Bára a Michal z vlastní iniciativy obětovali velkou část volného času po práci výsadbě stromů. Využili takzvaný nálet z lesa nedaleko bydliště v Praze 6, část dřevin zakoupili, chopili se rýče a krumpáče a vyrazili do Ankarské ulice.

„Jsou jich tu desítky,“ ukazuje kolem dokola Michal a vyjmenovává: „Duby, habry, javory, ořešáky, jasany a další, nic invazivního.“ Pár kousků se nechytilo, některé stromy přežily, i když se je někdo snažil zničit. Zřejmě neúmyslně menší škodu na nové výsadbě způsobil i trávníkář, který seče okolní porost - v současné době uschlý a mající žlutou barvu.

„Sázením jsme strávili dohromady jeden celý pracovní týden,“ říká Bára s tím, že je nutné dvakrát až třikrát týdně chodit malé stromky zalévat.  „Ale sami moc litrů z domova nedotáhneme. Ale řidiči dopravního podniku jsou většinou vstřícní a poskytnou nám vodu z jejich zázemí.“

Privatizace veřejného prostoru

Oba mladí lidé v nadsázce tvrdí, že se bez nároku na honorář snaží pomoct pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi (Piráti), který vyhlásil, že během volebního období vysází Praha milion stromů. Lesy však rostou hlavně na okraji metropole a v širším centru není zeleně dostatek.

Bára s Michalem rozhodně nejsou jediní obyvatelé hlavního města, kteří se věnují zahradničení na veřejném prostoru. Jen facebooková skupina Guerilla gardening a pouliční zahradničení v Praze má okolo tří tisíc členů. „Partyzáni“ s ekologickým cítěním se však pohybují na hraně zákona.

Loni v květnu například tehdejší starostka třetí městské části Vladislava Hujová (tehdy TOP 09) okomentovala zvelebování oplocení stromů v ulicích Prahy 3. „Lidé vysazují kytičky a snaží se zahradničit. Tato privatizace veřejného prostoru je naprosto nepřípustná,“ prohlásila Hujová, která pak po kritice změnila názor a vyhlásila adopci stromů.

Před dvěma lety právník Vojtěch Dědek pro web Guerilla Gardening Prague tvrdil, že tento způsob zahradničení může porušovat několik právních norem. Podle trestního zákoníku jej lze označit za vandalismus, popřípadě za trestný čin zneužívání cizí věci. Občanský zákoník zase může tuto aktivitu vnímat jako neoprávněný zásah do vlastnického práva. V případě vysázení invazivních květin by mohlo jít také o porušení zákona o ochraně přírody.

Rychlejší než úřady

„Počítáme, že je padesátiprocentní šance, že nám to tady zůstane,“ přiznávají Bára s Michalem, kteří provozují guerilla gardening na magistrátním pozemku. „Do akce jsme šli s tím, že je to lepší, než chodit po úřadech a čekat na povolení nebo abychom někoho nutili sázet. Pozemek je mnoho let zcela prázdný a nevyužívaný, je škoda, že tu nic neroste.“

Podle jejich slov je už několikrát kontrolovala policie, která je na výše zmíněné legislativní normy upozorňovala. Sem tam se zastaví kolemjdoucí a za jejich aktivitu naopak poděkují. „Někteří lidé nám říkali, že v blízkém okolí také sází,“ dodává Bára s tím, že s negativní reakcí se s Michalem nesetkali. „Nenadával nikdo,“ souhlasí Michal.

Na jednom ze stromků se zabydlel pavouk, jehož mladí zahradníci pojmenovali Anub'arak. Během povídání s reportérem Pražského deníku jej obdivovaly nejméně dvě děti. Bára a Michal mají dobrý pocit, ale co bude dál? „Chceme pokračovat, ale nevím, jestli se zvládneme o větší množství stromů sami starat,“ odpověděl Michal.