Hotel na Chodově hostil nejkrásnější psy Česka

Deset kategorií, ve které se potkalo 107 plemen a celkem 155 psů.

V soutěži bodoval i pražský zástupce. Celkově druhý skončil ušlechtilý ruský chrt barzoj Dmitrij Reny Destiny Mraja od Renáty Schwarzové z Prahy 2.

Za ním skončil třetí přátelský bernský salašnický pes jménem Garfield Codeli Girls z východočeských Smiřic a celkovým vítězem se stalo plemeno kerry blue teriér, výstavní fenka Extravaganza Edbrios z Děčína.

To jsou ale tři úplně nejlepší. A majitelé neskrývali radost ani z úspěchu v jednotlivých kategoriích, z kterých se teprve postupovalo do finále desítky nej. 

Výjimkou nebyl ani majitel mohutné německé dogy Miroslav Šercl z Pankráce.

Miroslav Šercl z Pankráce: Dvakrát mě vykradli,
tak jsem si pořídil dogu

close zoom_in Druhé místo v kategorii pinčů, kníračů, plemen molossoidních a švýcarských salašnických psů, celkem v konkurenci 25 psích šampionů, takovým úspěchem se může po sobotě pochlubit německá doga Johan a její pán, Miroslav Šercl z Pankráce.

V profesním životě zaměstnanec Psychiatrické léčebny v Bohnicích, v soukromí už třicet let chovatel jednoho z největších psích plemen vůbec. „Teď máme doma tři dospělé německé dogy a sedm štěňat," říká hrdě.

Z psa jako je německá doga, jde na první pohled respekt. Sám jste se ho nikdy nebál?

A víte, že ano?! A docela dlouho. Jako kluk jsem s dogou totiž měl hrůzostrašný zážitek. Skákal jsem před ní do příkopu. Nechtěla mi ublížit, chtěla si hrát. Ale to mě jako dvanáctiletého kluka nenapadlo. Nějaký čas, když jsem dogu viděl na ulici, jsem ji pak obcházel dlouhým obloukem.

Co vás tedy pak přivedlo k jejímu chovu?

Dvakrát mi vykradli dům. Je to třicet let zpátky. Tehdy nebyl takový výběr, jako je dnes. Když se řeklo pes na ostrahu, každý si vybavil německého ovčáka. Známý v té době měl ale právě německou dogu. Přijel ke mně autem, a když jsem viděl, jaký s ním přišel pes, preventivně jsem zabouchl a komunikovali jsme skrz zamčené dveře. Říkal jsem, že až dá toho psa do auta, jsem ochoten vylézt. Ale on to nevzdal, seznámil mě s ním, a zjistil jsem, že nežerou lidi ani nijak jinak neubližují. Takže když nás dvakrát vykradli, shodou náhod jsme se dostali právě k německé doze.

Doma na tom panovala od první chvíle shoda?

Popravdě, čekal jsem, že to asi neprojde. Vždycky jsme měli malého psa. Ale on mě navnadil, že v Krči mají jednu pěknou, modrou německou dogu. Tak mě to zaujalo. A skutečně, byla tam štěňátka, láska na první pohled… Takže jsem přijel domů a hlásil: Ještě to nevíte, ale budeme mít německou dogu! Otec tehdy povídá: Jen přes mou mrtvolu a do jara! Jaro nakonec trvalo deset let a dnes už dogy chováme třicet let. A dnes s Johanem slavíme největší úspěch.

Vzhled majitele vás nesmí ovlivnit, rozhoduje stavba těla, říká porotce psích soutěží

close zoom_in Jedním z porotců sobotní přehlídky nejkrásnějších psů byl Robert Kubeš z Hradčan. Na starosti měl jednu z deseti kategorií, které jsou na soutěžích označovány francouzskou zkratkou Mezinárodní kynologické federace FCI (Fédération Cynologique Internationale).

Posuzujete kategorii FCI 9, plemena společenská. To znamená tady na výstavě víc jak 20 psů, zástupce 13 ras. Co je pro vás při rozhodování nejpodstatnější?

Zástupce plemene napříč všemi skupinami by měl mít hlavně kostru a pohyb. To je základ. Pak už jsou rozdíly ve tvaru hlavy a dalších věcech, které na vás celkově působí.

A jakou roli hraje vzhled majitele?

To je otázka na tělo (směje se). Samozřejmě majitele vidíte, ale snažím se tohoto vyvarovat a dívat se jen na psa.

Jak jste se vůbec dostal k tomu, že děláte porotce na takovýchto soutěžích?

Choval jsem hodně let jedno plemeno, a sice shih-tzu, a pak jsem si řekl, že bych to chtěl vidět z druhé strany. Udělal jsem si zkoušky a začal dělat rozhodčího. Během roku je takových výstav docela dost, osobně se občas podívám jako rozhodčí i do zahraničí. Stává se, že je člověk co víkend na soutěži, ale pak třeba dva měsíce nic.

Co považujete za svůj největší úspěch v této rozhodcovské činnosti?

Je to výstava právě tohoto typu. Šampion šampionů je prestižní záležitost, kde se setkávají vítězové psích výstav z celého roku. Je to taková volba psa roku, takže jsem moc rád, že u toho mohu být.

Sám bydlíte v centru Prahy. Co si myslíte o chování psa v bytě?

Záleží na plemenu. Myslím, že s malým psem není problém, můžete ho chovat prakticky všude. Ale mít třeba v paneláku německou dogu bych rozhodně nedoporučoval.