Léčba šedého zákalu, refrakční operace (snížení počtu dioptrií), umělé nitrooční čočky – to vše jsou pojmy běžné v oční chirurgii i u nás již řadu let. Přesto mezi lidmi ještě přetrvává řada omylů či mýtů, které mohou vést k obavám nebo neodůvodněnému strachu před oční operací. Proto oční kliniky a centra – státní i nestátní zdravotnická zařízení – pořádají čas od času dny otevřených dveří určené nejširší veřejnosti.

„Den otevřených dveří je určen laikům nebo potenciálním pacientům, které zajímá jejich zdravotní stav z hlediska očí,“ říká doktor Pavel Maun, ředitel Očního centra Praha. „Protože u nás děláme operace šedého zákalu, laserové operace i celková vyšetření, tak se zde snažíme návštěvníkům ukázat, že vyšetření nebolí, netrvá dlouho a neklade na pacienta vysoké nároky. Dozví se, jak vypadá příprava na vyšetření, co je k němu potřeba a další podstatné věci, s nimiž se potom mohou obrátit na svého lékaře. Mnozí ani nechtějí uvěřit, že příprava na operaci trvá čtyři hodiny, ale samotná operace jen sedm minut,“ dodává ředitel Maun.

Podle něj by se i zraku měla věnovat preventivní pozornost, jako se věnuje třeba prevenci rakoviny. „Prevence se týká lidí dvacetiletých a třicetiletých, ale třeba vyšetření na OCT by si měl nechat udělat každý po čtyřicítce, aby zjistil, zda v jeho očích neprobíhá nějaký chorobný proces,“ říká doktor Maun.

Co je OCT?

Vyšetření OCT je obdobou vyšetření na CT (počítačová tomografie). S jeho pomocí se vyšetřuje sítnice a optický nerv a zjišťuje se, zda tam není například nádorové onemocnění, nebo zvýšený oční tlak, který není detekovaný klasickým vyšetřením. U lidí starších padesáti let, nebo těch, kteří se léčí s vysokým krevním tlakem, by mělo být vyšetření na OCT samozřejmostí.

Den otevřených dveří v očním centru přinesl nové potřebné informace nejméně 70 lidem, tři z nich si při něm rovnou dohodli podstoupení chirurgického zákroku. Pokud jde o operaci šedého zákalu, hradí ji plně zdravotní pojišťovna. Nadstandardní zákroky, jako je například použití multifokální čočky namísto monofokální, si však hradí pacient sám.

Profesor Pavel Kuchynka, ředitel Oční banky Praha, řekl Deníku: Refrakční operace nejsou pro každého

close zoom_in K nejčastějším očním operacím dnes patří odstranění šedého zákalu. Dělají se vůbec tyto operace dnes ještě klasickým způsobem?

Ne, vše se dělá ultrazvukem a mikroincisní technikou. To znamená řezem kolem dvou a půl milimetru a méně, dřív se dělal řez jeden a půl centimetru. Kromě toho pacient zůstával na posteli. Musel být hospitalizován asi čtrnáct dnů a po operaci dostával brýle, desítky až čtrnáctky. Dnes po operaci brýle nenosí a na čtení si bere tak tři a půl až čtyřky. Na dálku mít brýle nemusí.

Lidé si někdy myslí, že se šedý zákal dělá laserem, podobně jako refrakční operace.
Ne, katarakta se laserem nedělá. To byly dříve některé přístroje, které se dnes již nepoužívají. Operace s nimi trvala velmi dlouho a byla riskantnější, než když se dělá ultrazvukem. Ultrazvuková technika se u nás dělá běžně asi od roku 1988. V současné době se například v Německu využívá tzv. femtosekundová laserová technika, která by měla k nám přijít během dvou let. Ale to je jiný druh laseru než dříve.

Čili když zde mluvíme o laserové technice, tak ta se používá k jiným zákrokům.
Ta se používá pouze k refrakčním zákrokům, tedy ke korekci krátkozrakosti, dalekozrakosti a astigmatismu. Až přijde ten femtosekundový laser, tak to je docela jiný typ a také cena je u něj docela jiná: bude několikanásobná. Zatímco dnes ten ultrazvukový přístroj pro operaci šedého zákalu – a to velmi kvalitní – stojí kolem dvou milionů korun, tak ten nový laser bude stát dvanáct milionů a k tomu je ještě potřeba další přístroj na případné odsátí. Takže teď jde hlavně o to, kdo to zaplatí, protože pojišťovna to nebude. Těžko si to bude moci nějaký ústav dovolit, protože to je investice, jež se jen tak nevrátí.

Když mluvíte o finanční náročnosti, jak by se dala srovnat úroveň naší oční chirurgie s evropskou?

S Evropskou unií je to v podstatě stejné, není tam velkých rozdílů, když vezmete průměr. Samozřejmě, že jsou pracoviště špičková, která jsou lepší než špičková pracoviště u nás, ale ten průměr oční medicíny je u nás velmi dobrý.

Když se vrátím k těm korektivním operacím, tedy refrakčním, dá se říci, že je to určitá móda? Jsou případy, kdy je nelze doporučit?
Určitě to móda není, protože se dělají od roku 1979. Jsou velmi účinné a mají úspěšnost přes 95 procent. Těch pět procent komplikací připadá na takové případy, které se běžně zahojí, a výsledek je potom stejný. Jsou ovšem výjimky, kdy to nelze doporučit, dokonce jsou kontraindikace, kdy se to nesmí dělat. To je příklad pacientů s imunologickou chorobou, například revmatoidní artritidou, nebo kontraindikací může být pokročilý zelený zákal, nebo příznaky tzv. suchého oka a podobně. Také by se to nemělo dělat u vyšších vad, třeba u krátkozrakosti minus devět a více ne, u dalekozrakosti je to plus pět, více už ne.

Dá se u zraku obecně mluvit o nějaké prevenci, tedy o tom, jak předcházet tomu, aby se nám předčasně zhoršoval zrak?
Když člověk žije v normálních, ne nějak extrémních podmínkách, tak není potřebné vyvarovat se nějakých činností. Ale, co je prokázané, je vyvarovat se kouření – to je prokázaně škodlivé pro zrak, speciálně pro sítnici a také způsobuje šedý zákal. Je také dobré zbytečně se nevystavovat UV záření, na moři a na horách je třeba si vždy chránit zrak tmavými brýlemi. To záření má neblahý vliv na sítnici i na rohovku.

A taková ta – dříve častá – výtka rodičů: Nečti, už je tma, už na to nevidíš! Má ta opodstatnění?
Ne, to vůbec nevadí, stejně jako dívat se na televizní obrazovku. Tedy tady mluvíme o dospělých, u malých dětí do pěti let to může vadit, protože oko teprve roste a namáhá se tím. Čtení při nedostatku světla může vyvolat únavu, nebo v extrémním případě zánět spojivek, ale uškodit nemůže.

A nemohu si odpustit otázku: léky versus tzv. potravinové doplňky. Mají vůbec nějaký význam, nebo je to spíše marketinková záležitost?
Řekl bych, že je to více marketinková záležitost, než jaký mají význam. Pokud je člověk zdráv, tak by to preventivně užívat neměl. Pokud má nějaká potíže a ten doplněk je indikován, tak ho může užívat, ale není to zásadní jako lék – má třeba podpůrnou funkci na zpevnění cévní stěny.