Pracovníci odboru životního prostředí Prahy 2 škůdce odhalili v rámci své pravidelné kontroly parků. Odbor městské části poté problém konzultoval s arboristy a dendrology a následně nechal stromy pokácet. Kvůli tomuto případu proběhla kontrola všech smrků v parcích na území městské části. Při kontrole byl odhalen napadený strom v Havlíčkových sadech, který stihl stejný osud.

Brouk řádí v celé Praze

V loňském roce se na území hlavního města vytěžilo téměř 5000 m³ dřeva. Kůrovcem byla napadena ale jen polovina, třetina trpěla suchem a nejmenší část poškodil vítr. „Situace v Praze je ale nesrovnatelná s kůrovcovou kalamitou na jiných místech republiky. Vzhledem k malému zastoupení smrku v porostech zde nejsou zasažené plochy tak rozsáhlé,“ vysvětlila Petra Fišerová, mluvčí organizace Lesy Praha, která má většinu porostů v hlavním městě a jeho blízkém okolí na starost.

Ještě před začátkem celorepublikové kůrovcové kalamity činil smrk na území hlavního města přibližně 6 % ze všech stromů. I přesto je zde kůrovec přemnožený. „Nejvíce škod zatím způsobil v Kunratickém lese, Modřanské rokli, Hostivařském lesoparku, Xaverovském háji, Divoké Šárce a v Milíčovském lese,“ dodala Fišerová.

Smrky už nevysazují

Podle ní zdravotní stav stromů ovlivnilo především dlouhodobé sucho, které stromy oslabilo, a zesláblé stromy se staly snadnou kořistí pro škůdce. Kůrovci také svědčí vyšší teploty, častěji se rozmnožuje a rychleji se v porostech šíří.

Nejčastěji na pražských smrcích hoduje lýkožrout smrkový a lýkožrout lesklý. Objevil se ale i lýkožrout modřínový, který si pochutnává na modřínech.

Pracovníci Lesů hlavního města dlouhodobě přijali celou řadu opatření, rozmisťují feromonové lapače, vyhledávají napadené stromy a co nejrychleji je asanují.

Sázejí také pestrou skladbu dřevin. „Již mnoho let preferujeme druhy, které jsou pro místní podmínky původní a převažují listnaté druhy jako duby, buky, javory, lípy. Smrk se v nových výsadbách mnoho let vůbec nepoužívá,“ dodala mluvčí Fišerová.