Masarykovo nádraží, o kterém se v posledních letech, měsících a týdnech hovoří v souvislosti s jeho rekonstrukcí, nebo chcete – li revitalizací, má zajímavou historii. Umístění našeho vůbec prvního nádraží parostrojní železnice navrhl v roce 1842 Jan Perner.

Za úžasnou a citlivou architektury budovy vděčíme Antonínu Jünglingovi. Podle návrhu tohoto architekta vznikla přibližně ve stejné době i budova nádraží v Ústí nad Orlicí, o jehož budoucnost se vedou vášnivé diskuse. Ústeckoorlické i Masarykovo nádraží se staly součástí trati Praha – Olomouc, která má pro vnitrostátní i mezinárodní dopravu obrovský význam.

Zvláštností Masarykova od ostatních pražských nádraží je od počátku jeho existence neprůjezdnost, všechny vlaky zde končí i začínají svou cestu. Dostaveno bylo v roce 1845 jako koncová stanice c.k. Severní státní dráhy. V těchto dnech si připomínáme výročí prvního vlaku, který na nádraží přijel. Bylo to 4. srpna 1845.

Nádraží se zpočátku oficiálně říkalo Praha, později v 19. století Praha státní nádraží. Od roku 1919 se již jmenovalo stejně jako dnes. Tento název podle prvního prezidenta Československa byl však logicky nepřípustný jak pro německé okupanty, tak pro komunistický režim. Němci ho proto během války přejmenovali na Prag Hibernerbahnhof, v překladu Hybernské nádraží.

V letech 1953 až 1990 se nádraží jmenovalo Praha střed.

"Masaryčka"

Dnes je však v lidech již zakořeněná „Masaryčka“. Během své existence prošlo nádraží několika rozšířeními a přestavbami. Asi ta nejvýraznější se uskutečnila během druhé světové války. Se změnou společenských poměrů v roce 1989 lze vysledovat postupnou snahu o návrat k co nejpůvodnějšímu vzhledu, i když nutno podotknout, že některé přístavky mizeli již v osmdesátých letech.

V posledních desetiletích se opakovaně uvažovalo o zrušení nádraží, protože především rozlehlé kolejiště znamenalo překážku pro ostatní dopravu. Dnes je však již zřejmé, že ho nečeká demolice, ale přestavba. Společnost Masaryk Station Development, jejíž součástí jsou i České dráhy, začala už loni rekonstrukci historické dvorany nádraží. Tento nájemce nedávno ukázal veřejnosti návrhy sedmi architektů na výstavbu na čtyřhektarovém pozemku kolem nádraží.

Očekávané debaty

Nad budoucí podobou místa v centru metropole ještě proběhne velká diskuse mezi architekty, zástupci hlavního města i vedením radnice Prahy 1.

„Ve hře je několik variant. Jedna počítá s výstavbou obchodní zóny v místě, kde je dnes zanedbaný pozemek přitahující narkomany a bezdomovce, jiná naopak s pásem zeleně. Vše je zatím v jednání, žádná varianta není prioritní,“ uvedl starosta první městské části Oldřich Lomecký (TOP 09).

Vzhledem k poloze nádraží a návazným tratím se nabízí také výstavba přímé železniční spojky na ruzyňské letiště a vznik dalších zastávek v rámci Pražské integrované dopravy – na Florenci a mezi Národním muzeem a Hlavním nádražím.

„Zřízením těchto zastávek by se zlepšila dopravní návaznost, přičemž vlaky jezdící centrem města by také získaly tolik potřebný časový odstup mezi sebou, který v jízdním řádu činí obvykle čtvrt hodiny,“ dodal Oldřich Lomecký.

Čtěte také: Šeď a špína Masarykova nádraží skrývá kouzlo


JAN PUCI