Zhruba sto Pražanů přijde každý měsíc o hrob svých příbuzných kvůli tomu, že za něj včas nezaplatí nájem. Ostatky jejich blízkých správa přemístí do společného hrobu, častěji je ale zpopelní a pak rozpráší na rozptylové loučce. Místo pak nabízí novým zájemcům.

Majitelé zapomínají

Lidé přicházejí často o hroby proto, že nájemné se platí na deset let dopředu. Mnozí tak zapomenou, že už hrob zaplacený nemají. „Někdy se stane, že se příbuzní proberou třeba za dva tři roky a pak se diví, že jejich místo už zabral někdo jiný,“ uvedl ekonomický náměstek olšanských hřbitovů Bedřich Bedrlík. Správy hřbitovů se neplatiče marně snaží najít. Obvykle totiž změní adresu a obsílky k zaplacení jim pošta nedoručí. „Pražané by neměli zapomínat na to, že změnu bydliště mají hlásit i nám. Dopátrat se jich je pak obtížné, “ říká vedoucí strašnického krematoria Martin Vrzal.

Na tisících hrobů a kolumbárních schránek v Praze jsou proto připevněny zelené lístky s výzvou, aby se návštěvníci dostavili k vedoucímu hřbitova a poplatek uhradili. Například na olšanském hřbitově je takto označeno přes 2000 míst, dluží 2194 lidí. Dlužníkům rozešlou dvě až tři urgence a místo pro jistotu ještě rok drží. Obdobnou zkušenost mají i správci hřbitova v Motole, kde v současnosti dluží nájem za hrob asi 330 Pražanů. „Cedulky jsou nepřehlédnutelné a návštěvníci se pak nemohou vymlouvat na to, že na zaplacení poplatku pouze pozapomněli,“ uvedl Vrzal.

Někteří ztratí o předky zájem

Částka za pronájem hrobu se podle velikosti pohybuje v řádech několika tisíc korun. Hřbitovy přicházejí kvůli neplatičům o statisíce. „Neplatiči nás ročně vyjdou na zhruba 937 tisíc korun,“ říká za olšanský hřbitov Bedrlík. Někde dluží za pronájem míst až čtvrtina pozůstalých. Lidé přicházejí o hrob i proto, že ztratí o své předky zájem. Jindy třeba zemře poslední z rodiny a k místu odpočinku už nemá kdo chodit. Množství neplatičů trápí podle ředitele správy pražských hřbitovů Vojtěcha Grametbauera hlavně hřbitovy odlehlejší. U lukrativních míst, jako jsou Vinohradské hřbitovy nebo Vyšehrad, tento problém není.

Hrobka je dražší než rodinný dům

Praha - Nezvyklý sortiment se čím dál častěji objevuje v nabídce pražských realitních kanceláří. Jde o hroby a hrobky, o něž je v poslední době mezi Pražany rostoucí zájem. „Bydlení pro každý věk – bydlení na věky,“ tak je například inzerován prodej hrobu na Vyšehradě v těsném sousedství hrobky Mikoláše Alše. „Plocha podlahová 2 metry čtvereční, velikost 2 kk, cena: tři sta padesát tisíc,“ dodává nabízející.

Bohatá klientela nakupuje

Někteří zájemci o luxusní místo posledního odpočinku se poptávají u správy jednotlivých hřbitovů, jiní kontaktují přímo realitní kanceláře. Všichni se ale shodují na jednom: jedná se o bohatší klientelu, neboť ceny hrobek se mnohdy pohybují v řádech statisícůp korun. Po zadání klíčových slov mohou Pražané na internetu najít kolem desítky inzerátů. Na prodej je například žulová hrobka na Olšanských hřbitovech, místo u obvodové zdi Vinohradského hřbitova, ale i černý mramor na hřbitově v Říčanech a v Malé Chuchli.

Památka za šest milionů

Za šest milionů je pak k mání i státem chráněná památka, hrobka rodu Černínů na Olšanských hřbitovech. „Nový majitel může získat na její rekonstrukci i peníze z Evropské unie,“ vyzdvihl přednost realitní makléř Libor Nedvěd. I on má s klientelou zkušenosti. „Dá se říct, že trh s hroby a hrobkami se v poslední době rozpohyboval,“ doplnil. Ne všichni pozůstalí, kteří ztratili o rodinnou nemovitost zájem, ale chtějí inzerovat přes realitní kanceláře. „Při zprostředkování prodeje mnohdy mohou pomoci i správy jednotlivých hřbitovů. Právě k nim se totiž chodí lidé informovat,“ uvedl předseda Sdružení pohřebnictví v České republice Julius Mlčoch.

Rozhovor s klinickým psychologem Karlem Humhalem

Spočinutí v luxusu není jen módou

Po honosných domech, automobilech a chalupách přichází do Česka nová móda. Rodinné hrobky. Alespoň se na tom shodují realitní makléři. Co Čechy mnohdy k statisícovým investicím vede, jsme se zeptali klinického psychologa Karla Humhala.

Čím si myslíte, že je trend kupování drahých hrobek způsoben?

Český národ lze rozdělit do dvou skupin. Na jedné straně roste počet těch, kteří pohřebním obřadům nepřikládají příliš velký význam, a pak jsou tu lidé, co se naopak přiklánějí ke kultu potomků, chtějí pro ně a pro sebe navěky něco sehnat, a do míst posledního odpočinku zkrátka investují. Současná společnost se totiž velmi polarizuje.

Hrají v tom roli i peníze?

Pokud stojí místa posledního odpočinku i statisíce, tak ano. Honosné hrobky měli i v minulosti hlavně lidé z bohatších či vlivných rodů. Češi, kteří si kupují hrobky v současnosti, jsou podle mě spíše solventnější a chtějí zůstat lidem na očích. Hrobku berou jako svou posmrtnou vizitku. Pokud se člověk prochází po hřbitovech, většinou si všimne majestátnějších objektů, které mu připadají zajímavé. Dalším důvodem může být to, že v Praze se kvůli hygienickým předpisům a nedostatku místa nesmí pohřbívat do země, a majitelé hrobek, pokud o to stojí, mají jistotu, že budou uloženi v rakvi.

Jedná se o duchovně založené jedince?

Mohou mezi nimi být. Někteří dospěli k náhledu, že je třeba věnovat úctu mrtvým, jiní si třeba místo posledního odpočinku kupují proto, že jsou to snobové a hrobky jsou zrovna v módě.

Říkal jste, že ale existují i lidé, kteří to mají přesně naopak. Investovat do obřadu nebo uchování ostatků se jim příliš nechce.

Ano, nedávno jsem sledoval odborný pořad v televizi. A tam říkali, že Češi jsou, co se obřadu po úmrtí týká, poslední v Evropě. Ne každý Čech chce do pohřbu investovat desetitisíce korun. (luc)

Kolik stojí smrt

Ceny hrobů a kolumbárních schránek:

– V Praze jsou hřbitovy rozděleny do 3 skupin pode zázemí, které nabízejí. Klasifikují se podle toho i hrobová místa. Ty v přímém sousedství uliček jsou o něco dražší než zastrčenější. Například cena hrobového místa (3 metry čtvereční) na Olšanském hřbitově se pohybuje kolem pěti tisíc korun za deset let, v případě prodloužení je to asi o čtyři stovky méně.

– Desetiletý pronájem standardní schránky v kolumbáriu vyjde na několik set až tisíc korun.

– Za vykopání hrobu pozůstalí zaplatí zhruba 3500 korun, v zimních měsících je to o něco víc.

– Rozptýlení popela stojí kolem 1500 korun.

Cena pohřbů:

– Ceny pohřbů se u jednotlivých pohřebních služeb liší. Nejlevnější pohřeb bez obřadu se pohybuje kolem 7 500, s obřadem potom okolo 25 tisíc korun.

– Smuteční obřad vyjde na 12 500 korun. Kromě dopravy nebožtíka zahrnuje i úpravy zesnulého, jeho zpopelnění, urnu, pronájem obřadní síně na Olšanech, rakev, 25 smutečních oznámení, kytici a věnec.

Pohřebné:

Činí pět tisíc korun a má na něj nárok osoba, která vypravila pohřeb. O částku se žádá na příslušných odborech státní sociální podpory jednotlivých radnic. Příjem rodiny se netestuje. Nárok na pohřebné zaniká, pokud nebyl uplatněn ve lhůtě jednoho roku od data pohřbení. Žádost o příspěvek by měla být úředníky vyřízena zhruba do třiceti dnů.