Botanická zahrada otevřela před dvěma lety Stezku osobností, kterou tvoří desítky vzácných dřevin a rostlin. Kořeny tu zapustily díky významným představitelům českého (i zahraničního) kulturního, společenského, vědeckého či sportovního života. Od roku 2009 v Praze zasadili strom třeba zpěvák Karel Gott, modelka Taťána Kuchařová, sportovní legenda Věra Čáslavská, fotbalista Pavel Nedvěd, lékaři jako třeba Jan Pirk či Bohdan Pomahač.

Za mnohé osobnosti vysadili vzácné druhy in memoriam příslušníci jejich rodiny, takže návštěvníci pražské botanické zahrady tu najdou i strom Václava Havla, Tomáše Bati či sira Nicholase Wintona, zachránce židovských dětí během druhé světové války. Svým stromem se dokonce mohou pochlubit i pohádkové postavičky - Večerníček i Spejbl a Hurvínek.

Loni na podzim vysadil na vinici sv. Kláry vinnou révu, která zde bude zdobit viniční domek ze 17. století, francouzský herec Pierre Richard. Zatím poslední - v pořadí 93. - osobností byl v listopadu Karel Loprais, šestinásobný vítěz automobilových závodů Rallye Dakar v kategorii kamionů. Hřib je tak 94. jménem vznikající Stezky osobností. Na Zelený čtvrtek se připojí sportovní lezec Adam Ondra a získá číslo 95.

Dlanitec má exotický vzhled

Před současným prvním mužem Prahy „zahradnické práce“ vykonávali Pavel Bém (ODS, primátorem v letech 2002–2010), Bohuslav Svoboda (ODS, primátorem v letech 2010–2013), Tomáš Hudeček (TOP 09, primátorem v letech 2013–2014) a Adriana Krnáčová (ANO, primátorkou v letech 2014–2018).

Hřibovou dřevinou je Kalopanax septemlobus – kalopanax neboli také dlanitec. Patří do čeledi aralkovitých, podobně jako břečťan. Pochází však z východní Asie, z Číny, Sachalinu, Koreje a Japonska. Dlanitec je deset metrů (v domovině dorůstá ještě o dvacet metrů výš) vysoký listnatý strom s různě tvarovanými pěti až sedmi laločnatými listy, které mají tmavě zelenou barvu.

„Už na první pohled upoutá trnitými letorosty, větvemi a v mládí i trnitým kmenem. Bizarní je též list, který může připomínat některé javory nebo americký ambroň. Před opadem barví do žlutých barev. Netradiční jsou i květy a posléze rovněž plody, tvořící malé kulovité útvary na dlouhých stopkách uspořádané v latách. Přes svůj exotický vzhled roste v našich podmínkách dobře. Pokud má chráněnou lokalitu, snáší i mrazy hluboko pod nulou,“ popisuje web Pražský patriot. V Česku lze druh kalopanax pestrý použít jako okrasnou rostlinu. Má sbírkový význam.