslo za 30 let z 20 až 25 na dnešní čtyři až šest. Díky angioplastice je rozsah infarktu menší a pobyt v nemocnici se u nekomplikovaných případů zkrátil na tři až pět dní.

"Pro úspěch ale je nutné, aby se nemocný s podezřením na infarkt dostal na specializované centrum co nejdříve, nejlépe do jedné až dvou hodin od vzniku bolesti," upozornil Želízko. Pokud krutá bolest na hrudi trvá déle než deset minut, je nutno přivolat záchranku. "Bohužel se často stává, že nemocní přijdou až několik hodin od první bolesti. Šance na přežití se pak rychle snižuje," varoval.