Podle Hudečka byly navíc už za Béma náklady za výstavbu Blanky vyčísleny na 31 miliard korun. Bém tvrdí, že od roku 2007 zastupitelstvo šestkrát rozhodovalo o rozpočtu tunelu Blanka a vždy byla jako celková částka uváděna suma 29 miliard korun. Město nyní odhaduje, že konečné náklady vystoupají na 37 miliard Kč.

Hudeček dnes v ČT řekl, že už v letech 2006 a 2007, kdy v čele metropole stál exprimátor Bém, bylo jasné, že se náklady na výstavbu Blanky vyšplhají na 31 miliard korun. Za stavební část mělo město platit 21 miliard korun, za technologie čtyři miliardy, další čtyři miliardy měly být vyplaceny za valorizace, které byly zakotveny ve smlouvách, a asi dvě miliardy měly být náklady na inženýring a výkupy pozemků.

Podle Béma ale měla být cena o dvě miliardy nižší. Rozdíl podle něj mohl být způsoben nárůstem inflace, nebo smluvními sankcemi, které bude muset město platit Metrostavu za to, že už dva roky neproplácí faktury.

„Podle smluv má Blanka stát 31 miliard korun plus šest miliard za vícepráce, tedy 37 miliard. A to se už vědělo v únoru 2011,"prohlásil Hudeček. Bém ve funkci primátora skončil po volbách na podzim 2010. Dnes na Hudečkovy argumenty reagoval v ČT tím, že samozřejmě nese za Blanku politickou odpovědnost, ale jen do roku 2010, a tam končí i jeho schopnost Blanku ovlivnit.

„Každý soudný člověk v zemi pochopí, že když se třikrát propadne tunel, změní se technologie, zastaví se na tři měsíce práce, aby se dohnaly termíny, tak místo jedno- nebo dvousměnného provozu se šturmuje v třísměnném a ono se to časové zpoždění dožene, ale že to stojí více peněz. Proto jsem podal i dvě trestní oznámení v souvislosti s propady," řekl Bém.

Dvoumiliardový dluh

Problémy s proplácením faktur za vícepráce se objevily před několika měsíci a dluh Prahy se postupně vyšplhal na více než 2,1 miliardy korun. Metrostav proto minulou středu oznámil, že 7. prosince stavbu zastaví. Vedení města pak reagovalo oznámením, že smlouva s firmou je od počátku neplatná.

Strany se na řešení problémů nedohodly, Metrostav proto případ předá rozhodčímu soudu, u kterého bude chtít docílit proplacení faktur.

Město tvrdí, že peníze na stavbu má, ale nezná způsob, jak je legálněvyplatit. Praha chce předmět sporu ještě rozšířit o posouzení platnosti smlouvy mezi městem a firmou.

Neplatnost smlouvy Praha zdůvodňuje tím, že nebyly součástí usnesení rady a neprojednalo je ani zastupitelstvo. Podle současného vedení Prahy rada v letech 2006 a 2007 schválila pouze dodavatele stavby, ale ne samotnou smlouvu. Podle některých právních výkladů proto mohou být smlouvy i dodatky neplatné, město proto tvrdí, že nemůže peníze vyplatit.

Město by proto chtělo, aby rozhodci rozhodli co nejdříve. Předseda Rozhodčího soudu při hospodářské a agrární komoře Zdeněk Somr ale v ČT řekl, že vyřešit miliardové spory trvá v průměru šest měsícůaž tři roky.

„Strana samozřejmě může požádat o zrychlené řízení do čtyř měsíců. Nicméně budou-li znalecké posudky, svědci, může seřízení protahovat," konstatoval Somr. Upozornil také na to, že pokud se smlouva ukáže jako neplatná, město by nemohlo uplatnit například reklamace.