Vznik žižkovského holubníku inicioval spolek Obecní holubník, který o výstavbu na území třetí městské části usiluje už několik let. Nápad si za své vzali místní Zelení a hlavně radní pro životní prostředí Jan Bartko (Piráti). Radnice ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy v rámci projektu Umění pro město vyhlásila otevřenou výzvu na návrhy a realizaci na umělecké ztvárnění prvního městského holubníku v parku Vítkov.

V únorových Radničních novinách k plánovanému projektu vyšel text, který zdůrazňuje, že přemnožené populace městských holubů lze regulovat i účinnějšími a etičtějšími způsoby. Mnoho měst teď kdysi užitečné živočichy totiž nechává odchytávat do klecí s krmivem a v plynových nádobách usmrtit. V Praze bojovali s holuby pomocí maket dravců a protiholubích zábran, často jsou k vidění také pásy s hroty jako ochrana historických budov.

Praha 1 zpochybnila závěr ČIŽP ve sporu o kácení javoru při realizaci projektu tzv. Anenského trojúhelníku.
Boj o (ne)kácení javoru pokračuje. Holub hnízdí jinde, tvrdí Praha 1

„Bydlíme na Žižkově, máme rádi ptáky a není nám jedno, jak se s nimi zachází,“ představuje se spolek na webu. „Zdivočelí holubi jsou vlastně potomci původních holubů domácích a je možné je velmi snadno opět domestikovat. Oni sami v podstatě ani po ničem jiném netouží,“ tvrdí předseda spolku Michal Ďuríček.

Z jednoho holubníku půl tuny trusu

Podle Ďuríčka je právě holubník nejpřirozenější prostředí pro tyto ptáky, které veřejnost vnímá jako škůdce a nositele nemocí. Se zánikem usedlostí se začali stahovat do měst. Pokud by však měli i tady svůj „domov“, nemuseli by posedávat po střechách a pohybovat se v ulicích, kde vyzobávají drobky. A co je největší výhoda – jejich trus by se nepovaloval jinde a neznečišťoval například zaparkovaná auta.

„Odhaduju, že z jednoho holubníku by bylo asi 500 kilomgramů trusu. Zároveň by byla možnost poskytovat holubům veterinární ošetření,“ řekl Ďuríček v rozhovoru pro web Lepší Trojka, který vznikl za podpory místní organizace TOP 09. Městské holubníky jsou ve světě běžné, v Německu se zřizují třeba v soukromých domech. Dávají se i na ploché střechy v podobě lodních kontejnerů.

Praha 3 teď ve spolupráci s magistrátem chce, aby žižkovský holubník nebyl jen obyčejnou dřevěnou konstrukcí, ale aby byl také uměleckým a architektonickým dílem. Řízeným chovem holubů a odebíráním vajec (samičky nepoznají rozdíl mezi pravým a umělým) se navíc dá kontrolovat jejich veterinární stav.

Totální válka s holuby

„Averze k holubům je záležitost posledních asi sta let a totální válka s holuby až posledních třiceti, čtyřiceti let. Předtím byli holubi vnímáni pozitivně, dokonce existovaly zákony na jejich ochranu. Holubi byli po tisíce let nedílnou součástí života člověka. Stahují do měst, protože nejsou schopní žít samostatně, jsou domestikovaní, není to divoký druh,“ tvrdí Ďuríček.

Z nálezu papouška se vyklubal holub nabarvený na modro.
Silvestrovský vtip? Strážníci vyjeli k nálezu papouška. Vyklubal se z něj holub

Městská část se touhle aktivitou snaží rozptýlit také jeden z mýtů – a sice, že krmení holubů přispívá k jejich přemnožení. „Kontrolované krmení na místech k tomu určených pomůže naopak holuby nalákat tam, kde nedělají škodu. Z krmení holubů v blízkosti holubníku by se pak mohla stát prospěšná a oblíbená atrakce pro lidi z okolí i náhodné kolemjdoucí,“ věří Praha 3.

Žižkovští teď v souladu s písní Jiřího Schelingera hledají dům holubí. Ale první městský holubník v metropoli má hlavně uchránit ptáky, kteří ke komunikaci sloužili lidem ještě ve druhé světové válce a někteří zachránili stovky vojáků tím, že proletěli nepřátelskou palbou se zprávou na velitelství, před nehumánním zabíjením.