„Zeď jako hranice mezi uvnitř a vně, jako dělící čára mezi vitalitou přítomnosti a dědictvím minulosti. Pestrá louka sevřená přísnou geometrií prostoru, nekonečné nebe, zkroucený strom v pustině zdí, opuštěný dům bez střechy pomalu se nořící zpět do krajiny…“

Tak zní „preambule“ společného projektu hřbitovní správy a městského Institutu plánování a rozvoje (IPR Praha). Stávající Hřbtiov Hostivař by se měl rovnoběžně s ulicí K jezeru rozšířit o kolumbárium (pietní místo pro ukládání uren) a vsypovou louku, přes kterou diagonálně povede louka pro pěší.

„Rozšíření navazuje na lapidární tvary starých hřbitovních zdí. Zvenčí objekt nezdůrazňuje svou funkci, jednoduchý vstup přímo nezve k návštěvě. Kolemjdoucí je však vítán, má možnost jím projít, může se zastavit, zažít klid tohoto místa a pak pokračovat dál po naučné stezce,“ píše IPR Praha o projektu.

Nestabilní podloží

Výsledky architektonické soutěže byly známy až v polovině roku 2016 - tedy osmnáct měsíců po vyhlášení. Vítězným se stal návrh od autorského týmu kolem Stanislava Krčmárika. Podle studie měla výstavba vyjít na 14 milionů korun. Celková cena nového hřbitova však bude skoro třicet milionů korun.

„Důvodů pro vyšší náklady je víc. Například geologický průzkum ukázal, že se v místě nachází nestabilní podloží, proto projektanti navrhli složitější, a tedy nákladnější základové konstrukce stavby,“ vysvětlil pro zpravodajský portál iDNES.cz ředitel Správy pražských hřbitovů Karel Kobliha. Podle jeho slov se rozpočet připravoval už v roce 2014 a od té doby se zvýšila cena stavebních prací až o třicet procent. Jak píše Archiweb.cz, původní odhad rozpočtu navíc podle dokumentu vycházel pouze ze studie, proti které bylo nutné záměr rozšířit.

Inovativní způsob ukládání uren

„Rada se rozhodla projekt hřbitova v Hostivaři podpořit, protože jde o unikátní evropský projekt s inovativním způsobem ukládání uren. Celý koncept hřbitova je nadčasový a přirozeně navazuje na stávající strukturu hřbitova,“ řekla pro iDNES.cz radní pro sociální politiku Milena Johnová (Praha sobě), do jejíž gesce patří právě i oblast pohřebnictví. Už by tedy nemělo nic rozšíření hřbitova bránit. SPH má platná stavební povolení. Stavba by tak měla začít letos a skončit v příštím roce před Dušičkami. Hotovo přitom mělo být už na konci loňského roku.

Městské hřbitovy byly na konci 18. století císařským dekretem Josefa II. zrušeny a dne 1. června 1786 byly pro Prahu zřízeny nové hřbitovy za branami obce. Nejvíce míst pro odpočinek zemřelých bylo zakládáno ve druhé polovině 19. století. Od roku 1919, kdy bylo povoleno zpopelňování, vznikala na území metropole pouze krematoria. Ani po sto letech se trend - s výjimkou Hostivaře - nezmění.

Podle Karla Koblihy se projekt nového hřbitova nechystá, protože je dostatek volného prostoru na těch stávajících. Ze 230 tisíc hrobů, které spadají pod SPH, je jich až 40 procent opuštěných či nezaplacených. Drtivá většina pohřbů je navíc žehem, takže si řada hřbitovů vystačí se stávající plochou či rezervními prostory. Magistrátní organizace spravuje v současnosti 29 hřbitovů, v Praze jich je však více než sedm desítek, o 38 se starají jednotlivé městské části. Zbytek je zpravidla ve správě církví. Obě pražská krematoria a tři urnové hřbitovy spravuje Pohřební ústav hl.m. Prahy.